8. 9. 2008

Vadí sršňům vf energie? (Den rekordů 2008 trochu jinak)

Neměl jsem v úmyslu přemýšlet nad otázkou z nadpisu, ale člověk míní a Pánbůh mění. Po loňském Dni rekordů s partou OK2M jsem plánoval na letošek opakování téhle povedené akce. Nakonec z toho sešlo, neb jsem v termínu závodu hlídal psa a nemohl jsem zmizet na celý víkend z domova. Ale napadlo mě, že bych mohl aspoň rozdat pár stanicím body.

Den předem jsem si vyhlédnul posed na rozhraní lesa a pole, na místě s dobrým výhledem od západu přes sever a východ až po jih. Kvadrant od jihu po západ kryje les, ale protože jsem chtěl rozdat body hlavně OK stanicím, nevadilo mi to. Posed vypadal zachovale a nijak blíž jsem ho nezkoumal. Maloval jsem si, jak na ochoz posedu přidělám klacek s KRCkou a v posedu si zřídím vysílací pracoviště.

A tak jsem v neděli dopoledne sbalil rádio, anténu a akumulátor a vyrazil jsem na vytipované místo na návrší za Vejprnicemi. Oproti sobotnímu vedru bylo po nočním dešti příjemně a v lese to vonělo po houbách. Za hodinku jsem byl u posedu. Vylezl jsem na něj, ale dlouho jsem nahoře nepobyl. V posedu totiž bylo výstavní hnízdo plné sršňů. Rychle jsem uznal, že doma jsou tu oni a já že se spokojím s místem na zemi pod posedem. Musel jsem ale vymyslet náhradní umístění antény. Nakonec jsem KRCku přidělal na cca čtyři metry dlouhý klacek a ten jsem přivázal k jedné noze posedu. Bohužel vyšla výška antény tak nešikovně, že při směrování na východ jsem vysílal přímo do boudy posedu vzdálené od antény nějakých třicet centimetrů. Níž jsem anténu dát nemohl a výš to také nešlo. Ale co, aspoň vyzkouším citlivost sršňů na vf energii ...

Pracoviště jsem si udělal pod posedem a chvilku po poledni jsem začal rozdávat body. S pěti watty byla úspěšnost dovolávání střídavá. Někdo mě vzal na první zavolání, některých stanic jsem se nedovolal vůbec. Příjemně mě překvapila nízká úroveň průmyslového rušení. S éterem v Krušných horách se to nedá srovnat. Až jsem si chvílemi říkal, jestli mi neupadl koaxiál od antény.

Kolem půl druhé za mnou přišla Zuzka s Betynkou (pes). Na vařiči jsme si udělali čínskou polévku, Betynka vyfasovala buřta a všem nám bylo dobře. Po polním obědě jsem pokračoval v rozdávání bodů a zaokrouhlil jsem počet spojení na čtyřicet. Nejdelší spojení (492 km) mám s DL0V z JO32, nejkratší (22 km) s OK1UGI. Dovolal jsem se do pěti zemí (OK, DL, OM, SP, OE) a slyšel jsem stanice z ON, PA, OZ, SM, F. Bohužel jsem byl QRV jenom na SSB. Na telegrafu by se určitě daly udělat větší dálky. Musím konečně dodělat elbug a skamarádit ho s mým VKV rádiem. Při několika spojeních, na kterých mi záleželo, jsem použil výkon 25 wattů a ani tenhle výkon sršně nenaštval, hi. Ve tři hodiny jsme sbalili naše ležení a zamířili domů. Prošli jsme se, body jsem rozdal, počasí bylo fajn. Co víc si přát. Snad jenom to, abych se příště nemusel o přechodné QTH dělit se sršni. :-)

Žádné komentáře: