22. 12. 2009

Mrazivá adventní VKV SOTA: Štěrbina OK/ST-007

O poslední adventní neděli jsme s Tomášem OK1JRA a Radkem OK1MRK podnikli SOTA výpravu, na kterou nejspíš budeme ještě dlouho vzpomínat. Po zvážení několika možností jsme za cíl vybrali Štěrbinu OK/ST-007 a za místo startu pochodu Rožmitál pod Třemšínem. Podle několik dnů panujícího chladného počasí jsme tipovali, že tentokrát bude zimní SOTA bonus zasloužený a jak se ukázalo, tipovali jsme správně. :-)


Sešli jsme se v neděli ráno na plzeňském autobusovém nádraží a podle plánu nasedli do autobusu směr Rožmitál pod Třemšínem s odjezdem v 7:45. Cesta probíhala za neustálého vtipkování a než jsme se nadáli, vystupovali jsme v Rožmitálu z příjemně vytopeného autobusu do mrazivého vzduchu. Jen co jsme vyšli za městečko, vylovil z batohu meteorolog výpravy Tomáš OK1JRA teploměr a ten ukázal -14°C. Naše odhodlání vysílat ze Štěrbiny to ale nijak nezmenšilo. Vesele jsme stoupali do kopce a přitom sledovali, jak teplota vzduchu dále klesá. Cesta vedla pohádkově zasněženou krajinou a za půldruhé hodiny jsme byli na vrcholu Štěrbiny. Tady se teplota ustálila na -17°C a my měli jistotu, že se při vysílání zbytečně nezpotíme. Bez průtahů jsme se pustili do práce. Tomáš stavěl expediční stožárek, já sestavoval anténu a Radek se pokoušel rozdělat oheň. (Musím smeknout před Radkovo vytrvalostí a urputností. Nejdřív nechtěla hořet ani propan-butanová směs v plynovém vařiči, potom se sice plyn umoudřil, ale zmrzlé dřevo odolávalo. Trvalo ještě desítky minut než se Radkovi podařilo rozdělat oheň, který hořel „bez cizího buzení“. Nebýt Radka, mrzli bychom na vrcholu ještě podstatně hůř než jsme mrzli.)



Po zkompletování stožáru s anténou a zapojení rádia nastal okamžit pravdy. Cvakl jsem vypínačem a z rádia se ozvaly SSB signály stanic jedoucích Provozní aktiv. Myslel jsem si, že máme vyhráno, ale chyba lávky. Mráz udělal svoje s rádiem i olověným akumulátorem. Při stisknutí PTT tlačítka se sice transceiver přepnul na vysílání, ale nechtěl modulovat a výstupní výkon také pravděpodobně zdaleka neodpovídal nastaveným pěti wattům. Aby problémů nebylo málo, objevil se někde u pojistek na napájecím kabelu vakl. Ale nedalo mi to a dál jsem se pokoušel o spojení. Nakonec se mi podařilo udělat kýžená čtyři QSO, i když do teď nevím jakým zázrakem. Potom nastoupil Tomáš, ale ten už bohužel tolik štěstí neměl. Přes veškerou jeho i moji snahu jsme k dalšímu vysílání už rádio nepřiměli a navíc napětí akumulátoru kleslo pod mez použitelnosti. Tomáš neskrýval svoje oprávněné zklamání. Nastal čas na nouzové řešení v podobě pokusu o spojení na 2m FM ručku. Ale ani soudruzi od Icomu asi nepředpokládali, že by nějaký blázen chtěl použít jejich výrobek v mínus sedmnácti stupních. Ručka po vzoru ostatní techniky odmítla fungovat a tím bylo naše vysílání definitivně u konce.


Zmrzlí a zklamaní jsme se vrhli na svačinu. Kluci si na ohni ohřáli fazolové konzervy. Já jsem dal přednost chlebu s máslem. I ten byl samozřejmě zmražený na kámen a musel jsem ho před konzumací rozmrazit v ohni. Abych měl v žaludku něco teplého, uvařil jsem si ještě čínskou polévku a zhltnul ji dřív než stačila vystydnout a zmrznout. Potom jsme sbalili všechny radiové krámy a před odchodem z kopce jsme se ještě chvíli nahřívali u ohně. Přes nevydařenou vysílací část našeho výletu nás ani v náročných okamžicích neopouštěl humor (chvílemi šibeniční) a morálka mužstva byla dokonce tak vysoká, že i v největším mrazu zůstala nedotčena první pomoc v podobě placatky s rumíčkem lékařským, jež mi do batohu pro každý případ přibalila Zuzka.


Do Rožmitálu jsme se vraceli stejnou cestou s malým odbočením nedaleko pod vrcholem za účelem nalezení geocache, kterou tu ukryl náš kamarád Marek OK9HAG. Geocache jsme po delším hledání našli. Potěšilo nás to, i když pro Tomáše to byla slabá náplast na nepodařenou SOTA aktivaci. Za neutuchajícího hovoru jsme došli do Rožmitálu do Třemšínem. Při čekání na autobus do Plzně jsme si uvědomili, že je nám nějaké teplo. Na teploměru bylo -12°C, což nám po sedmi hodinách strávených na ještě větším mrazu připadalo jako příjemná teplota, hi.

V Plzni jsme si navzájem popřáli hezké svátky a rozešli se domů. Ale protože jsme s Tomášem nepoučitelní, další zimní SOTA výpravu plánujeme už na Štěpána. Když se poučíme ze zkušeností tvrdě získaných na Štěrbině, mohlo by se nám příště s vysíláním dařit lépe ...

Přeji všem P.T. čtenářům v klidu a teple prožité Vánoce!

P.S. Pro pobavení jsem dal i tentokrát na Rajče obrázky z výpravy.

3 komentáře:

Jindra OK1XR řekl(a)...

Aneb jak si zničit člověka. HI. Ještě, že jste nespali pod širákem :)

Anonymní řekl(a)...

Ahoj, příště dejte vědět, že se chystáte na Rožmitálsko, připravil bych náhradní akumulátor hi.
Na Šterbině jsem byl v letě celkem dvakrát, já vysílal na 40metrech a trhal přitom borůvky hi.
73 a pěkné vánoční svátky přeje Tomáš OK1IC / OK1DPB

Anonymní řekl(a)...

To hlavní už napsal Honza, tak jen pár postřehů z mého pohledu.
Na tuto akci jsem jel s cílem poznat, co takové SOTA běsnění obnáší. Ráno, při pohledu na teploměr, přibyl druhý cíl - přežít :-) Jedno ale Honza prorokoval zcela přesně, to že na tuto akci hned tak asi nezapomeneme. Já tedy rozhodně ne.
V každém případě to byla prima akce, i když se nevydařila zcela tak, jak jsme chtěli.
Takže díky OK1NF i OK1JRA za pěknou neděli!

Radek OK1MRK