V listopadu se povedly dvě pěkné radiové
akce. S Radkem OK1MRK jsme vysílali ze dvou šumavských tisícovek a
s kamarády z OK1KSO jsme tradičně odjeli telegrafní část CQ WW DX
Contestu.
QSL
Listopadová pošta byla skromná. Přišly mi jenom
direkty od Alana K3WWT (PA), Boba OK1DKA a Ládi OK1MLF a kromě toho ještě vlaječka za účast v letošním PACC
Contestu.
Po říjnovém výletu na Velký Javor a okolí
jsem se v listopadu znovu vydal na Šumavu, tentokrát do její jihovýchodní
části. Z několika vrcholů v této oblasti jsem si vybral Bobík OK/JC-005 a Obrovec OK/JC-012 a s plánem jsem seznámil Radka OK1MRK.
Nejdřív to vypadalo, že pojedu sám, ale nakonec si Radek udělal volno a přidal
se. V sobotu 14. listopadu jsme brzy ráno sedli v Plzni do vlaku a s jedním
přestupem ve Strakonicích jsme dojeli do Zátoně. Šumava nás přivítala příjemným
počasím (polojasno a teplota něco přes +5°C), ideálním pro pětikilometrový
pochod na Bobík. Na vrcholu Bobíku bylo kvůli čerstvému studenému větru o
poznání méně příjemně, ale už jsme vysílali za podstatně horších povětrnostních
podmínek. Jako první se do vysílání pustil Radek, já mezitím v klidu posvačil.
Když měl Radek aktivován svůj padesátý
SOTA vrchol, vystřídali jsme se a body v FM poháru jsem zase chvíli
rozdával já. Jakmile jsem měl v deníku 11 spojení, včetně dvou s2s
s OK1OTM na sousedním Boubínu
OK/JC-002 a OK1KAD na Klínovci
OK/KA-001, usoudil jsem, že nemá smysl dál mrznout a začali jsme balit.
Na vrcholu Bobíku (foto OK1MRK)
Z Bobíku jsme se vraceli stejnou cestou
do Zátoně, a protože jsme měli dost času a zároveň byla doba oběda, usadili
jsme se v pěkném přístřešku asi půldruhého kilometru od železniční stanice
a připravili jsme si oběd. Já jsem vsadil na MRE a Radek vyzkoušel potravinovou
dávku ARPOL. Pochutnali jsme si oba a hned se nám šlo veseleji. Ze Zátoně jsme
se svezli motoráčkem do Kubovy Hutě a přesně podle plánu nám zbývali dvě hodiny
na návštěvu a aktivaci Obrovce. Radek si cestu na vrchol vychutnával,
pozoroval, jak vypadá Obrovec bez sněhu, a vzpomínal na památný zimní výstup
s Tomášem OK1JRA a Markem OK9HAG. Půl hodiny po opuštění vláčku jsme byli
na vrcholu a bez otálení jsme začali připravovat dvě pracoviště – Radek mezi
stromy pověsil dipól na 20m a připojil k němu IC-7000, já jsem natáhnul dipól
na 40m a propojil jsem ho s IC-703. Vysílali jsme paralelně na 20m SSB
(Radek) a na 40m CW (já). Podmínky byly dobré na obou pásmech. Radek udělal
patnáct spojení za pouhých osm minut a kromě evropských stanic ho zavolali i
dvě DX stanice: George N1GB
z Vermontu a Bob AC1Z
z New Hampshire. Já jsem na telegrafu dělal lovce i stanice, které jeli
OK-OM DX Contest. Lovci měli radost ze SOTA vrcholu a závodníci ze spojení
s poměrně vzácným okresem Prachatice (CPR). Když měl Radek aktivováno, dal
mi k dispozici svoje pracoviště a díky tomu jsem mohl k šestadvaceti
spojením na 40m přidat dalších dvacet spojení na 20m. I mě zavolal Bob AC1Z a také Phil VE1WT z provincie Nova Scotia. Spojením s Philem jsem
zároveň završil 3.000 spojení navázaných
v programu SOTA. Po úspěšné aktivaci jsme všechno svižně zabalili a za
dvacet minut jsme byli zpátky v Kubově Huti. Z celého výletu zbývala
už jenom zpáteční cesta, kterou jsme jako obvykle celou prokecali. V Plzni
Radek pronesl větu o kladném hodnocení akce Bobrovec a pokračoval dál do Ústí
nad Labem. A měl pravdu – Bobrovec byla další parádní společná akce. Díky,
Radku!
Rekreačně jsem se zapojil do FM poháru (11 spojení na 2m
z vrcholu Bobíku) a do OK-OM DX
Contestu (44 spojení, 40 násobičů, 1.920 bodů z vrcholu Obrovce). A
potom přišel vrchol závodní sezony na KV v podobě telegrafní části CQ WW DX Contestu. Zuzčino pochopení
pro amatérské rádio mi umožnilo zmizet na celý víkend do Krušných hor a
zúčastnit se závodu s kamarády z radioklubu OK1KSO. Po loňské zkáze
všech antén způsobené námrazou a větrem se klukům přes léto a podzim podařilo zničené
antény nahradit novými a poškozené antény opravit s výjimkou vysílací
antény pro top band. Jenom díky tomu jsme mohli i letos zúčastnit a pod značkou
OK5W čeřit éter v kategorii
M/S. Jednoduché nebylo ani obsadit jednotlivá pásma operátory, a protože domácí
(OK1CF, 1FKD, 1NF, 1WF) posílil jen jeden přespolní (OK1TA), bylo nás pět. Tedy
pět na vysílání. S technickou skupinou (OK1AAU, 1AMX, 1MJA) nás bylo osm.
V téhle sestavě nám Jarda OK1WF rozdělil pásma takto: 80m - OK1WF, 40m -
OK1CF, 20m - OK1NF, 15m - OK1TA, 10m - OK1FKD. O osiřelou stošedesátku se měli
postarat operátoři denních pásem, tj. OK1FKD, OK1TA a OK1NF. Nakonec na 160m
stačili OK1FKD a OK1TA a já jsem byl tohoto „odpočinku“ ušetřen.
Ranní romantika na OK5W
Zprovoznit všechna pracoviště se podařilo
včas, ale technické problémy se nám nevyhnuly ani letos. Jako obvykle se
nedlouho po začátku závodu odporoučel vn transformátor v koncovém stupni
pro 160m a nezbylo než používat jeden PA přes den pro 10m a po zavření desítky
pro 160m. Kromě toho jsme se během závodu několikrát potýkali se špatně
fungujícími notebooky a jejich spojením do sítě. Z antén nás zklamal
beverage na USA, který z neznámých důvodů nefungoval, a na spodních
pásmech jsme museli poslouchat na vysílací antény. Ostatní antény tentokrát
krušnohorské počasí přežily bez úhony. Zobat násobiče se nám dařilo relativně
dobře. S počtem spojení už to tak slavné nebylo a závod jsme dokončili
s následujícím hrubým výsledkem: BAND QSO CQ DXC DUP POINTS AVG
--------------------------------------
160 165 12 63 1 196 1.19
80 836 33 119 3 1460 1.75
40 1570 40 146 28 3625 2.31
20 914 39 140 3 2062 2.26
15 854 38 146 2 2035 2.38
10 270 37 128 0 593 2.20
--------------------------------------
TOTAL 4609 199 742 37 9971 2.16
======================================
TOTAL SCORE : 9 382 711
Výsledek 4600
spojení, 199 zón, 742 zemí a 9.380.000 bodů není špičkový. Ale důležitější než dosažené skóre je
to, že se i letos sešla prima parta, užili jsme si víkend plný telegrafie a závodního
provozu a v éteru jsme se potkali s řadou kamarádů a známých značek.
Aspoň tak to vidím já. Těším se naslyšenou v CQ WW příští rok.
Žádné komentáře:
Okomentovat