V dubnu se toho událo hodně. Zapojil
jsem se do provozu příležitostné stanice a do posluchačského memoriálu,
s Radkem OK1MRK jsem se podíval na tři nové SOTA vrcholy, dostal jsem
porci lístků z QSL služby a také pěknou knížku ke kulatinám. Až
do mých narozenin v polovině dubna to vypadalo na měsíc plný příjemných zážitků.
Tři dny poté mi bohužel náhle zemřela maminka a rázem bylo všechno jinak. Za
duben se mi žádný report psát nechtělo, ale nakonec jsem se k psaní přinutil,
protože by bylo škoda dubnové radiové události nezaznamenat.
Outdoor
QRP
Rota Nazdar, Československá obec legionářská a další nadšenci připravili vzpomínkovou akci Libuše volá Londýn jako připomenutí činnosti paravýsadku Silver A, který působil v Protektorátu Čechy a Morava na jaře roku 1942, tj. přesně před pětasedmdesáti lety. Součástí této akce byl i provoz příležitosné stanice OL75SILVERA. Z radiového hlediska bylo mimořádné to, že Vašek OK1MWA postavil a zprovoznil repliku radiostanice Mark VI C, kterou skupina Silver A používala pro spojení s Londýnem. Replika byla v éteru dvakrát, ostatní vysílání probíhalo s použitím moderních rádií. Bylo mi ctí, že jsem mohl být jedním z řady operátorů, kteří se pod značkou OL75SILVERA vystřídali. Úmyslně jsem vysílal z pole (samozřejmě na CW) s QRP výkonem a jednoduchou drátovou anténou, podobně jako se vysílalo za války. Takové pojetí provozu se ale bohužel neosvědčilo a navázal jsem jenom několik desítek spojení. Protože značka OL75SILVERA není úplně krátká, poprvé jsem využil paměťový klíč IC-703. Kromě toho jsem si pořídil nový olověný akumulátor s kapacitou 12 Ah a z vysílání jsem si přinesl první letošní klíště. Protože se nekonal žádný pajlap, měl jsem při vysílání dost času přemýšlet o radiotelegrafistech paraskupin. Jsou to pro mě opravdoví hrdinové a smekám před nimi.
Rota Nazdar, Československá obec legionářská a další nadšenci připravili vzpomínkovou akci Libuše volá Londýn jako připomenutí činnosti paravýsadku Silver A, který působil v Protektorátu Čechy a Morava na jaře roku 1942, tj. přesně před pětasedmdesáti lety. Součástí této akce byl i provoz příležitosné stanice OL75SILVERA. Z radiového hlediska bylo mimořádné to, že Vašek OK1MWA postavil a zprovoznil repliku radiostanice Mark VI C, kterou skupina Silver A používala pro spojení s Londýnem. Replika byla v éteru dvakrát, ostatní vysílání probíhalo s použitím moderních rádií. Bylo mi ctí, že jsem mohl být jedním z řady operátorů, kteří se pod značkou OL75SILVERA vystřídali. Úmyslně jsem vysílal z pole (samozřejmě na CW) s QRP výkonem a jednoduchou drátovou anténou, podobně jako se vysílalo za války. Takové pojetí provozu se ale bohužel neosvědčilo a navázal jsem jenom několik desítek spojení. Protože značka OL75SILVERA není úplně krátká, poprvé jsem využil paměťový klíč IC-703. Kromě toho jsem si pořídil nový olověný akumulátor s kapacitou 12 Ah a z vysílání jsem si přinesl první letošní klíště. Protože se nekonal žádný pajlap, měl jsem při vysílání dost času přemýšlet o radiotelegrafistech paraskupin. Jsou to pro mě opravdoví hrdinové a smekám před nimi.
Takhle nějak to mohlo za války vypadat ...
QSL Dlouho to vypadalo, že jediným dubnovým QSL bude direkt od Wese WL7F, na který jsem si počkal plných 481 dnů od odeslání mého posluchačského reportu. Už jsem byl smířený s tím, že se nedočkám odpovědi, ale povedlo se a do sbírky mi přibyla dvaatřicátá potvrzená stanice z Aljašky.
Koncem měsíce o sobě dala vědět QSL služba a
s chutí jsem si prohlédl skoro přesně 0,5 kg lístků. Vadou na kráse
bylo jenom to, že obal balíčku pošta poškodila a odneslo to i několik QSL. I
tak byla moje radost z lístků ze třiceti zemí DXCC pěti kontinentů velká.
Pro diplomy jsem si mohl započítat:
DIG UKW Plakette - 2 body
DLD - 5 DOKů na 80m (C18,
E32, HQ14, THR, 1200HI)
DXCC - 3 pásmové země (40m:
GD; 30m: TF; 10m: PJ6)
RDA - 10 distriktů (AL-10, AO-01, AO-10, HA-10, NO-02, NS-02, NV-05, SP-13, SV-34, TN-01)
USA-CA - 6 okresů (Camden, NJ; Clark, NV; Dodge, WI; Guilford, NC; Powhatan, VA; Roanoke, VA)
WDXS - 45 DX stanic
WPX - 21 prefixů (AG7, BV6, EH5, GA5, HB125, HB2, HB90, HE200, HF0, KC7, KS1, OU4, RC1, RL4, RL80, RM22, RP70, R290, TF8, UD1, WW2)
W-DIG-M - 3 členové DIG
RDA - 10 distriktů (AL-10, AO-01, AO-10, HA-10, NO-02, NS-02, NV-05, SP-13, SV-34, TN-01)
USA-CA - 6 okresů (Camden, NJ; Clark, NV; Dodge, WI; Guilford, NC; Powhatan, VA; Roanoke, VA)
WDXS - 45 DX stanic
WPX - 21 prefixů (AG7, BV6, EH5, GA5, HB125, HB2, HB90, HE200, HF0, KC7, KS1, OU4, RC1, RL4, RL80, RM22, RP70, R290, TF8, UD1, WW2)
W-DIG-M - 3 členové DIG
Potěšily mě také lístky od 3 YL stanic (Rosel DL3KWR, Barbara DJ9YL jako D44TUN
a mladá Tiina OH8BBO), posluchače
Louise F-16494, řady příležitostných
stanic - EH5VCE (80 let
cyklistického závodu Vuelta), EM20UCRF
(20 let Ukrainian State Centre of Radio Frequencies), GB0MPA (R.M.S. Carpathia), GB0SNB
(atomový kryt v Kelvedon Hatch), HB125FMS
(125 let lanovky na horu San Salvatore), HB90IARU
(90 let IARU), HE200GE (200 let od
vstupu Ženevy do Švýcarské konfederace), RL80SV
(80 let Sverdlovské oblasti), RM22DX
(ZOH Soči 2014), RP70GT (válečná vojenská
nemocnice v Boroviči), R100WWS
(100 let ruského vojenského letectva), R290ECH
(290 let Jekatěrinburgu) a dále QSL od DX stanic, které jsem udělal při mém QRP
vysílání z pole (AA3B, JH1GEX, JY9FC, KE4KY, K1ZZ, R9DX).
Bezkonkurenčně nejlepší dubnovou akcí byla návštěva Radka OK1MRK v jeho domovském QTH a s ní spojený výlet na zajímavé SOTA vrcholy. Do Ústí nad Labem jsem se s Julií rozjel v Zelený čtvrtek a na kopce jsme všichni tři vyrazili hned následující den ráno. Podle předem domluveného plánu nejdřív míříme pod Milešovku OK/US-014. Cestou děláme zastávku ve Stadicích a prohlížíme si pomník Přemysla Oráče. V Řehlovicích mě Radek upozorňuje na antény svého radioamatérského „učitele“ Vládi OK1JLZ a první etapa motorizovaného přesunu končí na parkovišti přes vsí Bílka. Odsud pochodujeme po turistické značce až na vrchol Milešovky. Po předchozích studených a deštivých dnech panuje příjemné počasí a na nejvyšší horu Českého středohoří se nám jde dobře.
Výběr z dubnových QSL
SOTA Bezkonkurenčně nejlepší dubnovou akcí byla návštěva Radka OK1MRK v jeho domovském QTH a s ní spojený výlet na zajímavé SOTA vrcholy. Do Ústí nad Labem jsem se s Julií rozjel v Zelený čtvrtek a na kopce jsme všichni tři vyrazili hned následující den ráno. Podle předem domluveného plánu nejdřív míříme pod Milešovku OK/US-014. Cestou děláme zastávku ve Stadicích a prohlížíme si pomník Přemysla Oráče. V Řehlovicích mě Radek upozorňuje na antény svého radioamatérského „učitele“ Vládi OK1JLZ a první etapa motorizovaného přesunu končí na parkovišti přes vsí Bílka. Odsud pochodujeme po turistické značce až na vrchol Milešovky. Po předchozích studených a deštivých dnech panuje příjemné počasí a na nejvyšší horu Českého středohoří se nám jde dobře.
Na instalaci dipólu jsem měl zdatnou pomocnici
Na vrcholu nám Julie pomáhá natáhnout dipól na 40 metrů. S Radkovou
FT-817ND se usazuju ke stolu a za chvíli už dávám výzvu. Radek mě podpoří spotem
na SOTAwatch a za chvilku jako první volá Roy G4SSH. Chvilku potom se na pásmu
objevuje nepříjemné QRN v síle S9+, bezpochyby místního původu. Dělám
Tonnieho PA9CW a po něm Mirka OK1DVM s ufb signálem. Znovu dávám výzvu a
Mirek mě upozorňuje, že mě volá nějaká stanice /P. Bohužel ji neslyším. Rušením
prochází signál Chrise F6EAZ a potom se skutečně objevuje Kurt HB9AFI/P. S reporty 559/559 děláme
s2s spojení, ale přes rušení nejsem schopen pobrat, z jakého kopce Kurt
vysílá. Až po návratu domů zjišťuju, že byl na vrcholu HB/VD-034 La Dôle tyčícím se nad Ženevským jezerem do výšky 1677 m.
Po Kurtovi se dovolávají Michel ON7MD a Rob PA0B. Nikdo další nevolá a mě sedm
spojení ke spokojenosti stačí. Loučím se a rádio vypínám. Balení za mě bere
Radek a já se jdu s Julií pokochat výhledem z rozhledny. Kvůli
svěžímu studenému větru se na ochozu rozhledny dlouho nezdržujeme a raději se
jdeme ohřát do bufetu. Ke svačině a na zahřátí si dáváme česnečku a po
ní ještě píšeme pohled kamarádce Renatě. Před odchodem z vrcholu si
užíváme výhled z terasy pod vojenským objektem, a když vrchol opouštíme,
potkáváme mého kolegu ze Škodovky. Sestupujeme stejnou cestou, v Bílce
házím pohled pro Renatu do poštovní schránky a než se nadějeme, jsme na zpátky
na parkovišti.
Výhled z Milešovky
Druhým kopcem na programu výletu je Komáří vížka OK/US-016. Nejdřív míříme
na exkurzi do Bžan, kde má Radek zahradu. Pozemek je to pěkný a anténám se na
něm určitě bude dobře dařit. Jedeme dál, projíždíme Teplicemi a Krupkou a auto
necháváme na parkovišti pod vrcholem Komáří vížky. Stoupáme na vrchol a
vzhledem k denní době se ze všeho nejdřív jdeme najíst. Restaurace je ale
beznadějně plná a na volná místa se dokonce stojí fronta. Shodujeme se, že
nebudeme marnit čas čekáním ve frontě a v bufetu pod restaurací si
kupujeme opečené klobásy a obědváme venku na terase. Julii začíná být zima, i
když jsme na ní navlékli všechno její oblečení a také mojí mikinu, a tak oběd
zbytečně neprotahujeme a přesouváme se do závětří na severní straně vrcholu.
Na Komáří vížce
Radek natahuje anténu, já se s rádiem usazuju do mechu a Julie si osedlává
padlou jeřabinu a houpe se na ní. Je tady o poznání příjemněji než u restaurace
a Julii je za chviličku zase teplo. Při hledání volného kmitočtu narážím na Jürga
HB9BIN/P volajícího výzvu
z vrcholu HB/OW-025 Haglere
(1949 m). Jürg mě bere na první zavolání a s2s spojení je dílem okamžiku.
Navzájem si přejeme hodně štěstí a potom se odlaďuji a dávám výzvu. Chvilku trvá, než na ni někdo reaguje, ale nakonec téměř současně volají Laci HA0HW a Miki HA5OM.
Na dalšího lovce čekám tři minuty. Volá Pierre F2LG a po něm nikdo další.
V deníku mám čtyři spojení, což na platnou aktivaci stačí, ale rád bych
udělal své soukromé minimum, tj. sedm spojení. Ladím po pásmu a nacházím Wolfa DL6JZ/P. Hned se ho dovolávám a dozvídám
se, že Wolf právě aktivuje GMA vrchol DA/SX-234
Großstein (360 m) a zároveň WFF oblast DLFF-0012
NP Saské Švýcarsko. Potěšen s2s spojením znovu zkouším štěstí
s voláním výzvy. Nakonec se mi daří udělat Chrise ON6ZQ a Karcsiho HA8BJ a
mám splněno. Toto vysílání bylo mojí 160. SOTA aktivací a Komáří vížka 120.
aktivovaným vrcholem. Rychle balím, abychom s Julií stihli odjezd lanovky.
Na chvíli se rozdělujeme, Radek jde k autu, aby s ním sjel na
parkoviště poblíž dolní stanice lanovky. Já a Julie sjíždíme nejdelší lanovkou
bez mezistanice (délka 2348 m, převýšení 482 m) široko daleko. Počasí nám
přeje, svítí sluníčko a nefouká a tak si z výšky nerušeně užíváme pohled
do blízkého i vzdálenějšího okolí. Když se znovu setkáváme
s Radkem, domlouváme další program. Radek navrhuje, že bychom se mimo plán
mohli podívat ještě někam jinam a nadhazuje Varhošť. Času máme dost, počasí je
příjemné a tak není nad čím váhat. Jedeme na Varhošť!
Pohodlná cesta z vrcholu
Z Krupky sjíždíme do Ústí a podél Labe pokračujeme
do Sebuzína potom přes Hlinnou a Kundratice do sedla pod Varhoštěm. Potřetí
stoupáme na kopec. Na cestu nám svítí sluníčko a za nedlouho jsme na vrcholu.
Moc se mi tady líbí, možná i proto, že je tu klid. Mezi statné stromy věšíme
anténu a daří se nám ji dostat výš než obvykle. Usazuji se s rádiem na
prkno z lavičky a na kmitočtu 7031 kHz volám výzvu z vrcholu Varhošť OK/US-031. Radek mě znovu podporuje
spotem a potom jdou s Julií na rozhlednu. Tentokrát se konečně rozbíhá
solidní pajlap, lovci volají jeden za druhým a za 21 minut mám
v deníku 26 spojení. Když vlna zájmu opadla, definitivně se pro dnešek
loučím a vypínám rádio. Mezitím se z rozhledny vrátil Radek a ujímá se
balení. Julie si také nachází zábavu a já mám čas na rozhlednu. Kromě několika
úseků Labe je odsud krásný pohled na řadu kopců. Nepřehlédnutelná je Buková
hora s jehlou TV vysílače, typický hřeben Sedla, Lovoš, Ostrý, Milešovka, Kletečná
a řada dalších vrcholů, které neumím identifikovat. Když se nasytím pohledem na
krásnou krajinu, vracím se dolů. Svačíme, Julie se přitom popelí v ohništi
a zkouší psát opáleným koncem klacku. Panuje dokonalá pohoda a mě napadá, že
ze všech tří dnes navštívených vrcholů se mi asi nejvíc líbí právě na Varhošti.
Po svačině následuje už jenom sestup na parkoviště a návrat do Ústí. Cestou mě
Radek v Kojeticích upozorňuje na antény Tomáše OK1FFX a ve Střekově na
antény Jardy OK1JIM. Prvotřídní putování po SOTA vrcholech končí večeří u Radka
a procházkou k Labi.
Aktivace OK/US-031 (foto OK1MRK)
Další den nám Radek ukazoval zajímavá místa
v Ústí. Postupně jsme navštívili Masarykovo zdymadlo, Vaňovský vodopád,
Vrkočskou vyhlídku, Větruši, parní vodárnu ve Střekově a hrad Střekov. Na
velikonoční neděli jsme z Ústí odjížděli naprosto nadšeni a Julie se
okamžitě dožadovala další návštěvy. Radku,
moc děkujeme za zajímavý program a prvotřídní péči! Rádi se k Tobě znovu
vypravíme.
Na týden před Velikonocemi vyhlásil Československý
DX klub Memoriál Vlasty Kubíčka.
Cílem této posluchačské aktivity bylo zavzpomínat na dlouholetého aktivního
posluchače, jehož doménou byl DXing na středních vlnách za použití jednoduchých
antén a přijímačů. Bohužel jsem právě v tomto týdnu mohl věnovat rádiu
jenom minimum času. A tak jsem se zapojil spíš symbolicky a poslechu jsem
věnoval jediný večer. Poslouchal jsem podobně, jako to dělával Vlasta, tj.
jenom na obyčejný přehledový přijímač (Tecsun PL-660) s jeho vnitřní
feritovou anténou a na středních vlnách jsem se snažil zachytit a identifikovat
co nejvíc stanic. Výsledek odpovídal použitému vybavení a krátké době
poslouchání, ale účel memoriálu byl splněn.
Jedním z dárků, které jsem v dubnu dostal
ke čtyřicetinám, byla kniha Volací znak
Salakuška o historii a činnosti radiotechnického vojska v Čechách. Těším
se, co nového se z knihy dozvím.
Na krátkých vlnách jsem se jako posluchač
krátce zapojil do SP DX Contestu. Na
VKV jsem nevynechal FM pohár a z domova jsem na ručku s Háčovkou
udělal na dvoumetru pět spojení.
Žádné komentáře:
Okomentovat