Activity Report – 8/2017

V srpnu jsem vyrazil na návštěvu k Radkovi OK1MRK, s rádiem jsem se podíval na pět nových SOTA vrcholů a užil jsem si nejpříjemnější VKV závod sezony:

Diplomy

Po překonání dalších dvou milníků při vysílání z kopců jsem požádal a vzápětí obdržel diplom za 1000 bodů za aktivaci SOTA vrcholů v OK a diplom za 1000 aktivátorských bodů v programu GMA.

QSL

Direktem a novými potvrzenými prefixy mě potěšili Fabio IU1FID a Cesare IU6FUB. Lístek mi poslal také Jim N4BFR (DeKalb Co., GA). Největší radost mi udělal Mike VE2XB, když mi skoro na den přesně po devíti měsících od odeslání mého posluchačského reportu poslal lístek VY0BRR z arktického ostrova Dorset (nová IOTA NA-156) v teritoriu Nunavut. Toto teritorium na severu Kanady je obrovské území s rozlohou 24x větší než má Česká republika (při započítání vodstva dokonce 26x větší), ale v důsledku drsného arktického podnebí je se svými 37 tisíci obyvatel prakticky neobydlené. Proto je QSL z Nunavutu vzácnost.

Možnost odpovědět na posluchačský report jsem měl i já a rád jsem Michailovi R4F-10 poslal do Penzy direkt. Kromě toho jsem zabalil 0,3 kg lístků a odeslal je na QSL službu. Také jsem si nechal vytisknout nové lístky OK1NF. Po předchozí dobré zkušenosti s happyQSL jsem i tentokrát využil služeb Bédi OK1FXX a znovu jsem byl s výsledkem spokojen.

SOTA

Namlsáni velikonoční návštěvou u Radka OK1MRK jsme se s Julií v polovině srpna znovu vypravili do Ústí nad Labem. Přes dopravní komplikace na železnici mezi pražským hlavním a holešovickým nádražím jsme nakonec do cíle dojeli jenom se čtyřicetiminutovým zpožděním. Jakmile jsme byli u Radka, pustili jsme se do večeře a plánování. Na jaře se osvědčilo věnovat jeden den výletu po zajímavých SOTA vrcholech a druhý den prohlídce pěkných míst v Ústí. Stejně jsme to naplánovali i tentokrát a v sobotu ráno jsme po snídani vyrazili na poznávací výlet. Jeho první zastávkou byla Nakléřovská výšina OK/US-027 (703 m) na rozhraní Krušných hor a Děčínské vrchoviny. Díky solidní cestě a mírnému stoupání byl výstup na vrchol Nakléřovské výšiny spíš procházkou. Z povzdálí jsme omrkli antény Edvina OK1UFF a usadili jsme se na místě, kde kdysi stávala rozhledna.

Na vrcholu Nakléřovské výšiny

K aktivaci vrcholu jsme využili probíhající FM pohár a na 2m se nejdřív v éteru ozval Radek a po něm já. Za čtvrthodinku provozu jsem měl v deníku 16 QSO, z nichž mi největší radost udělali hned tři s2s spojení:  Martin OK1JMA vysílal z kóty Kumburk OK/KR-031 (642 m), Honza OK1YI pod klubovou značkou OK1OTM jako obvykle aktivoval Boubín OK/JC-002 (1362 m) a děti z OK1RKS tentokrát navštívili Krušnou horu OK/ST-021 (609 m). Aktivace Nakléřovské výšiny pro mě zároveň znamenala první vysílání z okresu Ústí nad Labem (můj 25. aktivovaný okres). Zatímco jsme s Radkem vysílali, Julie sbírala maliny, takže na své jsme si přišli všichni. Při balení začalo studeně foukat, a protože nebyl důvod se dál na kopci zdržovat, zahřáli jsme se krátkým pochodem k autu, abychom pokračovali dál na severozápad.

Aktivace OK/US-027 v FM poháru (foto OK1MRK)

Druhým kopcem zařazeným do plánu výletu byl Špičák OK/US-023 (723 m), jehož vrchol je od státní hranice se Saskem vzdálen ani ne tři čtvrtě kilometru. K vrcholovému kříži nás zavedla zelená turistická značka, a když jsme se dosyta pokochali pěkným výhledem, usadili jsme se v lese těsně pod vrcholem. Mezi smrky jsme natáhli dipól na 40 metrů a jako vysílací stolek nám posloužil pařez. Na obvyklém SOTA kmitočtu jsem dal výzvu, Radek mě podpořil spotem a v zápětí se rozběhl pajlap. Postupně zavolalo osmnáct lovců, mezi nimi poprvé Robert DL4ROB, Graeme M0OAT, Michael G0POT a Lacy YO6CFB (nový prefix). Povedená aktivace z nenápadného a přesto zajímavého vrcholu byla pěkným završením sbírání 1000 bodů za aktivaci českých SOTA vrcholů. Julie mezitím postavila domeček z klacků a mechu, se kterým jsem ji musel vyfotit. Z kopce jsme se vraceli po stejné trase, a protože už bylo po poledni, byl další bod programu jasný. Na oběd jsme zajeli do Petrovic a cestou mi Radek ještě ukázal místo u vodojemu nad Krásným Lesem, odkud vysílával ústecký radioklub OK1KCU. V Petrovicích jsme si s Radkem pochutnali na svíčkové, Julie zahnala hlad řízkem a před dalším putováním nám bylo ještě lépe.

Stráž na vrcholu Špičáku

Z Petrovic jsme se vydali téměř přesně na východ, projeli jsme pod nádhernými Tiskými stěnami a za chvíli jsme byli ve Sněžníku. Potřetí jsme popadli batohy a radiovou malou polní a šlapali jsme na vrchol, tentokrát na Děčínský Sněžník OK/US-024 (723 m). Po necelém kilometru jsme z asfaltky odbočili a dál pokračovali po lesní pěšině mezi stromy a skalami. Skalám jsme neodolali ani na vrcholové planině a z jejího jižního okraje jsme se pokochali pohledem do kraje.

Výhled z Děčínského Sněžníku jižním směrem

S rádiem jsme se usadili jen pár metrů od strmého skalního srázu a dipól jsme natáhli přes cestičku na vysokou břízu. Když jsem dal výzvu a Radek odeslal do SOTAwatch spot, čekal jsem přiměřený pajlap, ale kupodivu zavolalo jenom sedm lovců, mezi nimi po devítileté pauze Mario DL4MFM a jako nová stanice Gerasim LZ5ET. Kdybych pokračoval ve volání výzvy, možná by se ještě někdo ozval, ale nechtěl jsem vysílání natahovat na úkor prohlídky vrcholu a návštěvy rozhledny. Proto jsem se rozloučil a mohli jsme balit. Julie mi ještě předvedla, jak ji Radek naučil vyšplhat na strom, a potom už nic nebránilo návštěvě pěkné kamenné rozhledny. Výhled do Čech i Saska stál za to, i když viditelnost nebyla úplně dokonalá. Když jsme klíče od rozhledny vrátili, koupili jsme si pohledy a dokončili jsme kolečko po vrcholové planině. Poslední zastávkou na vrcholu byla Drážďanská vyhlídka, kde jsem si našel pár minut na prozkoumání rozhlasového éteru a přijímačem Albrecht DR 70 jsem očuchal DAB vysílání ve III. pásmu. Z Německa byly slyšet multiplexy na kanálech 5C (DR Deutschland, 13 stanic), 6B (MDR S-ANHALT, 10 stanic) a 9A (MDR Sachsen, 13 stanic). Z Čech bylo živo na kanálech 10A (Teleko DAB, 14 stanic, vysílač Milešovka) a na 12C (ČRo DAB+, 14 stanic, vysílač Praha - Mahlerovy sady). Následoval už jenom návrat na parkoviště a rozhodnutí, co dál.

Hrátky s DAB na Drážďanské vyhlídce (foto OK1MRK)

Rozhodování to nebylo těžké. Shodli jsme se, že máme čas, energii i chuť navštívit ještě jeden kopec. Radek věděl, že mi v hlavě leží Buková hora OK/US-028 (683 m) kvůli vysílači na jejím vrcholu a tak jsme nemuseli o volbě dalšího kopce diskutovat. Projeli jsme Jílové a Děčín, po pravém břehu Labe jsme dojeli až před Těchlovice a tam jsme uhnuli na cestu, která nás dovedla až pod Bukovou horu. Na vrchol jsme šli procházkovým tempem a téměř bez ustání jsem si za pochodu prohlížel a fotil betonovou věž, která je díky svým 223 metrům výšky nejvyšším nekotveným vysílačem v České republice.

Vysílač Buková hora

Podobně jako na Děčínském Sněžníku ani z Bukové hory nezpůsobil na pásmu můj signál žádný velký rozruch a zavolalo mě jenom pět stanic. Na platnou aktivaci to ale stačilo. Zabalili jsme, udělali jsme společnou fotografii, rozhlédli se po kraji a vyrazili jsme zpátky k Radkovi do Ústí nad Labem.

Spokojení účastníci výletu

Následující den jsme věnovali zajímavým místům v Ústí. Postupně jsme se podívali na Erbenovu vyhlídku, prošli Bertiným údolím, vystoupali na Vysoký Ostrý. Stihli jsme také krásně promoknout až na kůži a vykoupat se v Labi. Kromě toho jsme jako obvykle stačili s Radkem probrat všechno možné, včetně hrubého plánu společných akcí do konce letošního roku. V pondělí ráno jsme od Radka opět odjížděli nadšeni. Snad naše nadšení sdílel i Radek a pustí nás k sobě i příště. :-)

Vysoký Ostrý

Další příležitost aktivovat nový kopec se naskytla při rodinné dovolené, kterou jsme trávili nedaleko SOTA vrcholu Černá hora OK/PL-050 (662 m). Nechtěl jsem svým vysíláním příliš narušovat denní program, a proto jsem na Černou horu vyrazil hned po ránu a v éteru jsem se ozval už v půl deváté. To bylo pro lovce asi příliš brzy a zavolalo jich jenom šest. Novými stanicemi v deníku byli Vladimir EW8CP, Luc ON7DQ a HB9HFA. Čekal jsem větší zájem už jenom proto, že podle statistik je Černá hora druhým nejméně aktivovaným vrcholem v Plzeňském kraji. Ale nevadí. Na platnou aktivaci šest spojení stačí. Zároveň jsem tímto vysíláním překonal hranici 1000 bodů za aktivace vrcholů v programu GMA (Global Mountain Award). Když nikdo další nevolal, rychle jsem zabalil a stejnou cestou jsem se vrátil k rodině a krátký SOTA výlet jsem zakončil příjemnou dopolední koupelí v rybníce.

Pohled na Černou horu OK/PL-050 z rozhledny Březinka

Závody

Večer před Letním QRP závodem na VKV jsem s využitím zařízení Josefa OK1FKD rozdal na krátkých vlnách pár bodů v závodě EU HF Championship. Na pásmech 20, 40 a 80 metrů jsem udělal celkem 54 spojení. Ze stanic, které jsem udělal, mají nejdéle koncesi Franc S59AA (od r. 1950) a Hardy DL3KWF (1958). Naopak nejčerstvějšími nováčky byli Oleg UX4U (koncese od 2009) a Jurij US3IY (2006). Nenatrefil jsem na žádného operátora s první koncesí stejně starou jako je moje (1994), ale pracoval jsem s Rimasem LY6A a Jonasem LY4T a ti předávali 77, tj. získali koncesi v roce mého narození.

Největší závodní a společenskou událostí pro mě v srpnu byl Letní QRP závod na VKV. Měsíc po Polním dnu jsem se v Krušných horách znovu viděl s kamarády z radioklubu OK1KJO. Kluci přijížděli do QTH OK5W postupně už od čtvrtka, já jsem dorazil až v sobotu odpoledne a přijela se mnou i Julie. Stožár s 2x9 el. DK7ZB i stan už stál a sobotní večer patřil posezení u ohýnku. Julie u toho ještě stihla nasbírat velkou misku malin a něco borůvek a já si zpestřil večer spojeními v EU HF Championship.

Příprava na závod

V neděli jsme se usadili ve vysílacím stanu pár minut před devátou. Za první hodinu závodu jsme udělali 42 spojení, nejdelší s Francem S57O (463 km) a získali 7.818 bodů. Na konci druhé hodiny máme v deníku 59 QSO, bezmála 13 tisíc bodů a nový ODX s vukovarským radioklubem 9A0V (740 km). Žádné další spojení přes 700 km jsme už do konce závodu neudělali. V polovině závodu byl průběžný výsledek 75 spojení a něco přes 15 tisíc bodů. Za další tři hodiny jsme do deníku zapsali už jenom 35 spojení (z delších 9A1N 631 km, 9A0P 619 km, S50L 527 km) a skóre vylepšili o deset tisíc bodů. Na konci závodu deník ukazuje výsledek 110 platných spojení, 25.695 bodů, ODX 9A0V 740 km. Udělali jsme 59 stanic z OK (7.988 bodů), 18x DL (2.931 bodů), 9x S5 (4.458 bodů) a dále 7x OE, 5x HA, 5x SP, 4x 9A a 3x OM.

Mapa spojení OK1KJO v Letním QRP závodě

Největším překvapením bylo, že jsme neudělali jediného Itala, přestože např. I1MXI/1 nebo IZ3NOC u nás hrály moc pěkně. Ze západu jsme kromě německých stanic slyšeli už jenom kolektivku F8KID, ale nedovolali jsme se. Na druhou stanu nám udělala radost spojení s kamarády Mírou OK1JEH, Rasťou OM3BH a dalšími. Balení máme nacvičeno z řady předchozích akcí a už hodinu po závodě jsme se mohli rozjet k domovům. Závod byl vyhodnocen ještě před koncem měsíce a tak víme, že mezi stanicemi s více operátory stačil náš výsledek na 5. místo. Ale důležitější než řádek ve výsledkové listině je to, že se na kopci během víkendu objevili Franta OK1AAU, Milan OK1AMX, Josef OK1FKD, Milan OK1FMX, Jirka OK1HJZ, Honza OK1MJA, Standa OK1MNH, Honza OK1NF + Julie, Dalibor OK1UKC, Jarda OK1WF a Sváťa OK3CV se psem. Někdo se zdržel jen pár hodin, někdo několik dnů, ale viděli jsme se a to je vždycky fajn.

Dalibor OK1UKC, Jirka OK1HJZ, Josef OK1FKD

Na VKV jsem ještě krátce vysílal v FM poháru a z vrcholu Nakléřovské výšiny jsem na 2m udělal 16 spojení, což je víc než běžně při rozdávání bodů dělám.