V srpnu jsem vyrazil na návštěvu k
Radkovi OK1MRK, s rádiem jsem se podíval na pět nových SOTA vrcholů a užil
jsem si nejpříjemnější VKV závod sezony:
Diplomy
Po překonání dalších dvou milníků při
vysílání z kopců jsem požádal a vzápětí obdržel diplom za 1000 bodů za aktivaci SOTA vrcholů
v OK a diplom za 1000
aktivátorských bodů v programu GMA.
QSL
Direktem a novými potvrzenými prefixy mě
potěšili Fabio IU1FID a Cesare IU6FUB. Lístek mi poslal také Jim N4BFR (DeKalb Co., GA). Největší radost
mi udělal Mike VE2XB, když mi skoro na den přesně po devíti měsících od
odeslání mého posluchačského reportu poslal lístek VY0BRR z arktického ostrova Dorset (nová IOTA NA-156)
v teritoriu Nunavut. Toto teritorium na severu Kanady je obrovské území s rozlohou 24x větší než má Česká republika (při započítání vodstva dokonce 26x větší), ale v důsledku drsného arktického podnebí je se
svými 37 tisíci obyvatel prakticky neobydlené. Proto je QSL z Nunavutu
vzácnost.
Možnost odpovědět na posluchačský report jsem
měl i já a rád jsem Michailovi R4F-10
poslal do Penzy direkt. Kromě toho jsem zabalil 0,3 kg lístků a odeslal je na
QSL službu. Také jsem si nechal vytisknout nové lístky OK1NF. Po předchozí dobré zkušenosti s happyQSL jsem i tentokrát využil služeb
Bédi OK1FXX a znovu jsem byl s výsledkem spokojen.
SOTA
Namlsáni velikonoční návštěvou u Radka OK1MRK
jsme se s Julií v polovině srpna znovu vypravili do Ústí nad Labem.
Přes dopravní komplikace na železnici mezi pražským hlavním a holešovickým
nádražím jsme nakonec do cíle dojeli jenom se čtyřicetiminutovým zpožděním. Jakmile jsme byli u Radka,
pustili jsme se do večeře a plánování. Na jaře se osvědčilo věnovat jeden den
výletu po zajímavých SOTA vrcholech a druhý den prohlídce pěkných míst
v Ústí. Stejně jsme to naplánovali i tentokrát a v sobotu ráno jsme
po snídani vyrazili na poznávací výlet. Jeho první zastávkou byla Nakléřovská výšina OK/US-027 (703 m) na
rozhraní Krušných hor a Děčínské vrchoviny. Díky solidní cestě a mírnému
stoupání byl výstup na vrchol Nakléřovské výšiny spíš procházkou.
Z povzdálí jsme omrkli antény Edvina OK1UFF a usadili jsme se na místě,
kde kdysi stávala rozhledna.
Na vrcholu Nakléřovské výšiny
K aktivaci vrcholu jsme využili probíhající
FM pohár a na 2m se nejdřív v éteru ozval Radek a po něm já. Za
čtvrthodinku provozu jsem měl v deníku 16 QSO, z nichž mi největší
radost udělali hned tři s2s spojení: Martin OK1JMA vysílal z kóty Kumburk OK/KR-031 (642 m), Honza OK1YI pod klubovou značkou OK1OTM jako obvykle aktivoval Boubín OK/JC-002 (1362 m) a děti z OK1RKS tentokrát navštívili
Krušnou horu OK/ST-021 (609 m).
Aktivace Nakléřovské výšiny pro mě zároveň znamenala první vysílání
z okresu Ústí nad Labem (můj 25. aktivovaný okres). Zatímco jsme
s Radkem vysílali, Julie sbírala maliny, takže na své jsme si přišli
všichni. Při balení začalo studeně foukat, a protože nebyl důvod se dál na
kopci zdržovat, zahřáli jsme se krátkým pochodem k autu, abychom
pokračovali dál na severozápad.
Aktivace OK/US-027 v FM poháru (foto OK1MRK)
Druhým kopcem zařazeným do plánu výletu byl Špičák OK/US-023 (723 m), jehož vrchol
je od státní hranice se Saskem vzdálen ani ne tři čtvrtě kilometru.
K vrcholovému kříži nás zavedla zelená turistická značka, a když jsme se
dosyta pokochali pěkným výhledem, usadili jsme se v lese těsně pod
vrcholem. Mezi smrky jsme natáhli dipól na 40 metrů a jako vysílací stolek nám
posloužil pařez. Na obvyklém SOTA kmitočtu jsem dal výzvu, Radek mě
podpořil spotem a v zápětí se rozběhl pajlap. Postupně zavolalo
osmnáct lovců, mezi nimi poprvé Robert DL4ROB, Graeme M0OAT, Michael G0POT a
Lacy YO6CFB (nový prefix). Povedená aktivace z nenápadného a přesto
zajímavého vrcholu byla pěkným završením sbírání 1000 bodů za aktivaci českých SOTA vrcholů. Julie mezitím postavila domeček z klacků a mechu, se kterým jsem ji musel vyfotit.
Z kopce jsme se vraceli po stejné trase, a protože už bylo po poledni, byl
další bod programu jasný. Na oběd jsme zajeli do Petrovic a cestou mi Radek
ještě ukázal místo u vodojemu nad Krásným Lesem, odkud vysílával ústecký
radioklub OK1KCU. V Petrovicích jsme si s Radkem pochutnali na svíčkové,
Julie zahnala hlad řízkem a před dalším putováním nám bylo ještě lépe.
Stráž na vrcholu Špičáku
Z Petrovic jsme se vydali téměř přesně
na východ, projeli jsme pod nádhernými Tiskými stěnami a za chvíli jsme byli ve
Sněžníku. Potřetí jsme popadli batohy a radiovou malou polní a šlapali jsme na
vrchol, tentokrát na Děčínský Sněžník
OK/US-024 (723 m). Po necelém kilometru jsme z asfaltky odbočili
a dál pokračovali po lesní pěšině mezi stromy a skalami. Skalám jsme
neodolali ani na vrcholové planině a z jejího jižního okraje jsme se
pokochali pohledem do kraje.
Výhled z Děčínského Sněžníku jižním směrem
S rádiem jsme se usadili jen pár metrů od
strmého skalního srázu a dipól jsme natáhli přes cestičku na vysokou břízu.
Když jsem dal výzvu a Radek odeslal do SOTAwatch spot, čekal jsem přiměřený
pajlap, ale kupodivu zavolalo jenom sedm lovců, mezi nimi po devítileté pauze
Mario DL4MFM a jako nová stanice Gerasim LZ5ET. Kdybych pokračoval ve volání
výzvy, možná by se ještě někdo ozval, ale nechtěl jsem vysílání natahovat na
úkor prohlídky vrcholu a návštěvy rozhledny. Proto jsem se rozloučil a mohli
jsme balit. Julie mi ještě předvedla, jak ji Radek naučil vyšplhat na strom, a
potom už nic nebránilo návštěvě pěkné kamenné rozhledny. Výhled do Čech i Saska
stál za to, i když viditelnost nebyla úplně dokonalá. Když jsme klíče od rozhledny
vrátili, koupili jsme si pohledy a dokončili jsme kolečko po vrcholové planině.
Poslední zastávkou na vrcholu byla Drážďanská vyhlídka, kde jsem si našel pár
minut na prozkoumání rozhlasového éteru a přijímačem Albrecht DR 70 jsem očuchal
DAB vysílání ve III. pásmu. Z Německa byly slyšet multiplexy na kanálech 5C (DR Deutschland, 13 stanic), 6B (MDR S-ANHALT, 10 stanic) a 9A (MDR Sachsen, 13 stanic). Z Čech
bylo živo na kanálech 10A (Teleko DAB,
14 stanic, vysílač Milešovka) a na 12C (ČRo
DAB+, 14 stanic, vysílač Praha - Mahlerovy sady). Následoval už jenom
návrat na parkoviště a rozhodnutí, co dál.
Hrátky s DAB na Drážďanské vyhlídce (foto OK1MRK)
Rozhodování to nebylo těžké. Shodli jsme se,
že máme čas, energii i chuť navštívit ještě jeden kopec. Radek věděl, že mi
v hlavě leží Buková hora OK/US-028
(683 m) kvůli vysílači na jejím vrcholu a tak jsme nemuseli o volbě dalšího
kopce diskutovat. Projeli jsme Jílové a Děčín, po pravém břehu Labe jsme dojeli
až před Těchlovice a tam jsme uhnuli na cestu, která nás dovedla až pod Bukovou
horu. Na vrchol jsme šli procházkovým tempem a téměř bez ustání jsem si za
pochodu prohlížel a fotil betonovou věž, která je díky svým 223 metrům výšky
nejvyšším nekotveným vysílačem v České republice.
Vysílač Buková hora
Podobně jako na Děčínském
Sněžníku ani z Bukové hory nezpůsobil na pásmu můj signál žádný velký rozruch a
zavolalo mě jenom pět stanic. Na platnou aktivaci to ale stačilo. Zabalili
jsme, udělali jsme společnou fotografii, rozhlédli se po kraji a vyrazili jsme
zpátky k Radkovi do Ústí nad Labem.
Spokojení účastníci výletu
Následující den jsme věnovali zajímavým
místům v Ústí. Postupně jsme se podívali na Erbenovu vyhlídku, prošli Bertiným
údolím, vystoupali na Vysoký Ostrý. Stihli jsme také krásně promoknout až na
kůži a vykoupat se v Labi. Kromě toho jsme jako obvykle stačili
s Radkem probrat všechno možné, včetně hrubého plánu společných akcí do
konce letošního roku. V pondělí ráno jsme od Radka opět odjížděli nadšeni.
Snad naše nadšení sdílel i Radek a pustí nás k sobě i příště. :-)
Vysoký Ostrý
Další příležitost aktivovat nový kopec se
naskytla při rodinné dovolené, kterou jsme trávili nedaleko SOTA vrcholu Černá hora OK/PL-050 (662 m). Nechtěl
jsem svým vysíláním příliš narušovat denní program, a proto jsem na Černou horu
vyrazil hned po ránu a v éteru jsem se ozval už v půl deváté. To bylo
pro lovce asi příliš brzy a zavolalo jich jenom šest. Novými stanicemi
v deníku byli Vladimir EW8CP, Luc ON7DQ a HB9HFA. Čekal jsem větší zájem
už jenom proto, že podle statistik je Černá hora druhým nejméně aktivovaným
vrcholem v Plzeňském kraji. Ale nevadí. Na platnou aktivaci šest spojení
stačí. Zároveň jsem tímto vysíláním překonal hranici 1000 bodů za aktivace vrcholů v programu GMA (Global Mountain
Award). Když nikdo další nevolal, rychle jsem zabalil a stejnou cestou jsem se
vrátil k rodině a krátký SOTA výlet jsem zakončil příjemnou dopolední
koupelí v rybníce.
Pohled na Černou horu OK/PL-050 z rozhledny Březinka
Závody
Večer před Letním QRP závodem na VKV jsem
s využitím zařízení Josefa OK1FKD rozdal na krátkých vlnách pár bodů
v závodě EU HF Championship. Na
pásmech 20, 40 a 80 metrů jsem udělal celkem 54 spojení. Ze stanic, které jsem
udělal, mají nejdéle koncesi Franc S59AA (od r. 1950) a Hardy DL3KWF (1958).
Naopak nejčerstvějšími nováčky byli Oleg UX4U (koncese od 2009) a Jurij US3IY
(2006). Nenatrefil jsem na žádného operátora s první koncesí stejně starou
jako je moje (1994), ale pracoval jsem s Rimasem LY6A a Jonasem LY4T a ti
předávali 77, tj. získali koncesi v roce mého narození.
Největší závodní a společenskou událostí
pro mě v srpnu byl Letní QRP závod
na VKV. Měsíc po Polním dnu jsem se v Krušných horách znovu viděl s kamarády
z radioklubu OK1KJO. Kluci
přijížděli do QTH OK5W postupně už od čtvrtka, já jsem dorazil až v sobotu
odpoledne a přijela se mnou i Julie. Stožár s 2x9 el. DK7ZB i stan už
stál a sobotní večer patřil posezení u ohýnku. Julie u toho ještě stihla
nasbírat velkou misku malin a něco borůvek a já si zpestřil večer spojeními v EU HF Championship.
Příprava na závod
V neděli jsme se usadili ve vysílacím stanu pár minut před devátou. Za první
hodinu závodu jsme udělali 42 spojení, nejdelší s Francem S57O (463 km) a získali 7.818
bodů. Na konci druhé hodiny máme v deníku 59 QSO, bezmála 13 tisíc bodů a
nový ODX s vukovarským radioklubem 9A0V (740 km). Žádné další spojení přes
700 km jsme už do konce závodu neudělali. V polovině závodu byl průběžný výsledek
75 spojení a něco přes 15 tisíc bodů. Za další tři hodiny jsme do deníku
zapsali už jenom 35 spojení (z delších 9A1N 631 km, 9A0P 619 km, S50L 527 km) a skóre vylepšili o
deset tisíc bodů. Na konci závodu deník ukazuje výsledek 110 platných spojení, 25.695
bodů, ODX 9A0V 740 km. Udělali
jsme 59 stanic z OK (7.988 bodů), 18x DL (2.931 bodů), 9x S5 (4.458 bodů) a
dále 7x OE, 5x HA, 5x SP, 4x 9A a 3x OM.
Mapa spojení OK1KJO v Letním QRP závodě
Největším překvapením bylo, že
jsme neudělali jediného Itala, přestože např. I1MXI/1 nebo IZ3NOC u nás hrály
moc pěkně. Ze západu jsme kromě německých stanic slyšeli už jenom kolektivku
F8KID, ale nedovolali jsme se. Na druhou stanu nám udělala radost spojení s kamarády
Mírou OK1JEH, Rasťou OM3BH a dalšími. Balení máme nacvičeno z řady předchozích
akcí a už hodinu po závodě jsme se mohli rozjet k domovům.
Závod byl vyhodnocen ještě před koncem měsíce a tak víme, že mezi stanicemi
s více operátory stačil náš výsledek na 5. místo. Ale důležitější než řádek ve výsledkové listině je to, že
se na kopci během víkendu objevili Franta OK1AAU, Milan OK1AMX, Josef OK1FKD,
Milan OK1FMX, Jirka OK1HJZ, Honza OK1MJA, Standa OK1MNH, Honza OK1NF + Julie,
Dalibor OK1UKC, Jarda OK1WF a Sváťa OK3CV se psem. Někdo se zdržel jen pár
hodin, někdo několik dnů, ale viděli jsme se a to je vždycky fajn.
Dalibor OK1UKC, Jirka OK1HJZ, Josef OK1FKD
Na VKV jsem ještě krátce vysílal v FM poháru a z vrcholu Nakléřovské
výšiny jsem na 2m udělal 16 spojení, což je víc než běžně při rozdávání bodů
dělám.
1 komentář:
Moc pěkný článek. Gratuluji k dosaženým diplomům. S pozdravem Míra OK1JEH
Okomentovat