Únorový report musím bohužel začít
smutnou zprávou. Ve věku 80 let zemřel Jirka
Novotný OK1AEZ, dlouholetý člen a vedoucí operátor chomutovského radioklubu
OK1KSO.
Jirka pocházel ze Žerotína,
vesničky ležící deset kilometrů jihovýchodně od Loun, kde se v roce 1937
narodil. O existenci radioamatérů věděl z Krátkých vln, které po válce
odebíral jeho starší bratr. Naživo poznal radioamatéry v roce 1954, když
ho spolužák z chomutovské průmyslovky poprvé přivedl do radioklubu.
S kamarádem Emilem Holečkem si postavili bzučák s triodou KC1, Jirkův
bratr jim dal telegrafní klíč a kluci začali pilně trénovat příjem a vysílání
telegrafie. Netrvalo dlouho a společně úspěšně složili zkoušky RO a Jirka
získal číslo OK1-1789. Následoval kurs PO, který Jirka absolvoval
s Pepíkem Řehákem (pozdějším OK1AII).
OK1KSO 1955 - třetí zleva je Jirka Novotný
Vlastní koncesi a značku OK1AEZ
získal Jirka v roce 1961. Od začátku se věnoval telegrafii, závodnímu
provozu a krátkovlnnému DXingu. Ve stejném roce se Jirkova značka také poprvé
objevuje ve výsledkové listině CQ WW DX Contestu. Závodů, kterých se Jirka
v dalším půlstoletí zúčastnil ať už pod svojí nebo mnohem častěji pod
klubovou značkou, je nepočítaně. Stejně jako nikdo nespočítá tisíce hodin
odpracované při budování a údržbě klubového QTH v Krušných horách. Velkou
Jirkovou láskou bylo pásmo 160 metrů. Když jsem se ho kdysi ptal proč,
odpověděl, že mu DXing na horních pásmech přišel po čase příliš jednoduchý a
navíc na top bandu mezi radioamatéry dlouho přetrvávalo rytířské chování. Na
stošedesátce Jirka dosáhl špičkových výsledků. Svými úspěchy se nikdy nechlubil,
i když by bylo, čím se blýsknout: DXCC na 160 metrech splnil už v dobách,
kdy to dokázal v Evropě jenom málokdo. Na stejném pásmu později dosáhl i
na WAZ za všech 40 zón a posledním z klasických diplomů, které splnil, byl
WAS 160m. Měl jsem to štěstí a byl jsem u toho, když Jirka udělal Severní
Dakotu jako poslední chybějící stát pro WAS. Bylo to v lednu 2008 po CQ WW
160m Contestu. Na pásmu, kde po 48 hodin burácely mraky stanic, bylo najednou
ticho. Jenom pár Evropanů volalo CQ DX a na pásmu zobal DXy taky Alex W0ZTL.
Když ho Jirka uslyšel, v klidu dal výzvu a za chvíli Alex opravdu zavolal.
Stál jsem Jirkovi za zády a ani jsem nedutal. Když bylo spojení hotové,
gratuloval jsem mu k dokončení WAS. Jirka byl klidný a nedal na sobě znát,
že právě udělal jedno ze svých životních QSO. Jenom jeho zářící oči
prozrazovaly, že to pro něj přeci jenom nebylo tak úplně obyčejné spojení.
Kamarádi DXmani - Jirka OK1AEZ a Števo OM3JW
Jirka nebyl jenom vynikajícím
operátorem a DXmanem, ale byl zdatný i technicky a nechyběla mu ani manuální
zručnost. To všechno uplatnil při mnohých experimentech s anténami. Kdo nepoznal
charakter počasí na hřebeni Krušných hor, těžko si představí, co práce na
anténách leckdy obnášela. Pro chomutovský radioklub toho Jirka udělal mnoho a
všichni ho pamatujeme jako obětavého a pracovitého kamaráda se specifickým
smyslem pro humor. Od konce padesátých let byl Jirka u všech dobrých i těžkých časů
OK1KSO a do ústraní se stáhl až v několika posledních letech. Poznal jsem
Jirku jako rovného chlapa, který uměl do očí říkat, co si myslel, a jehož slovo
vždycky platilo. Jsem rád, že jsem se přes věkový rozdíl 40 let mohl počítat
mezi jeho kamarády.
Jirka při vzpomínání na vojnu
Moje činnost související
s rádiem byla v únoru slabší, než by se mi líbilo. Nejpříjemnější
událostí bylo pravidelné setkání členů a příznivců kláštereckého radioklubu OK1KJO.
Sešlo se nás jedenáct (Vašek OK1DDX, Josef OK1FKD, Jirka OK1HCI, Jirka OK1HJZ,
Míra OK1JEH, Honza OK1NF, Dalibor OK1UKC, Ota OK3MO, Milan OK9UKI, Jarda
Krejčí, Ota Meskař). Pokecali jsme, Mírovi OK1JEH jsme popřáli k narození
druhého dítěte a bylo nám fajn. Moc rád jsem se tohoto dýchánku zúčastnil. Už
jenom proto, že jsem Jirku OK1HCI a Otu Meskaře neviděl roky a Jardu Krejčího
jsem neznal vůbec.
Kromě setkání s kamarády jsem
taky trochu vysílal a poslouchal:
Digitální provoz
Na FT8 jsem pracoval
s následujícími stanicemi ze čtyř světadílů:
Asie – EK3GM, HS0ZBS, JE4NAN, JE4URN,
JF8QNF, JK1OZS, R0AX, R9FA, R9HK, R9ON, RA0A, RA0WKQ, RC9YD, RU0ABR, UA0CA;
Evropa – 2E0OXF, CT4SU, EI5HV,
IT9QPF, MI0LPO, RK2A, RM6J, RT6DO, RV6F, RZ1OK, SM2OTU, UA1ZQN, UA3DTK, UA3ZUX,
UA4PCF;
Oceánie – DU1IST, VK3EW, VK4FNQ,
YB0MWM;
Severní Amerika – NF3R (PA), WB3FSR
(NJ).
Diplomy
Od Barryho GM4TOE mi přišla
stříbrná doplňovací známka k diplomu SOTA Summit to Summit Award za 1000
bodů získaných za spojení mezi SOTA vrcholy.
QSL
Nové přírůstky do sbírky QSL
spočívaly v únoru jen z lístků od Gerta PA3AAV a Johana PB2A,
které mi předal Honza OK1MJA.
SWL
Do posluchačského deníku jsem zapsal
především stanice, které se účastnily PACC Contestu. Mezi nizozemskými značkami
mě zaujaly příležitostné závodní stanice PA18T
a PG55G. Mimo závod jsem si poslechl
provoz TM50URC (Union des
Radioclubs) a UE95GA (95 let
civilního letectví v Rusku).
Kromě poslechu a vysílání jsem také
využil příležitost a s fotoaparátem jsem v ideální roční dobu a za téměř
ideálního počasí navštívil radiokomunikační středisko Praha – Bořanovice, odkud
na kmitočtu 981 kHz vysílá stanice Český impuls. Dominantou střediska je 36
metrů vysoký příhradový stožár vojenského původu s vertikálním monopólem
napájeným z vedle stojícího kontejneru, ve kterém je nainstalován
tranzistorový AM vysílač Radioslavia MWT 10 (výrobek firmy TESLA Electrontubes,
ex TESLA Vršovice) s výkonem nosné vlny 10 kW.
Závody
Ani letos jsem jako posluchač
nevynechal svůj oblíbený PACC Contest
a k hodnocení jsem odeslal deník s 44 spojeními, 28 násobiči a
výsledným skóre 1.232 bodů.
V únoru byl vyhodnocen HA-DX Contest, do kterého jsem se
zapojil v kategorii SOAB QRP. Uznaných 109 spojení stačilo mezi QRPíři na
krásné 30. místo z padesáti hodnocených stanic. Z OK se přede mnou umístili
Josefové OK1FKD a OK6OK.
Žádné komentáře:
Okomentovat