Activity Report – jaro 2020

Nepříznivé okolnosti mi loni na podzim udělaly čáru přes rozpočet a k radiové činnosti jsem se vrátil až zjara. Proto jsem také od listopadu nepublikoval žádný activity report.

QSL

Na konci dubna mi z QSL služby přišla další várka lístků. Tentokrát bylo v obálce 272 g QSL. Z lístků pro OK1NF mě potěšily zejména potvrzení za SOTA spojení s Jochenem DL4KCA/P (s2s), Peterem OE5AUL/P (s2s), Mariem DF6BM (160m CW) a Jirkou OK1FPG (2m CW) a také QSL od DX stanic R2ET/9, UA9D, UA9MA, UA9TF, UA0SDX a hlavně 5U7JB, protože Niger je pro mě nová potvrzená země DXCC.

Jako posluchač jsem se mohl radovat z Grónska (OX7A) jako nové pásmové země na 40m. Ze stejné země byl i lístek příležitostné stanice OX90EDR (90 let dánské národní radioamatérské organizace Experimenterende Danske Radioamatører). Další příležitostné stanice, které potvrdily můj posluchačský report, byly DM18ARDF (Mistrovství v ARDF 2018), IY4FGM (Nadace Guglielma Marconiho) a OF40R (40 let radioklubu Rautaruukki). Sbírka DX QSL je bohatší o nové stanice z Izraele (4X1IM, 4Z5PG), Japonska (JH1XXB) a Nového Zélandu (ZL2BAQ). Vůbec nejvíc si ale cením lístku RI0BC z polární stanice na ostrově Bolševik v souostroví Severní země. Pro posluchačský WPX mi přibyly prefixy 5P8, DM18, DN2, IW8, IY4, OF40, PA18, PB4, UZ3, pro diplom PACC sedm nových nizozemských stanic a pro finský diplom OHC dvě nové oblasti (641 Kyyjärvi, 826 Paltamo). Lístek od Natalie R1LN z Petrohradu je zase důkazem toho, že telegrafistky ještě nevymřely.

Dostal jsem také několik direktů. Josef OK1FMJ mi tímto způsobem potvrdil SOTA spojení, Bob NB4C (FL) a Václav OK2BRV posluchačské reporty. Nejvzácnější je direkt od QSL manažera expedice VP8PJ na ostrov Signy. Díky prvotřídní práci Tima M0URX si jako posluchač mohu do seznamu potvrzených zemí DXCC zapsat #327 Jižní Orkneje.

Začátkem května jsem také vyřídil QSL agendu za několik předcházejících měsíců a na QSL službu ČRK jsem poslal celkem 1,2 kg lístků.

SOTA

Po vynucené pětiměsíční přestávce jsem se letos poprvé vypravil s rádiem na kopec v polovině dubna. V rámci rodinného výletu jsem s chutí aktivoval Kokotsko OK/PL-084 (501 m, JN69SS). Radost jsem měl jako vždy z každého spojení, ale nejvíc potěšily s2s kontakty s Jürgem HB9BIN/P na Bözingenberg HB/BE-173 (974 m, JN37PE) a Markem HB9DBM/P na Hochwacht HB/AG-012 (788 m, JN47CG).

Na další rodinný výlet jsme se vypravili do okolí Zbirohu a i tentokrát se nám do cesty postavil SOTA vrchol, konkrétně Čertova skála OK/PL-068 (565 m, JN69UU). Čirou náhodou jsem měl v batohu vše, co je třeba k vysílání na KV, a tak jsem se v éteru vlastně ozvat musel. Žádné s2s spojení se nekonalo, ale každý, kdo zavolal, si mohl do programu WFF (World Wide Flora & Fauna) započítat spojení s CHKO Křivoklátsko OKFF-0018.

Na druhý prodloužený květnový víkend jsme s rodinou přijeli do Kadaně, ale většinu času jsme strávili v jejím okolí. Už dlouho jsem měl v merku kopec Hradiště OK/US-036 (594 m, JO60QK), ale teprve teď na něj došlo. Pochod jsme zahájili v Černovicích jen sto metrů od domu, kde žil Jarda OK1WF a na kterém jsou dodnes Jardovy antény. Nejenom proto jsem na Jardu dost vzpomínal. Krásným prosluněným lesem jsme došli až na vrchol a tam jsme se pohodlně usadili. Než se rodina nasvačila, měl jsem nataženou anténu, zapojené rádio a byl jsem QRV na 40 metrech. Podle značek, které mě zavolaly, bylo vidět, že někdo volá kvůli SOTA a někdo kvůli WFF, do kterého platí PP Hradiště u Černovic OKFF-1331. Radost z 2xWFF spojení jsem udělal Hansruedimu HB9AGO/P vysílajícímu z Naturschutzvereinigung Grütried, Wängi HBFF-0218 a naopak mě nejvíc potěšilo QSO z Markem HB9DBM/P, který byl znovu na kótě Hochwacht HB/AG-012 (788 m, JN47CG). Zatímco jsem vysílal, děti se houpaly v hamace a všichni byli spokojení. Když jsme se nabažili vysílání i houpání, všechno jsme zabalili a pokračovali na další zajímavá místa na Hradišti.

Hned druhý den jsme vandrovali znovu. První zastávkou byl Vinařský rybník a druhou Kolina OK/US-050 (506 m, JO60PI). Bylo zajímavé nejdřív si od hladiny rybníka prohlížet Kolinu a o několik hodin později koukat z Koliny na Vinařský rybník. Ze stanic, které mě zavolali, byla nejzajímavější stanice švýcarské SOTA asociace HB15SOTA/P obsluhovaná Jürgem HB9BIN z vrcholu Ruchen HB/BL-004 (1123 m, JN37VI).

Na Plzeňsku už jsem aktivoval většinu kopců a o to víc mě dlouho lákala Vysoká OK/PL-077 (519 m, JN69QP) v sousedství Plzně. Byl jsem tam jenom jednou před lety a bez rádia. Když se koncem května naskytla příležitost Vysokou aktivovat, neváhal jsem. Po příjemné procházce z Čižic jsem se za krásného počasí usadil ve stínu na vrcholu a ozval jsem se jako obvykle na 40 metrech provozem CW. Příjemně mě překvapilo množství s2s spojení. Postupně jsem udělal QSO s Fabiem IK2LEY/P na Monte Berlinghera I/LO-174 (1930 m, JN46QF), Kurtem HB9AFI/P na La Laitemaire HB/VD-033 (1678 m, JN36NL), Dzianisem DD1LD/P a Andym DL2DVE/P na Staffel DL/BE-021 (1532 m, JN57RO), Wolfem na Roßkopf DL/KW-045 (1131 m, JN57SN), Bobem F5HTR/P na Le Rainkopf FL/VO-170 (1305 m, JN38LA), Paulem HB9DST/P na Ruine Neutoggenburg HB/SG-046 (1083 m, JN47NH) a Arthurem HB9CEV/P z vrcholu Muntaluna HB/SG-012 (2421 m, JN46RW), což je s 2421 metry nadmořské výšky vůbec nejvyšší hora, kterou jsem na jaře ulovil.

Posledním SOTA vrcholem aktivovaným při rodinných výletech byla málo navštěvovaná Knížská skála OK/PL-069 (564 m, JN69RO). Z ní se žádný velký pajlap nekonal, ale podařilo se aspoň jedno s2s QSO s Kurtem HB9AFI/P toho času na Mont Tendre HB/VD-032 (1679 m, JN36DO).

Na prahu léta jsme s kamarády Romanem a Radkem OK1MRK domluvili a podnikli víkendový vandr po jihovýchodní části Slavkovského lesa. Pochod jsme začali v Mariánských Lázních a první vysílací zastávkou byl Vlčí hřbet OK/KA-017 (883 m, JO60IA, OKFF-1102 PR Vlček). Podle značek stanic, které mě zavolali, bylo vidět, že kromě lovců SOTA vrcholů volají také zájemci o WFF. Z Vlčího hřbetu jsem udělal s2s spojení Fabiem IK2LEY/P na Monte Pilastro I/LO-178 (1826 m, JN45QX), Ivicou 9A6CW/P na Kozji rat 9A/DH-052 (788 m, JN83JJ), Andreasem HB9JOE/P na Bireggwald HB/LU-029 (604 m, JN47DA), Brunem HB9CBR/P na Piz Sezner HB/GR-109 (2310 m, JN46NQ) a Fritzem DL4FDM/P na Katzenbuckel DM/BW-107 (624 m, JN49ML).

Druhá zastávka spojená s vysíláním byla na vrcholu U Tří křížů OK/KA-023 (817 m, JO60JB, OKFF-0247 NPP Křížky). Odsud jsem udělal jenom pár spojení a žádné s2s, ale na platnou aktivaci to bohatě stačilo. Před dalším voláním výzvy jsem dal přednost prohlídce zajímavého místa s krásným výhledem do všech směrů. Od Tří křížů jsme pokračovali dál na severovýchod. Po necelých dvaceti kilometrech pochodu jsme se rádi uvelebili na předem vytipovaném místě a druhý den jsme došli do cíle vandru v Bečově nad Teplou.

SWL

Několik jarních večerů jsem věnoval poslechu nesměrových radiomajáků. První večer jsem ulovil pět nových NDB. Nejdřív to byl TFR-490 Tafaroui (1929 km) jako můj třetí maják z Alžírska. Po něm přišly chorvatský OSJ-422 Osijek a na stejném kmitočtu ještě španělský PAM-422 Pamplona (1348 km). Další novinky byly z východu: ruský maják KL-486 Krasnyj Sulin (2017 km) a můj třetí íránský maják PAD-450 Parsabade-Moghan (2991 km) jako nejvzdálenější NDB nejen tohoto večera ale celého jara. Slyšel jsem ještě TST-477 což bylo nejspíš zkušební vysílání majáku ze slovenského letiště Malacky - Kuchyňa.

Další večer s majáky přinesl šest novinek, polovinu z východu a polovinu ze západu. Z východu jsem jako svůj 25. maják z Ruska slyšel AJ-430 Starica (1652 km). Další dva východní úlovky nebyly tak vzdálené, ale i tak mě potěšily polský M-423 Cewice a slovenský FS-412 Sliač. Ze západu přiletěly signály z německého LI-417 Düsseldorf, francouzského ALM-413 Aix Les Milles a hlavně anglického BRI-414 Bristol / Filton (1085 km), což je teprve můj druhý maják z Anglie.

Při třetím lovu NDB jsem si do deníku zapsal pět nových francouzských majáků AG-400 Agen / La Garenne (1102 km), LPD-398 Montluçon - Guéret, EG-397 Grenoble / St Geoirs, NV-394 Nevers - Fourchambault, AT-384 Annecy - Meythet, nizozemský STD-386 Stad aan 't Haringvliet, dále SLV-386,5 Spa - La Sauvenière jako můj desátý maják z Belgie a třetí anglický maják BZ-386 Brize Norton (1013 km) z největší základny RAF.

Úrodu nových NDB letošního jara završily EB-379 Saint-Étienne - Bouthéon jako můj 75. maják z Francie a WSN-378 Weser jako 75. maják z Německa. Potom následoval už jenom francouzský LU-378 Le Luc - Le Cannet, díky němuž mám v majákovém deníku nejvíc NDB z Francie (76) těsně následované Německem (75) a s odstupem Švédskem (55). Z České republiky jsem zatím slyšel 28 majáků a ze Slovenska 11 majáků.

Samozřejmě jsem neslyšel jenom nové NDB, naopak naprostou většinu tvořily majáky slyšené už dřív. Bylo jich 131 a ze vzdálenějších (QRB>1500 km) to byly baleárský IZA-394 Ibiza (1507 km), finský IJ-382 Ilmajoki (1510 km), alžírský BL-510 Blida (1685 km), ruský TS-360 Zadonsk (1852 km), finský KEM-373 Kemi-Tornio/Hirmula (1901 km), ruský SF-410 Čerusti (1939 km) a DF-520 Muchrani (2608 km) z Gruzie.

Poslouchal jsem také na rozhlasových pásmech. Několikrát jsme vyrazili s rodinou do lesa, kde si děti mezi stromy natáhly hamaku a já drátovku. Děti se houpaly, já lovil krátkovlnné rozhlasové stanice v éteru bez městského rušení a Zuzka si četla. Z domova jsem si několikrát na kmitočtu 3955 kHz s chutí poslech hodinku klasické hudby, kterou každý týden vysílá stanice Radio Tumbril.

Závody

Od pořadatelů nizozemského PACC Contestu mi přišla vlaječka za účast v letošním ročníku tohoto závodu, který jsem od roku 2009 ani jednou nevynechal.

Vyhodnocen už byl také loňský CQ World Wide DX Contest. V telegrafní části jsem devět hodin rozdával body v kategorii SOAB QRP a potěšilo mě, že mi nebylo škrtnuto ani jediné z 257mi navázaných spojení.