8. 11. 2021

Activity Report – léto 2021

Jakmile jsem se vylízal z covidu, udělal jsem si radost a pořídil si nový QRP transceiver Icom IC-705. Už po prvním otestování jsem se přesvědčil, že jsem neprohloupil. Rádio se osvědčilo v závodech i při SOTA aktivacích. Ještě zbývá vyzkoušet, jak poslouchá mimo radioamatérská pásma.

Diplomy

Díky dostatečnému množství nově potvrzených prefixů jsem mohl požádat o další doplňovací známky k diplomům CQ WPX CW (700 prefixů) a k CQ WPX Digital (500, 600, 700, 800, 900 prefixů). Steve N8BJQ promptně vyřídil moji žádost a jelikož se pošta mezi Amerikou a Evropou už taky vzpamatovala, dočkal jsem se známek poměrně rychle.

QSL

V letním balíčku z QSL služby mi přišlo celkem 286 g lístků pro OK1KDN (8 QSL), OK1-34856 (19 QSL) a OK1NF (58 QSL). Radioklub Kadaň dostal vůbec první lístek od DX stanice, konkrétně od Howieho N4AF ze Severní Karolíny.

Můj posluchačský report potvrdili norské stanice LB8DC, LC5W, LG80T, LN2D, ruské stanice z nových rajónů R5GR (LP-03 Pravobřežný rajón Lipecku), R8OM (NS-15 Dovolenský rajón), RQ9O (NS-21 Kočeňovský rajón), německý dámský radioklub DL0YLP, Bob N2OO z New Jersey jako jediný DX v této várce a z domova parta cyklistů, kteří vysílali od Máchova jezera pod značkou OK1RCX/P. Pro posluchačský diplom WPX mi přibyly nové prefixy HB4, LC5, LG80, LN2.

Lístek za oboustranné spojení přišel od skandinávských stanic LA1MFA, LA1PHA, LB4MI, LN8W, OH9XMAS, SM2OTU, SM6BZV, příležitostných stanic 4U29MAY (Mezinárodní den mírových jednotek OSN), DL100BKW (100 let od prvního rozhlasového vysílání z vysílače Königs Wusterhausen), DL0MCM (Muzejní loď M/V Dresden / DAVK), HF80PGB (80. výročí polského vítězství v závodu balonů Gordon Bennet Cup), PI4ADL (Národní letecké muzeum AVIODROME v Lelystadu), SO75PW (75. výročí Varšavského povstání) a DX stanic z amerických států Florida (N4WW), Kentucky (KC4WQ), Maine (K1NOX), New Jersey (N2LD), Ohio (K8TL), asijské části Ruska (RW9OW - Novosibirská oblast, R9MJ a UA9MA - Omská oblast), Japonska (JA4LKB) a Maledivských ostrovů (8Q7RM, ostrov Kandolhu, IOTA AS-013).

Radost mi udělaly lístky za s2s spojení ze SOTA vrcholů s Arthurem HB9CEV/P (Muntaluna HB/SG-012, 2421 m, JN46RW) a Andym HB9JOE/P (Bireggwald HB/LU-029, 604 m, JN47DA) a potvrzení spojení navázaných na pásmu 160 metrů při středovlnné SOTA aktivaci Krušné hory OK/ST-021 (LA1MFA) a Svobodné hory OK/JC-078 (DR7B, PI4AMF/P).


Pro diplom WPX CW se mi hodí prefixy 4U29, IK6, LX7, R2019 a pro WPX Digital prefixy DJ0, DL100, HF80, II9, K8, LZ350, OE5, OR39, PA7.

Ve schránce jsem našel také několik direktů. Milým překvapením byla obálka s QSL od Garryho ZD7GWM. Divil jsem se, protože nedostávám dopisy z ostrova sv. Heleny každý den, ale hlavně proto, že jsem za naše spojení poslal Garrymu direkt téměř před třemi lety a už dávno jsem se rozloučil s tím, že se dočkám odpovědi a potvrzení nové země DXCC. Za oboustranné spojení jsem dostal direkt ještě od Luďka OK1DLA a za posluchačské reporty od Geralda HB9IRF, Petera DJ2OS a Michaela ON7MIC. Jirka OK1FPG poslal dopis se čtyřmi lístky (OK1FPG, OK7CW, OL7G a OK1KSF) pro kadaňský radioklub.

Za zmínku stojí i to, že jsem si pro značku OK1NF nechal poprvé vytisknout oboustranné QSL s fotografií na přední straně. Návrh i tisk zařídil Pavel OK1DRQ a vše proběhlo hladce a rychle, jak je u Pavla dobrým zvykem.

SOTA

Na začátku léta jsem se ještě vzpamatovával z covidu a moc mi to nechodilo ani po rovině natož po kopcích. Proto jsem byl moc rád, když jsem se konečně dostal do takové formy, že jsem byl zase schopný vyrazit s rádiem ven a užít si to. První letní SOTA aktivaci jsem spojil s rozdáváním bodů v Letním QRP závodu na VKV. S Julií jsme vystoupali na Úhošť OK/US-075 (593 m, JO60OI) a na stinném plácku na vrcholu jsme postavili stožárek s 4 el. anténkou a sami jsme se s rádiem usadili u jeho paty. Během prvního vysílání s IC-705 na VKV jsme se u rádia střídali, Julie vysílala na SSB a já lovil stanice většinou na telegrafu. Do SOTA aktivace jsem samozřejmě započítal jenom tak spojení, která jsem udělal já. Po závodě jsme opouštěli Úhošť s osmatřiceti spojeními v deníku.

Pro ostrý test mojí kondice po covidu jsem si vybral krále Českého lesa Čerchov OK/PL-088 (1042 m, JN69JJ). Pochod jsem začal v Trhanově, přes Chodov a Mlýneček jsem došel do Pece a na vrchol Čerchova jsem vystoupal po Pecácké cestě. Překvapilo mě, jak moc se na severovýchodním úbočí Čerchova těžilo dřevo. Podél cesty byly velké vytěžené plochy prakticky až k Horizontále. O tom, že se na Čerchově v létě bouraly staré budovy po vojácích, jsem věděl, ale i tak byl nový vzhled vrcholu nezvyklý. Ještě před obhlídkou vrcholu jsem se usadil s rádiem na klidné místo za plotem a ozval se na 40m CW. Rozjel se pěkný pajlap a mezi osmadvaceti spojeními bylo hned pět s2s kontaktů s Fabiem IK2LEY/P na Monte Due Mani – Quota 1667 I/LO-192 (1667 m, JN45RV), Petrem OK1CZ/P na Komonec OK/ZL-021 (672 m, JN89VD), Antem 9A8RA/P na Bukovo pleće 9A/DH-020 (1171 m, JN74TG), Sergijem SO9TA/P na Turbacz SP/BZ-005 (1315 m, KN09BN) a Kurtem F/HB9AFI/P na Le Grand Piton F/AB-485 (1379 m, JN36BC). Když zájem o Čerchov opadl, rozloučil jsem se, všechno zabalil a šel jsem na rozhlednu omrknout kraj i samotný vrchol. Nezapomněl jsem ani na svačinu a po ní jsem se vydal na další část túry přes Malý Čerchov, kolem České studánky a Jubilejního hájku do Babylonu. Po mnoha letech jsem se zastavil na koupališti a mrzelo mě, že už mi nezbýval čas na koupání. Tak jsem jenom rukou ověřil teplotu vody a šel jsem dál přes les na zastávku do Pily a odsud vlakem domů. Celou dvacetikilometrovou túru jsem i se zátěží na zádech v pohodě zvládnul a mohl jsem se radovat, že už jsem zase fit.

Na další vrchol jsem se vydal uprostřed týdne po práci. Podobné aktivace jsem v minulosti rád podnikal, protože byla šance dostat se na kopce, ke kterým bylo složité dojet veřejnou dopravou o víkendech. Po loňské zásadní redukci českých SOTA vrcholů takové kopce na Plzeňsku ze seznamu zmizely a jedinou výjimkou je Smrčí OK/PL-094 (567 m, JN69PK) u Klatov. Právě tam jsem vyrazil. Autobus mě dovezl do Štěpánovic a zbývalo dojít půldruhého kilometru na vrchol. Cestou jsem si prohlédl místa a objekty připomínající „zelenou“ historii Smrčí, o které jsem dřív neměl tušení. Na vrcholu jsem mezi stromy natáhnul šikmý dipól a na moji výzvu na 40 metrech odpovědělo 14 stanic, mezi nimi i Dave M6GYU, který pod značkou MM6GYU/P aktivoval horu Creise GM/WS-019 (1100 m, IO76NO). Moje radost z s2s spojení byla o větší, že to byla moje vůbec první skotská SOTA v deníku. Po aktivaci jsem ještě prozkoumal okolí vrcholu a potom jsem se vrátil do Štěpánovic a autobusem do Plzně.

O druhé zářijové sobotě jsem se vydal na Šumavu s cílem podívat se k Čertovu jezeru a Černému jezeru a také na dva přilehlé kopce – Špičák a Jezerní horu. Start i cíl pochodu byl v železniční stanici Špičák. Nejdřív jsem došel k Čertovu jezeru, od něj jsem pokračoval na vrchol Špičáku, kde jsem vůbec poprvé navštívil rozhlednu. Lidí tady bylo dost, ale nelitoval jsem a užíval jsem si pohled na řadu pěkných šumavských kopců, z nichž většinu znám i zblízka. Nejvíc se mi ale líbilo u Černého jezera. Našel jsem si klidné a trochu zastrčené místo na břehu s výhledem na jezerní stěnu a před další cestou jsem tam v klidu posvačil. Podle plánu zbývala k návštěvě ještě Jezerní hora OK/PL-003 (1343 m, JN69OE). Její vrchol se sice nepřístupný, ale část aktivační zóny naštěstí leží mimo národní přírodní rezervaci a tak je možné Jezerní horu aktivovat v souladu s pravidly SOTA i s platným návštěvním řádem CHKO Šumava. Tentokrát jsem pro aktivaci zvolil pásmo 2 metry a v  FM poháru jsem udělal celkem 13 spojení, včetně s2s QSO s radiokluby OK1OTM z Boubínu OK/JC-002 (1362 m, JN68VX), OK1KAD z Klínovce OK/KA-001 (1244 m, JO60LJ), OK1RKS z Krušné hory OK/ST-021 (609 m, JN69XX) a Michaelem OK7SE ze Sněžky OK/KR-001 (1603 m, JO70UR). Potěšilo mě zejména spojení se Sněžkou, protože já i OK7SE jsme použili jenom ručky s jednoduchými všesměrovými anténami (prut a háčovka) a přesto se podařilo 2x QRP spojení na vzdálenost 250 kilometrů. Na vlak do Špičáku jsem se vracel jinou cestou, abych toho viděl víc a podíval se i na nová místa. Z podobného důvodu jsem v Klatovech přestoupil na vlak do Domažlic a domů se vrátil malou oklikou.

Závody

Prvním závodem, do kterého jsem se v létě aktivně zapojil, byl jako obvykle Polní den na VKV. V našem krušnohorském závodním QTH na Lysé hoře se sešla obvyklá parta, bohužel už navždy bez Franty OK1AAU. Ukázal se taky Standa OK1MNH a během závodu se přijel podívat Jirka OK1HJZ a Karel OK2ZI s XYL. V pátek večer jsme poseděli u ohně, na noc jsem se s Mírou OK1JEH vrátil do Kadaně, ale ráno jsem vyrazil do hor znovu, tentokrát pro změnu s Mírovo ženou a dcerou. Do závodu jsme nastoupili v kategorii 144 MHz Multi Op Low Power pod značkou OK1KJO ve čtyřech operátorech (Josef OK1FKD, Míra OK1JEH, Dalibor OK1UKC a já) se stejným vybavením jako v předchozích letech, tj. s rádiem IC-746PRO a dvojicí antén 9 el. DK7ZB. Průběh závodu byl také standartní. Střídali jsme hledání stanic s voláním výzvy a snažili jsme se udělat každou stanici, která zavolala, nebo jsme ji našli. Podařilo se nám navázat spojení se stanicemi z šestnácti zemí (9A, DL, F, HA, HB9, I, OE, OK, OM, ON, OZ, PA, S5, SP, YO, YU) a 55 velkých čtverců. Nejdelší spojení byla jako obvykle na jihovýchod až jih do Srbska (YT0A - 952 km, YT4B - 843 km, YT5C - 771 km, YT6T - 673 km) a také do Itálie (IQ5NN - 767 km, IK4ZHH - 724 km, IO2V - 703 km), Chorvatska (9A0V - 740 km) a Rumunska (YO5KAI/P - 814 km), které běžně neděláme. Ze západní Evropy se nám podařila spojení mj. s Belgií (ON4KHG), Dánskem (OZ1ALS), Francií (F0FYP), Nizozemskem (PA1E, PA4VHF) a Švýcarskem (HB9GF, HB9SG). Z domácích stanic nás potěšila zejména spojení s Maximem OK1JMK a Danem OK1HRA. Na konci závodu jsme v deníku měli 314 spojení a 80.614 bodů.

Na VKV jsem se v červenci objevil ještě v FM poháru, když jsem z domova rozdal pod značkou OK1KDN body čtyřem stanicím.

Víc spojení jsem pod značkou kadaňského radioklubu udělal na krátkých vlnách. V IARU HF World Championship jsem několik hodin zobal stanice z posedu za vsí. Hned osmé spojení mě maximálně potěšilo, a i kdybych už žádné další QSO ten den neudělal, byl bych spokojený. Stanicí, která mě tak potěšila, byla W1AW/KL7. Pro Aljašku mám slabost a navíc se mi povedlo udělat ji s QRP výkonem a dipólem pár metrů nad zemí. Jedním slovem sen! Kromě americké HQ stanice jsem se mimo Evropu dovolal ještě HQ stanic z Japonska (8N3HQ), Kanady (VA2RAC), Kazachstánu (UN1HQ), asijské části Ruska (R0HQ) a Spojených arabských emirátů (A60HQ). Další DXy byly z Brazílie (PY2PT, PY3OZ), Ćíny (BA4TB), Gruzie (4L8A), Kypru (P3X), Madeiry (CR3DX) a amerických států Massachusetts (K5ZD) a New York (K2QMF). Celkem jsem navázal 179 spojení a získal 26.197 bodů.

Při letní rodinné dovolené jsem využil RSGB IOTA Contest k tomu, abych udělal prvních pár spojení (konkrétně 31 QSO) s novým rádiem IC-705. V parčíku jsem postavil pětimetrový rybářský prut s invertovaným V a s rádiem jsem se usadil k dřevěnému stolku s lavicí. Učil jsem se ovládat rádio a k tomu jsem dělal závodní spojení jen tak pro radost.

O prvním srpnovém víkendu jsem nové rádio otestoval také na VKV. S Julií jsme vyrazili na Úhošť rozdávat body v Letním QRP závodu na VKV. Se čtyřprvkovou Yagi a QRP výkonem se nám za necelé čtyři hodiny povedlo udělat 38 spojení a posbírat 5.114 bodů. Nejdelší QSO bylo s SP9KDA ze čtverce JO90PP (432 km), následované spojeními s OM5AW (418 km), OK2VLT (363 km), SP6YG (355 km), OM3CQF (352 km) a OK2DTF/P (310 km). Potěšilo nás také spojení s Mírou OK1JEH/P, kamarády z OK1KJO a Andreou OK3YL. To vše za pěkného počasí, v příjemné atmosféře, kterou tenhle závod má, a z místa, které máme moc rádi.

Nevynechali jsme ani IARU Region 1 VHF Contest. Přemýšlel jsem o účasti z nějakého pěkného kopce, ale nakonec jsme s Julií závodili z vyvýšeného místa za vsí. V krosnách jsme si přinesli všechno potřebné pro vysílání (IC-705, 4 el. Yagi, stožárek, akumulátory a příslušnou bižuterii), spaní (spacáky, karimatky) a stravování (jídlo, vodu, vařič) a na posedu jsme si připravili vysílací pracoviště. Dokonce jsme si tentokrát stanovili do závodu i cíl – udělat 100 spojení. Ale hlavní samozřejmě bylo, aby se Julie naučila zase něco nového a abychom si užili sobotu a neděli v přírodě. Podařilo se obojí. Julie sama hledala na pásmu stanice, dělala SSB spojení, zapisovala je do papírového deníku a vedla přehled udělaných stanic. Když na ni přišel hlad (což bylo poměrně často), vystřídali jsme se a zatímco Julie svačila, já se snažil přidat do deníku nějaká CW spojení. Večer jsme si na okraji pole udělali malý ohýnek a opekli si buřty. Když jsme ohýnek uhasili, zahladili jsme stopy po ohništi a s přicházejícím soumrakem jsme si připravili ležení. Stačilo položit na rovné pole karimatky, na ně spacáky a měli jsme ustláno. Julie zalezla do spacáku jako první a za svitu čelovky si před spaním ještě chvíli četla detektivku. Já se na poli uvelebil chvilku po ní, díval se na nebe plné hvězd a vychutnával si pohodu nejspíš posledního letošního noclehu pod širákem. Ráno jsme ležení zase sbalili a po snídani jsme pokračovali v lovení stanic. Měli jsme radost z každého spojení i z toho, že se nám půldruhé hodiny před koncem závodu povedlo splnit cíl (100 spojení). Snažili jsme se ale až do konce a výsledkem bylo 107 spojení (včetně jednoho tupláku) a 20.042 bodů. Nejvzdálenější stanicí, které jsme se dovolali, byla HA6W z KN08FB (562 km). V první pětce jsou dále DL0SWG (448 km), SP9KDA (445 km), OM3RBS (439 km) a OM6A (410 km). Kromě stanic z OK jsme pracovali s osmnácti stanicemi z Německa, devíti ze Slovenska, pěti z Polska a po jedné z Maďarska a Rakouska.

V zářijovém kole FM poháru jsem se na chvíli objevil pod klubovou značkou ze šumavské Jezerní hory. Na pásmu 2m jsem s ručkou a anténou PA0FBK pověšenou na rybářském prutu asi čtyři metry nad zemí udělal 13 spojení.

Posledním závodem, kterého jsem se v létě zúčastnil, byl Scandinavian Activity CW Contest. Z osvědčeného posedu jsem několik hodin lovil skandinávské stanice, a když jsem už potmě balil, měl jsem v deníku sedmaosmdesát různých stanic, z toho po třiatřiceti ze Švédska a Finska, jedenáct stanic z Dánska, šest z Norska, tři z Ålandských ostrovů a jednu z Faerských ostrovů. K hodnocení jsem odeslal 110 spojení a 5.500 bodů v kategorii SOAB QRP.

Do sbírky vlaječek z PACC Contestu mi přibyla další za účast v letošním ročníku. Je to od pořadatelů milá pozornost a už teď se těším na PACC 2022.

Žádné komentáře: