První liga aneb Den rekordů s OK2M

Konečně jsem se po dlouhém přešlapování rozhoupal a vyrazil s partou OK1KRQ/OK2M na velký VKV závod. Byl jsem zvědavý na nové tváře a na to, jak vypadá dvoumetrový závod u stanice, která se ve výsledcích stabilně objevuje v první pětce.

Na místo činu, kopec u Železného Újezdu (JN69UN), přijíždíme s Láďou OK1ZIA v pátek odpoledne jako poslední. Za celou partu mě vítá dvanáctiletá Verča (dcera Dana OK1XDF) otázkou „To jsi Ty, před kým mi spadla sukně, viď?!“. Rychle ujišťuji Verču a hlavně přítomného Dana XDF, že jde o omyl. Zdenička (pes Martina OK3MAD) mi naštěstí žádné otázky nedává a radši se usilovně věnuje hrabání nory.

Kluci už mají postavený vysílací stan a začíná stavba antén. Nejdřív jde nahoru sedmnáctiprvková M2, která je na dvacet metrů vysokém magirusu. Následuje vztyčování sedmnáctimetrového stožáru s osmnáctiprvkovou M2. Pod taktovkou Josefa OK1TKP a Dana OK1XDF se daří bez zadrhnutí dostat obě antény do pracovní výšky. Jelikož se má v nejlepším přestat a navíc většina z nás začíná mít hlad, necháváme hlavní artistické číslo – stavbu patnáct metrů vysokého stožáru s 4x9el. DK7ZB na sobotu a věnujeme se jídlu a pití. Mikrovlnná sekce alias Láďa OK1ZIA a Láďa OK1USW nedávno rozšířila contestovou výbavu OK1KRQ o gril a tak koukáme do žhavého, opékáme maso a klobásy a je nám dobře. Ale žádné dlouhé ponocování se nekoná a brzy se rozcházíme do stanů. Využívám možnosti vyspat se ve vysílacím stanu, který více než stan připomíná UFO nebo šapitó.

Po bezplatné noci ve velkém stanu za velké peníze se Miloš OK1MZM s Martinem OK3MAD dávají do zapojování vysílacího zařízení a zbytek týmu do stavby třetího stožáru s 4x9el. DK7ZB. Po pečlivé přípravě zvedáme holý stožár, následuje úprava kotev, položení stožáru, montáž antén a zvednutí nastrojeného anténního systému. Stavění opět diriguje šéftechnik Josef TKP za asistence Dana XDF. I tentokrát se daří a tak se Josef TKP může spokojeně usmívat na svoje hliníkové dítko. Zbývá natáhnout koaxiály, kabely od rotátorů a venkovní práce jsou u konce. Miloš MZM a Martin 3MAD stále ještě čarují ve vysílacím stanu. Divil jsem se, jak mohli mít o Polním dnu kluci při absenci Miloše MZM problémy se zapojením vysílacího zařízení. Už se nedivím. Dvoumetrové vysílací zařízení je tak složitý máslostroj, že považuji jeho rozchození a udržení v chodu po celou dobu závodu za malý zázrak. Až na jedno zničené relé (nikoliv vinou Miloše a Martina) se povedlo klukům máslostroj zapojit a oživit bez větších obtíží.

Tři hodiny před začátkem závodu jsme QRV. Dáváme výzvu, stanice volají a vypadá to, že všechno funguje. Já a další nováček – Václav OK1WMV si osaháváme ovládání zařízení, rotátorů, od Ládi OK1ZIA se učíme základní funkce jeho contestového deníku Tučňák.

Všechno je v pořádku přesně hodinu. Po hodině dochází k destrukci katodového kondenzátoru v kotli s GS35b. Stejný problém jako v prvním subregionálu. Na kotel se okamžitě vrhá jeho autor Josef TKP a už se vrtá ve vnitřnostech. V rychlosti se vymýšlí kde vzít nový kondenzátor. Se spásnou myšlenkou přichází Láďa USW – prý má doma teflonovou folii, kterou by šel provizorně opravit proražený kondenzátor. A tak vyráží Josef TKP s Láďou USW do dílny. Třicet minut před začátkem závodu mají kluci kotel opravený (vydržel fungovat až do nedělního odpoledne) a závod může začít.

K dispozici je šest operatérů a tak vznikají tři dvojice (XDF+NF, MZM+NP, 3MAD+WMV), které se budou po dvou hodinách střídat. Dvě hodiny vysílání následované čtyřmi hodinami odpočinku je luxus, který jsem nikdy dřív nezažil, hi.

Závod rozbíhá Dan XDF, já mu asistuji na vyhledávacím pracovišti. Po prvním dvou hodinách máme v logu sto spojení, což je prý u OK2M standardní začátek, a předáváme štafetu Milošovi MZM a Honzovi NP. Miloš s Honzou přidávají po dvou hodinách další stovku spojení a nastupují Martin 3MAD s Václavem WMV. I těm se daří držet krok a přidat svojí stovku a tak může Dan XDF po první čtvrtině závodu konstatovat, že začátek se povedl. Také ve druhé rundě body vesele přibývají a přichází obvyklý ODX G0KPW 908 km. Až do půlnoci GMT se daří držet hodinový přírůstek bodů nad hranicí deset tisíc bodů, potom jde rejt dolů a s ním klesá i bodový přírůstek. O nejslabší hodinu jsem se postaral bohužel já, když se mi v čase 03:00-04:00Z podařilo udělat jenom dvanáct spojení a přihodit 4.364 bodů. Následujících šest hodin rejt trvale roste a v nejlepší hodině (09:00-10:00Z) přibývá v deníku 34 spojení a 15.149 bodů.

Několik hodin před koncem závodu instaluje Miloš odposlouchávací pracoviště a průběžně sleduje jak je na tom konkurence. Stanice na první místě (OL4A) je jasná i bez odposlechu. Na druhém místě se dle předpokladů drží OL8R na Čerchově. Radost přináší zjištění, že bitvu o třetí místo bychom mohli vyhrát my.

Než se nadějeme, je konec závodu. Výsledek 727 QSO a 264.000 bodů nepředstavuje ani propadák ani rekord. Neúspěch je pro kluky méně než 240.000 bodů, hranice rekordu je na úrovni 280.000 bodů. Jsou to trochu jiná čísla, než na jaké jsem zvyklý z kategorie sto wattů a jedna anténa, hi. Telefonáty s konkurencí potvrzují, že by nám nemělo utéci třetí místo.

Nastává balení celého cirkusu. Počasí nám přeje a tak po čtyřech hodinách nakládáme poslední krámy a opouštíme kopec. V půl deváté večer jsme s Milošem MZM v Plzni.

A moje dojmy? Kluci jsou fajn, umí táhnout za jeden provaz, mají potřebné nadšení a nechybí jim ani smysl pro humor. Závod s QRO výbavou byl pro mne na VKV úplně nový zážitek. Jsem zvyklý většinu závodu ladit, hledat a zobat stanice, protože se sto watty se v konkurenci BIG GUN stanic nedaří vytvořit potřebný pile-up. U OK2M jsem poznal opak – celý závod odjetý v režimu RUN na jednom kmitočtu. S partou OK1KJO děláme dost spojení (a hlavně ta dlouhá) na telegrafu. Parta OK2M se obejde bez CW a přitom běžně dosáhne výsledku, který stačí na třetí až páté místo v kategorii multi op. Zkrátka platí teorém Joži Fera o závislosti výsledku v závodě na použitém výkonu a anténě …

Na závěr shrnutí některých technicko-taktických dat: U mikrofonu OK2M se střídali OK1XDF, NF, MZM, NP, 3MAD, WMV. Technickou sekci tvořili OK1TKP, USW a ZIA. O blaho operatérů vzorně pečovala Verča, říši zvířat zastupovala Zdenička a několik pěkných pavouků. Příjem a vysílání nám umožnila rádia TS850S, R2CW, TR751E. Páru vytvářely lampy GI7b (2x) a GS35b a vyzářit se jí snažily antény 4x9el. DK7ZB, 18el. M2 a 17el. M2 na stožárech vysokých 15m, 17m a 20m. Snaha všech zúčastněných přinesla 727 platných spojení a v součtu 264.886 překonaných kilometrů. Na naše „síkjů kontest“ odpovědělo 339 stanic z DL, 116 stanic z OK a dále 32x OM, 31x PA, 30x I, 27x S5, 24x OE, 23x 9A, 20x YU, 19x HA, 15x SP, 13x HB, 12x F, 10x ON, 4x LX, 3x T9, 3x YO, 2x SM, 2x G a po jedné stanici z UR a OZ. Pánbůh dodal přijatelné počasí a minimum technických potíží.

Byl to prostě prima radiový víkend! A pokud se kluci dobéřou závěru, že jsem jim jejich snažení moc nekazil, budu se těšit na další contestové blbnutí.

Oficiální zhodnocení Dne rekordů u OK2M nalezne laskavý P.T. čtenář na stránkách radioklubu OK1KRQ.

Díky, kluci!