Zobrazují se příspěvky se štítkemSOTA/GMA. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSOTA/GMA. Zobrazit všechny příspěvky

6. 10. 2018

Activity Report – 9/2018

Zářijový report bohužel musím začít smutnou událostí. Prvního září, necelý měsíc před svými sedmdesátými narozeninami, zemřel Jarda Bažant OK1WF.
Jarda se narodil v roce 1948 a jeho život byl spojený s Chomutovem, muzikou, uhlím a samozřejmě rádiem. Hudbu miloval od dětství a věnoval se jí prakticky celý život. K radioamatérskému vysílání se dostal prostřednictvím spolužáka z hornické průmyslovky, jehož tatínkem byl Míra OK1VQ. Svět radiových vln Jardovi učaroval podobně jako hudba a toto okouzlení už ho nikdy neopustilo. Rádio bylo Jardovým osudem také na vojně, kterou absolvoval u spojovacího pluku letecké armády v Bechyni. Odsud se také poprvé ozval v éteru z kolektivky OK1OJB.
Po vojně Jarda přišel do chomutovského radioklubu OK1KSO a na podzim roku 1969 získal vlastní koncesi a značku OK1JJB. Od počátku se věnoval telegrafii, závodění a DXingu. Po pětadvaceti letech provozu požádal o novou značku a vybral si OK1WF. Dosáhl mnoha úspěchů v řadě světových závodů až už pod klubovou nebo svojí značkou. Později přišel na chuť také QRP provozu a jako OK5WF si užíval spojení s celým světem s minimálním výkonem.
Jarda byl neuvěřitelně činorodý člověk. Kromě vysílání hrál na pozoun v několika dechových a dixielandových orchestrech, byl velmi úspěšný ve svojí profesi báňského inženýra, působil jako báňský inspektor i soudní znalec, výborně a rád vařil, vychoval dvě děti a těšil se ze čtyř vnoučat. Radioamatéři, muzikanti i havíři znali Jardu jako rovného, chytrého a věčně usměvavého chlapa, jehož slovo vždycky platilo a který nikdy nezkazil žádnou legraci. Lidí, jako byl Jarda, člověk potká za život jenom pár a to ještě musí mít štěstí. Jsem rád, že jsem takové štěstí měl a téměř čtvrtstoletí jsem se mohl počítat mezi Jardovy kamarády. Děkuju Ti za všechno, Járo!
Digitální provoz
Provozem FT8 jsem v září udělal řadu spojení, včetně jedné nové země DXCC (Svatá Helena, DXCC #162), nového amerického státu (Minnesota) a řady prefixů pro WPX Digital (4X4, 7Z1, CO3, DL8, E79, ER3, EW1, GS8, GW1, GX3, IZ0, KF0, LY1, M1, MW6, N0, NS4, OL100, ON4, PD7, PD8, RC2, RU9, SV0, TC1, TF0, UB1, UB6, UT0, V51, YO7, YT9, ZD7, ZG2).
Z Afriky jsem kromě Svaté Heleny (ZD7GWM) pracoval po jedné stanici z Kanárských ostrovů (EA8JK), Madeiry (CT3HY), Namibie (V51MA) a šňůrou stanic z Jihoafrické republiky (ZS4AZ, ZS6CR, ZS6HON, ZS6WR, ZS6ZA, ZS6ZP). Z Asie mám v deníku stanice z Izraele (4X4FD, 4Z5ML), Kazachstánu (UN7TB), Ománu (A45XO), Ruska (R9SB, RA9CUU, RU9CK), Saúdské Arábie (7Z1IS) a Spojených arabských emirátů (A61QQ).

Novými severoamerickými stanicemi pro mě byly CO3GD z Kuby a KF0QR (MN), KP4KD (FL), N0FW (OH), NS4C (GA) ze Spojených států. Do Oceánie jsem se dovolal dvou australských stanic z Nového Jižního Walesu (VK2BGL, VK2EHQ) a v Jižní Americe mě slyšel LU8HF z argentinské provincie Córdoba. V Evropě jsem jako obvykle lovil zejména skandinávské stanice (LA1VNA, LA2IZ, LA2S, LA5BBA, OH3GBW, OH6HPS, OH8NV, TF/VE2DX) a také příležitostné značky: EH7SDC (Santina de Covadonga), GS8VL (Scotland's DX Association), OL100CSR (100 let od vzniku Československa), ZG2GI (Gibraltar National Day).
Zajímavostí byla dvě spojení se stanicemi pracujícími z lodí. Hans VK6XN/MM plul na jedné z největších kontejnerových lodí CMA CGM Zheng He s hrubou tonáží 178 228, délkou 399,9 m a šířkou 51 m. Při našem spojení se loď nacházela v Adenském zálivu Indického oceánu, jižně od Jemenu s východně od Džibuti a byla na cestě ze Suezu do dubajského přístavu Jebel Ali. Zele YU2AX/MM je profesí radiový důstojník a vysílal z nákladní lodě SIDER BOSTON (hrubá tonáž 18 481), která se tou dobou plavila Středozemním mořem jižně od Sicílie a směřovala k Černému moři.
Diplomy
Steve N8BJQ obratem vyřídil moje žádosti o doplňovací známky k diplomu CQ WPX CW za 500 a 600 prefixů a známku k diplomu CQ WPX Digital za 400 prefixů. Kromě toho jsem získal diplom WAC Digital 10 MHz.
QSL
Lístky mi v září přišly jenom dva lístky, oba za moje posluchačské reporty. Direktem mě potěšil Ed N9EP (Lake Co., IL) a velkou radost mi udělal Flo F5CWU, který mi potvrdil poslech expedice 3B7A a tím ostrovy Agalega a Saint Brandon jako 322. zemi DXCC.

Setkání
S kamarády z radioklubu OK1KSO jsme se sešli na oslavě 85. narozenin Franty OK1AAU. Původně jsme měli zároveň oslavit i sedmdesátku Jardy OK1WF, ale k tomu už bohužel nedošlo. Do klubového vysílacího střediska jsem přijel s celou rodinou a kromě oslavence jsme se tam potkali s Milanem OK1AMX, Karlem OK1CF, Jardou OK1FKH, Milanem OK1FMX, Karlem OK1JKT, Honzou OK1MJA, Daliborem OK1UKC a Sváťou OK3CV. Moc rád jsem všechny viděl a radost mi kazilo jenom to, že se už nikdy nepotkám s Jardou OK1WF a Jirkou OK1AEZ. Setkání si užívali taky děti. Nejdřív prozkoumali dílnu a kotelnu, následovala hra na hasiče a potom vrchol zábavy v podobě střelby ze vzduchovky pod vedením Karla OK1CF.
SOTA/GMA
Třikrát se vyskytla příležitost zavysílat si ze zajímavého kopce, dokonce pokaždé z jiného kraje. Nejdřív jsem se dostal na Cukrák OK/ST-074, který už jsem aktivoval společně s Radkem OK1MRK v roce 2013. Tehdy jsme vysílali na VKV, ale tentokrát jsem si s sebou vzal krátkovlnnou výbavu. Usadil jsem se kus od známého televizního vysílače, abych ho svými poctivými dvěma watty nerušil, v prosluněném lese jsem natáhl dipól na 40 metrů a za chviličku jsem mohl dát výzvu. Na tu postupně reagovalo deset lovců se sedmi zemí. Když jsem se všemi udělal spojení, ještě jsem proladil pásmo a jako bonus mi do deníku přibyla příležitostná stanice TM40CDXC (40 let francouzského Clipperton DX Clubu). Potom už jsem všechno zabalil a po malé svačince jsem pokračoval v příjemné procházce k nedalekému středovlnnému vysílači Praha-Zbraslav. Pohled na tři krásné stožáry za slunečného počasí mi nedal a musel jsem si je vyfotit.
O pár dnů později jsme podnikli rodinný výlet na kopec Šumná OL/US-178 se zříceninou hradu Šumburk (WCA OK-01447). K Šumné jsme se přiblížili od severu a sluníčko mělo i v polovině září takovou sílu, že jsme při výstupu na vrchol kopce ocenili příkrov lesa. Na zřícenině pracovali tři dělníci, ale nijak jsme si vzájemně nepřekáželi. Pokochali jsme se výhledy do kraje, Zuzka provedla údržbu svojí kešky a potom jsme se přesunuli na klidnější místo. Protože o GMA vrcholy není v éteru zatím takový zájem jako je o SOTA vrcholy, spoléhal jsem při aktivaci na probíhající telegrafní část populárního Scandinavian Activity Contestu. Vzhledem k denní době a podmínkám šíření jsem se ozval na 20 metrech s pěti watty a šikmo nataženým dipólem. Na pásmu bylo živo a prosadit se s QRP signálem chtělo trochu trpělivosti, ale povedlo se mi dovolat sedmi skandinávských stanic a také italské IOTA expedice IE9A na ostrov Ustica v Tyrhénském moři cca 60 km severně od sicilského Palerma. Dál jsem rodinu nechtěl vysíláním zdržovat a osmi spojeními v deníku jsem rádio vypnul. Zajímavostí této aktivace bylo to, že proběhla přesně jedenáct let od mého prvního SOTA vysílání. A můžu s potěšením říct, že i po jedenácti letech, během kterých jsem vysílal ze 140 různých kopců, mě tato radiově-turistická činnost stále baví a naplňuje.
Třetím navštíveným kopcem byl Kluk OK/JC-058 v CHKO Blanský les (WFF OKFF-0027). Na rozdíl od Cukráku a Šumné jsem na Kluku nikdy nebyl. Ale věděl jsem o něm a měl ho na seznamu kopců, které stojí za vidění. Tentokrát mě doprovázela Julie. Na Kluk jsme vyrazili z jihu od Mříče, opět za ideálního počasí. V lese jsme koukali po houbách a pár jsme jich i našli. Na vysílání jsem si vybral místo vedle cesty pod vrcholovou skálou. Po natažení dipólu na 40 metrů jsme si sedli na karimatku, Julie si vyřezávala z borové kůry a já si hrál s rádiem. Prakticky po první výzvě se rozeběhl pěkný pajlap a tempem 25 WPM jsem dělal jedno spojení za druhým. Lovci byli ukáznění, pásmo klidné a jako telegrafista jsem si jenom pomlaskával. Když nápor lovců opadl, zkontroloval jsem, jestli neuslyším někoho z jiného kopce a povedlo se. Slabě ale čitelně procházel Aage LA1ENA/P z vrcholu Heiberg LA/AA-076. Mezi lovci se silnými signály jsem s voláním uspěl až napotřetí a jak já, tak Aage jsme se mohli radovat z pěkného s2s spojení. Lepší tečku za aktivací jsem si nemohl přát. Za chvíli už jsme byli s Julií na skále a kochali se pohledem na majestátní Kleť, sousední Švelhán a krásně zvlněnou okolní krajinu. Z Kluku jsme sestoupili do vesničky Slavče, kde nás vyzvedla Zuzka s Jakubem.
SWL
Po letní pauze jsem se s chutí zapojil do majákového CLE236, které bylo zaměřeno na NDB vysílající v úseku 370 kHz až 385 kHz. Během CLE se mi povedlo zachytit celkem 32 majáků, včetně deseti pro mě nových. Mimo stanovený kmitočtový úsek jsem si poslechl dalších 29 majáků, z nichž jsem sedm NDB zapsal do svého majákového deníku poprvé. Z nových úlovků mě nejvíc potěšil skotský maják DND-394.0 Dundee. Na Skotsko nemám moc velké štěstí a NDB z Dundee je teprve mým třetím majákem z této země. (Kromě DND-394.0 jsem v minulosti zaslechl jenom NGY-399.0 New Galloway for Prestwick a již zrušený SHD-383.0 Scotstown Head.)

8. 8. 2018

Activity Report – 7/2018

Největší červencovou událostí byla návštěva u Radka OK1MRK a s ní spojené putování po kopcích. Kromě telegrafních spojení ze SOTA/GMA vrcholů jsem pracoval od krbu na FT8:
Digitální provoz
Provozem FT8 jsem udělal tři nové země DXCC: Andorru, Černou Horu a Kosovo. Pro WPX Digital mi přibylo 41 nových prefixů (4O7, 4Z1, 9H4, A92, C31, CW1, CX3, DH3, DJ2, DK9, ER5, ES5, EW7, GW4, JA3, LB2, LU2, OM7, ON6, PA1, PD5, PF7, R6, RA2, RA7, RK1, RO1, RX4, SB3, SP1, SQ2, SQ7, SQ8, TM5, UD6, UN1, UX3, YB7, YO6, Z68, ZP6).
Z Afriky mám v deníku dvě stanice ze španělské enklávy Ceuta (EA9ACF, EA9ACL). Z Asie se povedla spojení s Bahrajnem (A92AA), Izraelem (4Z1RZ), Japonskem (JA3FYC, JH1QYT), Kazachstánem (UN1L) a Kuvajtem (9K2HS, 9K2OF). Dovolal jsem se také jihoamerických stanic z Argentiny (LU2JCW), Chile (CE2FME), Paraguaye (ZP6ARO) a Uruguaye (CW1FWC – MS ve fotbalu 2018, CX3AL). Z Oceánie pěkně procházel signál od indonéské stanice YB7YES.
Nejvíc spojení jsem jako obvykle navázal s Evropou. Zmíněné trio nových zemí 4O7CC (DXCC Digi #128), C31KC (DXCC Digi #127) a Z68M (DXCC #161) doplňují příležitostné stanice R18ARG, R18JPN (MS ve fotbalu 2018), TM5SE (Franck Tonna F5SE). Novými stanicemi ze Skandinávie jsou z Finska OH1BJC, OH1LWZ, OH2GEK, OH2LNH, OH4EVX, OH8JGG, z Norska LA6VQ, LB2VI, LB6B a ze Švédska SB3A a SM6GBM.

QSL
Za moje posluchačské reporty mi přišly direkty od Andyho M1AZG a Boba NE3I (PA). Oboustranné spojení mi direktem potvrdili Nelson K3UGI (PA) a Bob VP8LP + VP8VPC, díky čemuž mám potvrzeny Falklandské ostrovy jako 153. zemi DXCC.
SOTA/GMA
O třetím červencovém víkendu jsme s Julií znovu navštívili Radka OK1MRK v jeho domácím QTH. Páteční podvečer jsme věnovali osvěžení v Labi a večer jsme nad uzeným a klobásami naplánovali program na víkend. Jako první cíl sobotního putování jsme vybrali Hazmburk (SOTA OK/US-061, WCA OK-01193). Protože hned od rána nemilosrdně pálilo Slunce, ocenili jsme, že téměř celá trasa pochodu z parkoviště pod kopcem až na vrchol vedla pod příkrovem stromů. Cestou jsme zobali dozrávající špendlíky a jako obvykle jsme si bez ustání povídali. Na vrcholu nás čekal kruhový výhledem do kraje a prohllídka celého hradního areálu včetně Bílé věže. S Radkem jsme se shodli, že Hazmburk je ideální místo pro aktivaci na VKV. Moje plány ale byly krátkovlnné a proto jsme se po prohlídce hradu uklidili na předem vyhlídnuté místo, které bylo klidnější a hlavně umožňovalo bez potíží natáhnout mezi stromy dipól na 40 metrů. K anténě jsme připojili FT-817ND a za chvilku jsem na obvyklém SOTA kmitočtu mohl dát výzvu. Na tu jako první reagoval Mark HB9DBM/P z vrcholu Brandegg HB/UR-074 (1108 m) a po něm deset dalších lovců. Když prvotní nápor ustal, rozloučil jsem se a po zabalení jsme se stejnou cestou vrátili do výchozího bodu.
Ve stínu bylo třicet stupňů, ale na parkovišti žádný stín nebyl a teplota v autě tak byla ještě podstatně vyšší. Naštěstí byl další motorizovaný přesun krátký a po šesti kilometrech jsme auto zaparkovali před hospodou v Třebenicích. V prázdné hospodě jsme si pochutnali na obědě, posunuli jsme se ještě o necelý kilometr a mohli jsme se vydat na Košťál (GMA OL/US-113, WCA OK-01195, WFF OKFF-1650). Už zdálky bylo jasné, že se cestou na vrchol zapotíme, ale že námaha bude stát za to. A bylo to tak. Při stoupání jsme dokonce chvílemi mlčeli, což se nám nestává často. Ve stínu zříceniny hradu Košťálov jsme si na chvilku odpočinuli a přitom se dívali na okolní kopce trčící z jinak ploché krajiny. U některých kopců jsem si nebyl jistý, na co vlastně koukám, ale s pomocí mapy a měření úhlů hodinkami jsme je nakonec identifikovali. Vysílací stanoviště jsme připravili na plácku pod zříceninou. Byl jsem zvědavý, kolik stanic zavolá, protože to byla moje prakticky první čistě krátkovlnná aktivace GMA vrcholu. Začal jsem na 40 metrech a žádný velký pajlap se nekonal. Postupně zavolali čtyři lovci, mezi nimi Jirka OK1DDQ/P z nejvyššího vrcholu české části Jizerských hor Smrk OK/LI-003 (1124 m). Když nikdo další nevolal, přeladil jsem se na 20 metrů. Tady bylo v plném proudu ruské mistrovství v práci na KV (Чемпионат России по радиосвязи на КВ) a povedlo se mi rozdat body deseti stanicím, včetně tří speciálních dvojčlenných stanic se značkami R33H, R33Y a R38U (obdoba WRTC), což pro mě byly nové prefixy pro WPX.
Ještě před odchodem z vrcholu jsme se jednomyslně shodli, že dva kopce byly tak akorát a na další už dnes nepůjdeme. Všichni uvítali i nápad dát si někde zmrzlinu. V klidu jsme zabalili a vycházkovým tempem jsme se vrátili k autu. Na zmrzlině jsme si pochutnali v Třebenicích a potom nás Radek v pořádku dovezl do Ústí. Také o dalším programu panovala shoda. Do chladicího boxu jsme naházeli led, dobroty od kosti, zeleninu a pití, do batohu celtu a plavky a hurá k vodě. Za chvíli jsme si na našem oblíbeném místě u Labe užívali koupání v řece a piknik. Moc rád jsem se podíval na Hazmburk i Košťál a z obou kopců si zavysílal, ale nejlepší aktivitou z celého dne bylo podvečerní koupání!
Na neděli jsme si nechali výlet na Lovoš (SOTA OK/US-040, WFF OKFF-0097). Radek nás dovezl na plácek severně od Bílinky a odsud jsme se pustili po žluté značce do kopce. I tentokrát bylo příjemné, že cestu kryl les. Abychom si výstup trochu zkomplikovali, vzali jsme s sebou kromě obvyklé radiové výbavy ještě skládací vojenské polní lůžko. Je prima vědět, že je Radek podobný blázen jako já a je ochotný realizovat naše praštěné nápady a ještě se z toho radovat! Když jsme všechno vynesli na vrchol, pokochali jsme se zaslouženým výhledem i samotným vrcholem. Na vysílání jsme se přesunuli do pěkného dubového lesíku, kde se Julie uvelebila na polním lůžku a já s rádiem na pařezu. Opět jsem se nejdřív ozval na 40 metrech a po Radkově spotu na SOTAwatch se rozeběhl pěkný pajlap. Kupodivu nebyl mezi osmnácti lovci nikdo na kopci a na s2s spojení z Lovoše nedošlo. Když došla zásoba volajících, zkusil jsem štěstí na 17ti metrech. Možná kvůli nevhodné denní době (poledne) a možná kvůli nevhodně zvolenému pásmu zavolali jenom tři lovci. Protože jsem chtěl snažení dotáhnout do platné dvoupásmové aktivace, ladil jsem, až jsem našel volat výzvu Sergeje RN9N. Dovolal jsem se až po několika pokusech a Sergej se stal mým  čtvrtým DXem udělaným ze SOTA kopce s QRP výkonem a jednoduchou anténou nízko nad zemí. Po úspěšné aktivaci jsme se vrátili stejnou cestou k autu a popojeli jsme do Oparenského údolí. Chtěli jsme poobědvat v Černodolském mlýnu, ale když jsme viděli, kolik je tam lidí, rychle jsme tuhle myšlenku opustili. Překvapením bylo setkání s kolegyní ze Škodovky. Neúspěch s obědem nás neodradil od prohlídky zříceniny hradu Oparno. Dál jsme se v údolí nezdržovali, Radek popřemýšlel nad náhradním místem, kde se najíme, a napadl ho Velemín. Tam jsme uspěli a do Ústí jsme se nemuseli vracet hladoví. Stejně jako v předchozí dny jsme i neděli zakončili koupáním v Labi. V pondělí ráno Radek odjel do práce a já s Julií zpátky domů. I třetí návštěva v Ústí nad Labem se nám moc líbila a až se z ní Radek vzpamatuje, rádi ho navštívíme znovu. Díky, Háčo!
Diplomy
Aktivací Košťálu jsem splnil podmínky bronzové třídy v soutěži GMA Triathlon 2018. K vydání diplomu stačilo jediné kliknutí na webu GMA!