Activity Report – podzim 2021

Během podzimu jsem se s rádiem podíval na několik SOTA vrcholů v Plzeňském a Karlovarském kraji, objevil jsem se v závodech na KV i VKV a do sbírky QSL jsem přidal řadu pěkných lístků.

Diplomy

Po získání potvrzení spojení OK1KDN s Oceánií jsem požádal o vydání jednoho z klasických diplomů – Worked All Continents. Žádost byla rychle vyřízena a Radioklub Kadaň má ve sbírce svůj první diplom.

QSL 

Na konci října přišla pravidelná várka lístků z QSL služby. V téměř půlkilovém paklíku (475 g) bylo 57 lístků pro OK1-34856, 56 lístků pro OK1KDN a 30 lístků pro OK1NF. Pro posluchačské diplomy mi přibylo dvanáct nových nizozemských stanic (PA0LIE, PA0MJM, PA1JM, PA350RB, PA3A, PA3CPI, PA4Y, PD3EM, PE44FF, PE4KH, PF7DKW, PI4ADH), díky čemuž mám potvrzeno už 470 PA stanic pro PACC. Dále šest nových okresů pro USA-CA (Buncombe, NC; Franklin, NY; Hamilton, IN; Licking, OH; Ottawa, MI; Walker, AL) a devět nových prefixů pro SWL WPX (DL1250, HF5, JK8, JR6, KA2, NC4, NS3, OV2, PA350). Vítaným rozšířením sbírky QSL příležitostných stanic jsou DL1250G, II2FIST, IY6GM, PA350RB a SN100SHL. Lístek od Barb N9NM (TX) je zase fajn doplněním sbírky YL stanic vysílajících na CW.

Kadaňský radioklub OK1KDN získal dalších 14 stanic pro 100-ČS na VKV (OK1AME, OK1DOL, OK1DPO, OK1FIG, OK1IBB, OK1IEI, OK1KCR, OK1KRI, OK1TN, OK1VUC, OK1XTN, OK5D, OL1B, OL4A), stejný počet prefixů pro WPX CW (9G5, C44, DK2, HB15, LZ0, OE5, OK5, OL1, R0, R4, RD4, RY5, S57, UA5) a několik nových potvrzení od DX stanic (9G5FI, C44C, 4L8A, R0HQ).

Jako OK1NF mám pro diplom WPX CW nově potvrzeny prefixy DG1, EV5, HB15, S56 a pro WPX Digital prefixy 5Z4, CX4, LX5, OP19, OS21, OT6, R1941, RM4, S51. Sbírku DX QSL doplnily lístky z Keni (5Z4VJ) a Uruguaye (CX4ACH). Potěšily mě také lístky od příležitostných stanic LX5WARD, OO7STAYHOME, OP19MSF, OS21WARD, OT6SAFE, R1941MB, RM41MB.

Kromě zásilky z QSL služby na podzim přišly direkty pro OK1KDN od Zdeňka OK1DSZ / OL0W, Pavla OK1MCS, Jardy OK2VLT a Honzy OK9ATD. Direkt za posluchačský report mi ze státu Connecticut poslal Bob KB1DK. A já v půlce listopadu poslal do Prahy balíček s 1,65 kg QSL.

SOTA

Během podzimu se mi podařilo aktivovat pět SOTA vrcholů. Na konci září jsem strávil víkend na Šumavě a při té příležitosti jsem se poprvé podíval na kopec Spálený OK/PL-091 (1013 m, JN69RC) nad Srním. Za krásného počasí, které připomínalo víc šumavské léto než podzim, jsem na čtyřiceti metrech udělal 24 telegrafních spojení, včetně pěti s2s se stanicemi vysílajícími z vrcholů Rinderberg HB/BE-106 (2079 m, JN36QM), Montagne du Château HB/VD-048 (935 m, JN36IN), Brandchnubel HB/LU-014 (1412 m, JN46AV), Lubogoszcz SP/BZ-039 (968 m, KN09BR) a Röti HB/SO-003 (1395 m, JN37SG).

Hned tři dny na to, o zářijovém státním svátku, jsem si udělal výlet na Klatovsko. Autobus mě dovezl do Švihova, odkud jsem pokračoval dál pěšky na Běleč OK/PL-036 (711 m, JN69OL). Opět jsem se ozval na čtyřiceti metrech provozem CW a na moji výzvu odpovědělo nebývalé množství lovců (rovných 42) a mezi nimi jako první OK5MAX/P z přírodní rezervace Na Oklice OKFF-0743 nedaleko obce Milíčov v okrese Jihlava. Protože jsem nemusel pospíchat domů, dopřál jsem si po aktivaci prohlídku vodního hradu Švihov, kterou jsem měl v plánu už hodně dlouho.

Velkou radost mi udělal také listopadový výlet s Tomášem OK1JRA, jehož cílem byl magický Vladař OK/KA-042 (693 m, JO60OB). V FM poháru jsem udělal devět spojení na 433 MHz a čtrnáct spojení na 145 MHz, včetně s2s na vrcholy Bacín OK/ST-053 (499 m, JN79BV), Praděd OK/MO-001 (1491 m, JO80OB), Kozákov OK/LI-021 (744 m, JO70PO), Zvičina OK/KR-026 (671 m, JO70UK) a Svatobor OK/PL-089 (845 m, JN69RF), který byl mým 25. SOTA vrcholem pro diplom SOTA Complete. A kromě toho ještě SOTA/GMA QSO s kopci Hůrka OL/KA-416 (817 m, JO60KC) a Jánský vršek OL/US-431 (632 m, JO60NJ). Po konci FM poháru jsme si prošli zajímavou vrcholovou planinu Vladaře a na pěkném místě jsme se usadili a dopřáli si teplý oběd. Při zpáteční cestě jsme se zastavili u Luboše OK1ZDA, který nám ochotně předvedl svoji přijímací techniku i výsledky, které s ní dosahuje.

V listopadu jsem stihnul navštívit ještě Vidhošť OK/PL-092 (759 m, JN69RH) a vůbec poprvé z ní vysílat. Na kopec jsem došel z nedalekého Kolince a na pasece, která vznikla přímo na vrcholu, jsem se usadil s rádiem a dipólem na 40 m. Tentokrát mě zavolalo 29 lovců a povedlo se s2s spojení na Schafreiter DL/KW-035 (2102 m, JN57RM) a SOTA/GMA spojení s Gläserner Mönch DA/SA-297 (207 m, JO51MU). Aktivací Vidhoště jsem se dostal přes hranici 1.500 bodů a tím pádem jsem druhé horské koze už blíž než té první. Víc než body mě ale potěšilo to, že za mnou na kopec vyběhnul kamarád Jirka ze Sušice. Vždycky ho rád vidím. Zpáteční cestu do Kolince jsme absolvovali společně a při té příležitosti jsme probrali co je u nás nového.

Poslední podzimní aktivací byla tradiční chanuková výprava s Radkem OK1MRK a kamarádkou Renatou. Letos jsme si vybrali Dyleň OK/KA-013 (940 m, JN69GX). Sraz byl na hlavním nádraží v Plzni, vlakem jsme dojeli do Dolního Žandova a dál jsme pokračovali po svých. Krajina byla krásně bílá a měli jsme radost, že si zase jednou užijeme výlet a vysílání v zimních podmínkách. Celou cestu na vrchol Dyleně jsme si měli o čem povídat a než jsme se nadáli, byli jsme na místě. Usadili jsme se v turistickém přístřešku, Renata vytáhla z batohu knížku a Radek dipól. Ten jsme natáhli mezi stromy, na stole jsme připravili rádio a za chvíli jsme mohli vysílat.

Nejdřív se v éteru ozval Radek a na 40m SSB rozjel pěkný pajlap. Po pár minutách měl splněno, ale pokračoval dál, aby se dostalo na všechny lovce. Když Radek skončil, gratuloval jsem mu k dosažení 1000 bodů za aktivace SOTA vrcholů a získání trofeje SOTA Mountain Goat a předal jsem mu speciální cenu, kterou mu vyrobila Julie. Potom jsem udělal sedm telegrafních spojení a dali jsme se do balení. Mezitím se na vrcholu objevil ještě Tonda OK1SDR s úmyslem zapojit se do pokusného předkola FM aktivity na 50  MHz. A nejvíc nás překvapil otužilec, který se vyloupnul z lesa jen v botách a trenýrkách. Prohodil s námi pár slov a zase běžel dál, aby nezmrznul. My se z vrcholu vydali ke státní hranici prohlédnout si zajímavá místa na západním úbočí Dyleně. Zabralo nám to víc času, než jsme předpokládali, a tak jsme museli oželet plánovaný oheň a na zpáteční cestě do Dolního Žandova nasadit solidní pochodové tempo a poslední kilometr na nádraží popoběhnout. Za to se na moji hlavu sneslo trochu oprávněné kritiky, ale radost z krásného zimního výletu převážila a do Plzně jsme se vraceli spokojení.

SWL

Poslechu jsem na podzim moc čas nevěnoval, ale nenechal jsem si ujít speciální vysílání u příležitosti stého výročí transatlantických testů, které v prosinci roku 1921 organizovala ARRL a během nichž byly v Evropě poprvé úspěšně přijímány signály amerických radioamatérů. Tím, kdo před sto lety poprvé přijímal za mořem amatéry z USA, byl Paul Godley a podařilo se mu to na jihozápadním pobřeží Skotska, ve městě Ardrossan. Přesně o sto let později (12. prosince 2021 ve 0252z) odvysílala stanice W2RCA na kmitočtu 1.825 kHz telegram, jehož první část odpovídala telegramu z roku 1921 a druhá část textu byla současná:

QST DE W2RCA W2RCA

NR 1 DE 1BCG W 12 NEW YORK DATE 11/12-21 TO PAUL DODLEY ARDROSSAN SCOTLAND. HEARTY CONGRATULATIONS BURGHARD INMAN GRINAN ARMSTRONG AMY CRONKHITE == BEST WISHES TO ALL FROM THE RADIOCLUB OF AMERICA FOR THE NEXT 100 YEARS OF WIRELESS PROGRESS.

73 DE W2RCA W2RCA ZGG5 QRT CL

Z top bandu mám v posluchačském deníku ještě DX stanice JH4UYB, K8FL (Ohio), KM1R (Connecticut), R0SR (Irkutská oblast), RA9Y (Altajský kraj), VO1CH (Newfoundland a Labrador), W1JR (New Hampshire). Na vyšších pásmech jsem měl radost z ostrova Svatá Helena (ZD7BG) a Mali (TZ4AM), z příležitostných stanic A721FAC, AM1111E, DQ50N33GE, DQ60ANT, DR60ANT, EM60KTS, GB2ZE, OE120XDX, OH9SCL, TM57MC a nových OK stanic OK2ARM, OK2TJ a OL70DG.

Zajímavé čtení

Podařilo se mi sehnat několik tři výtisky knížky Spojovacia technika vyrábaná v Československu počas studenej vojny od Miro Horníka OM3CU a tak jsem mohl udělat radost nejenom sobě, ale i dvěma kamarádům.

Závody

V Ukrainian DX Contestu jsem udělal 248 spojení, což se 105 násobiči dalo výsledek 120.120 bodů. Vůbec poprvé jsem pod značkou OK1KDN navázal spojení s Austrálií (VJ3A) a Thajskem (E21YDP). Oceánie byla pro Radioklub Kadaň posledním chybějícím kontinentem pro diplom WAC, takže radost ze spojení s Austrálií byla velká. Dále jsem se mimo Evropu dovolal stanic z Izraele, Kazachstánu, Kypru, Turecka a z několika částí asijského Ruska, konkrétně z Orenburské oblasti, Čeljabinské oblasti, Chantymansijského autonomního okruhu, Kurganské oblasti, Permského kraje a Ťumenské oblasti. Z Evropy mám v deníku například stanici z Vídeňského mezinárodního centra OSN (4U1A) nebo příležitostné stanice EO50FF a PI35EUDFX.

Pod značkou OK1KDN jsem se aspoň symbolicky zúčastnil A1 Contestu. Z domova jsem se s pěti watty a anténou PA0FBK pověšenou na balkónu dovolal deseti stanic, z nich nejvzdálenější byl Laci OM2VL (QRB 398 km), a v součtu jsem získal celých 1.270 bodů.

Při návštěvě Vladaře jsme se s Tomášem OK1JRA střídali u jedné ručky a rozdávali jsme v FM poháru body na obou pásmech. Moje hlášení ze závodu nakonec obsahovalo 9 spojení na 433 MHz a 14 spojení na 145 MHz.

Moc pěkně jsem si zazávodil v telegrafní části CQ WW DX Contestu. S mojí skromnou výbavou jsem se objevil pod značkou OK1KDN na pásmech 40 m až 10 m a udělal jsem 562 QSO, 123 zemí, 49 zón, což ve výsledku znamenalo 136.912 bodů. Do deníku kadaňského radioklubu přibylo hned 11 nových zemí DXCC: Ázerbájdžán (4K6FO), Ceuta (EA9ACE), Indonésie (7C1B), Jersey (MJ5A), Keňa (5Z4VJ), Korea (DS4EOI), Korsika (TK0C), Madagaskar (3B8M), Nový Zéland (ZM1A), Saúdská Arábie (HZ7C) a Tádžikistán (EY8MM).

Kromě toho jsem se dovolal DX stanic z Austrálie, Brazílie, Číny, Gruzie, Izraele, Japonska, Kanárských ostrovů, Kazachstánu, Kypru, Madeiry, Spojených Arabských Emirátů, Turecka, asijské části Ruska (Altajský kraj, Čeljabinská oblast, Kemerovská oblast, Krasnojarský kraj, Omská oblast, Permský kraj, Sverdlovská oblast), Kanady (provincie Ontario, Ostrov prince Edvarda, Québec) a USA (státy Connecticut, Florida, Indiana, Maine, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, New York, Ohio, Pensylvánie, Texas a Virginia).

Activity Report – 7/2017

V červenci jsem si užil Polní den na VKV, vysílal jsem ze šesti SOTA vrcholů, vzpomněla si na mě QSL služba a o něco bohatší je i moje radiová knihovnička:

QSL

Po návratu z dovolené na mě doma čekal balíček s 0,4 kg lístků z QSL služby. Menší část lístků byla za moje vysílací aktivity. Z těch mi největší radost udělal QSL od ruského posluchače Michaila R4F-10 za poslech spojení mezi OK1NF a YO4NF. Ale potěšily samozřejmě i ostatní QSL, zejména za moje telegrafní QRP vysílání z pole.

Jako posluchač jsem se mohl radovat z lístků od 24 Japonců, šesti stanic ze Sibiře, šesti dalších DX stanic (CX7ACH, UN7CAJ, YL Jilly YB1JYL, ZL3ADT, ZP5AA, ZP5WBM) a dvou nových OK stanic (OK1MLP, OK2BLD). Pro diplomy mi přibylo následující:

DLD - 2 DOKy (E16, S64)

DXCC - 1 pásmová země (ZP na 15m)

RDA - 4 distrikty (CB-22, NS-10, TN-23, VO-25; celkem potvrzeno 600 distriktů)

WAJA - prefektury Gifu a Kochi potvrzeny na CW

WDXS - 35 DX stanic

WPX - 7 prefixů (CX7, EB1, EE3, JK2, LB8, RC8, UD8)


Direkt mi v červenci přišel jediný, ale zato vzácný. Na můj posluchačský report odpověděl radioklub VE8YK z Yellowknife, hlavního (a jediného) města Severozápadních teritorií. Takový lístek voní romantikou a je to teprve můj druhý QSL z této části Kanady, která je 17x větší než Česká republika, ale žije v ní jenom něco přes čtyřicet tisíc lidí.

Výběr z červencových QSL

SOTA

V průběhu července se mi povedlo aktivovat šest SOTA vrcholů, z nichž na třech jsem byl vůbec poprvé. Nejdřív jsme se o Polním dnu prošli s Mírou OK1JEH na Jelení horu OK/US-001. Tam jsem z vrcholového kříže jsem natáhnul dipól na mladý modřín, usadil jsem se do trávy a po několika výzvách mě na 40m CW postupně zavolalo 19 lovců. Nově mezi nimi byli Beo DJ4XD, Roger F5LKW, Peter HB9FAI, Fabio IK2LEY a Dan OM6AN (aktivní SOTA op). Třešničkou bylo s2s spojení s Dominikem HB9CZF/P z vrcholu Roggenflue HB/SO-012 (995 m). Potom jsem ještě zkoumal éter na DAB/FM, zatímco se Míra snažil aktivovat Jelení horu na 20m SSB. Přes veškerou snahu se mu to nepodařilo, ale neúspěch nesl statečně.

Přísečnická přehrada z vrcholu Jelení hory

Protože jsme zpátečním pochodem na Lysou horu OK/US-008 splnili podmínky pro její aktivaci, mohli jsme se další den ozvat i z ní. Dipól na 40m v konfiguraci obráceného V jsem stejně jako loni dostal poměrně vysoko a tak můj dvouwattový signál slyšelo 24 lovců. Novými stanicemi v deníku byl radioklub GM6NX (zároveň nový prefix) a Matt HB9FVF (SOTA op). Po šestileté pauze mě zavolali Ogi 9A7W a Martin DF3MC. Když lovci přestali volat, vystřídal mě Míra, připojil k anténě svojí FT-817 a na SSB udělal 12 spojení včetně s2s s Jürgem HB9BIN/P z bernského kopce Gurten HB/BE-111. 

Aktivace Lysé hory (foto OK1JEH)

O nějakou túru s rádiem si přímo říkali červencové svátky. Využil jsem příznivých domácích okolností a vypravil jsem se na dva šumavské vrcholy, které mám na seznamu kopců, jež chci navštívit. V předvečer Dne slovanských věrozvěstů jsem dojel do Českého Krumlova a druhý den ráno jsem pokračoval motoráčkem dál do Nové Pece jako výchozího bodu pochodu na nejvyšší vrchol české strany Šumavy Plechý OK/JC-001 (1378 m). Přes Rossbach a okolo nouzového nocoviště a Plešného jezera jsem za dvě a půl hodiny došel na vrchol. Závěrečný výstup po kamenech podél státní hranici pod pálícím Sluncem byl náročný a o to větší radost jsem měl, když jsem si konečně sáhl na masivní kříž na vrcholu. Když jsem se pokochal výhledem do kraje, vyhlédl jsem si místečko na vysílání a bez dalšího otálení jsem začal chystat pracoviště. Anténu jsem bohužel musel pověsit dost nízko, a protože ani aktuální podmínky šíření nebyly ideální, tak můj dvouwattový signál žádnou velkou díru do ionosféry nevypálil. Přesto mě nakonec udělalo jedenáct lovců a Plechý se pro mě stal teprve čtrnáctým vrcholem, který mám aktivovaný i ulovený. Deset bodů za aktivaci bylo tentokrát opravdu zasloužených.

Nejvyšší bod české části Šumavy

Z Plechého jsem pokračoval dál po státní hranici na sousední SOTA vrchol Třístoličník OK/JC-003. Na rozdíl od cesty na Plechý jsem na hřebenovce kopírující státní hranici potkával poměrně dost výletníků z Rakouska, Čech i Bavor. Přes česko-rakousko-německé trojmezí, Trojmeznou horu a Vysoký hřeben nebylo těžké dojít na Třístoličník, kde bylo živo díky dobré dostupnosti vrcholu po silnici z Německa a fungující restauraci. Bohužel jsem neměl v peněžence žádná eura a občerstvení jsem musel oželet. Jakmile jsem našel vhodný plácek na vysílání, netrvalo dlouho a byl jsem znovu v éteru. I z Třístoličníku jsem udělal jedenáct spojení, včetně s2s s Fredem HB9/DL8DXL/P a Mattem HB9FVF/P, kteří společně vysílali z vrcholu Crupspitz HB/GR-161 (1164 m). Následoval sestup po červené značce až do Nového Údolí. Díky nevyčerpané časové rezervě mi zbyl čas na polévku a pivo i na prohlídku místních zajímavostí (památník železné opony, Pošumavská jižní dráha s nejkratší mezistátní železnicí na světě). Ve vlaku do Číčenic a dál do Plzně už jsem jenom odpočíval a v duchu se vracel na krásná nová místa, která jsem toho dne na Šumavě viděl.

Vrchol Třístoličníku od jihovýchodu

Další nový vrchol jsem aktivoval v rámci odpoledního výletu ve všední den. Po šichtě jsem z Plzně odjel autobusem do Měčína s cílem aktivovat nedaleký Chlumec OK/PL-058. Větší část pochodu tentokrát vedla po silnici, což vzhledem k hustotě provozu mezi Měčínem a Skašovem nebyl žádný problém. Přesto jsem po necelých dvou kilometrech ze silnice rád odbočil do lesa, kde mě solidní cesta zavedla až na vrchol ozdobený telekomunikačním stožárem. Usadil jsem se v řídkém lese a v příjemném stínu si připravil vysílací pracoviště. I přes nepříjemné impulsní rušení reagovalo na moji telegrafní výzvu na 40m deset lovců. Poprvé mezi nimi byli Svein LA3BO (nový prefix) a Bruno HB9CBR/P z La Combert HB/FR-040 (1082 m). Zajímavostí bylo, že každé spojení bylo do jiné země, a také to, že aktivací Chlumce jsem překonal hranici 1000 aktivátorských bodů bez započtení zimních bonusů. Z kopce jsem se vrátil stejnou cestou do Měčína, počkal jsem na autobus do Lužan a tam jsem přesedl do vlaku do Plzně. Za Přešticemi začala parádní bouřka a tak bylo při zpáteční cestě na co koukat.

Na Chlumci

Poslední červencovou SOTA aktivací byla návštěva Hradišťského vrchu OK/PL-054, kam jsem se stejně jako v předchozích dvou letech vydal při rodinné dovolené v Konstantinových Lázních. O sobotním poledním klidu jsem hodil do batohu vše potřebné a osvědčenou cestou jsem si vyšlápl na vrchol. Loni jsem Hradišťský vrch aktivoval na 20m CW, rok předtím na 2m FM, ale letos jsem zůstal věrný čtyřicítce. Odměnou bylo zavolání od dvanácti lovců. Novými byli Carlos LA9PJA, Paul-Jöel F2YT/P z WFF oblasti FFF-1621 Étangs de La Barette v departmentu Somme a také Peter OE5AUL/P z vrcholu Kolomansberg OE/OO-081 (1114 m). Když pajlap ustal, proladil jsem pásmo a našel jsem Grzegorze SP3LRS/P aktivujícího kopec Radunia SP/SP-002 (573 m). Moc rád jsem s Grzegorzem udělal spojení, nejenom proto, že je stejně jako já příznivcem QRP CW provozu z přírody, ale i proto, že Raduniu znám a téměř jsem jí před šesti lety sám aktivoval. Dál jsem ještě narazil na Franka LX/PC2D/P a spojení s ním pro mě znamenalo 65. zemi DXCC udělanou s QRP z pole. Protože právě probíhal také RSGB IOTA Contest, neodolal jsem a udělal jsem ještě čtyři závodní spojení (GM2T EU-008, GM7V EU-010, UX0KR, 9A3JH). Nejlepší ze všeho ale byla tečka v podobě koupání v zatopeném lomu na úpatí Hradišťského vrchu.

Hradišťský vrch

SWL

Na Jelení hoře OK/US-001 ležící prakticky na hranici se Saskem mi zbyla chvilka času na průzkum VKV éteru. Nejdřív jsem vyzkoušel DAB. Na kapesní rádio Albrecht DR-70 s prutovou anténou jsem zachytil celkem 10 multiplexů s 99 stanicemi ze šesti vysílačů z Německa (Chemnitz/Geyer, Weißenfels Pettstädt, Gera/Langenberg, Hof/Labyrinthberg, Amberg Hirschau/Rotbühl, Halle/Petersberg) a dvou českých vysílačů (Velemín/Milešovka, Příbram/hvězdárna). Nejvzdálenějším vysílačem byl Halle/Petersberg (149 km), následovaný vysílači Amberg Hirschau/Rotbühl (137 km), Weißenfels Pettstädt (122 km) a Příbram/hvězdárna (108 km).

Na FM jsem proladil jenom spodní polovinu pásma a pomocí RDS jsem identifikoval stanice z německých vysílačů Chemnitz/Geyer, Leipzig Wiederau, Dresden-Wachwitz, Halle/Gerberstraße a řady českých vysílačů (nejvzdálenější Votice/Mezivrata 146 km, Klatovy/Doubrava 118 km, Praha/Vinohradská 104 km, Praha/Mahlerovy sady 102 km).

Vysílač Chemnitz/Geyer (převzato z internetu)

Zajímavé čtení

Díky Milanovi OK1AMX a Josefovi OK1FKD se mi podařilo zaplnit mezeru ve sbírce Radiových zpravodajů. Kluci mi věnovali chybějící ročníky 1981 a 1983. Děkuju! Kromě toho jsem svoji radiovou knihovničku obohatil o několik publikací vydaných Československým DX klubem. V klubovém e-shopu jsem si koupil tituly DX - dálkový příjem na všech vlnách, Přijímací antény a doplňky 1. a 2. díl, Přehled vysílačů 2017, CD s Archivem 1975 – 1980, CD DX Revue 1990 – 2001 a navrch několik klubových samolepek.

Publikace CSDXC

Závody

S radioklubem OK1KJO jsem se zúčastnil Polního dne na VKV. Z Lysé hory v JO60OK jsme udělali 313 platných spojení a 85.014 bodů v kategorii 144 MHz MO LP. Povídání o závodu je k dispozici v předchozím článku.

Na krátkých vlnách jsem udělal 4 telegrafní spojení v RSGB IOTA Contestu. Mimo to mi přišla vlaječka za účast v letošním PACC Contestu.

Activity Report – 4/2017

V dubnu se toho událo hodně. Zapojil jsem se do provozu příležitostné stanice a do posluchačského memoriálu, s Radkem OK1MRK jsem se podíval na tři nové SOTA vrcholy, dostal jsem porci lístků z QSL služby a také pěknou knížku ke kulatinám. Až do mých narozenin v polovině dubna to vypadalo na měsíc plný příjemných zážitků. Tři dny poté mi bohužel náhle zemřela maminka a rázem bylo všechno jinak. Za duben se mi žádný report psát nechtělo, ale nakonec jsem se k psaní přinutil, protože by bylo škoda dubnové radiové události nezaznamenat.

Outdoor QRP 
Rota Nazdar, Československá obec legionářská a další nadšenci připravili vzpomínkovou akci Libuše volá Londýn jako připomenutí činnosti paravýsadku Silver A, který působil v Protektorátu Čechy a Morava na jaře roku 1942, tj. přesně před pětasedmdesáti lety. Součástí této akce byl i provoz příležitosné stanice OL75SILVERA. Z radiového hlediska bylo mimořádné to, že Vašek OK1MWA postavil a zprovoznil repliku radiostanice Mark VI C, kterou skupina Silver A používala pro spojení s Londýnem. Replika byla v éteru dvakrát, ostatní vysílání probíhalo s použitím moderních rádií. Bylo mi ctí, že jsem mohl být jedním z řady operátorů, kteří se pod značkou OL75SILVERA vystřídali. Úmyslně jsem vysílal z pole (samozřejmě na CW) s QRP výkonem a jednoduchou drátovou anténou, podobně jako se vysílalo za války. Takové pojetí provozu se ale bohužel neosvědčilo a navázal jsem jenom několik desítek spojení. Protože značka OL75SILVERA není úplně krátká, poprvé jsem využil paměťový klíč IC-703. Kromě toho jsem si pořídil nový olověný akumulátor s kapacitou 12 Ah a z vysílání jsem si přinesl první letošní klíště. Protože se nekonal žádný pajlap, měl jsem při vysílání dost času přemýšlet o radiotelegrafistech paraskupin. Jsou to pro mě opravdoví hrdinové a smekám před nimi.

Takhle nějak to mohlo za války vypadat ...

QSL 
Dlouho to vypadalo, že jediným dubnovým QSL bude direkt od Wese WL7F, na který jsem si počkal plných 481 dnů od odeslání mého posluchačského reportu. Už jsem byl smířený s tím, že se nedočkám odpovědi, ale povedlo se a do sbírky mi přibyla dvaatřicátá potvrzená stanice z Aljašky.

Koncem měsíce o sobě dala vědět QSL služba a s chutí jsem si prohlédl skoro přesně 0,5 kg lístků. Vadou na kráse bylo jenom to, že obal balíčku pošta poškodila a odneslo to i několik QSL. I tak byla moje radost z lístků ze třiceti zemí DXCC pěti kontinentů velká. Pro diplomy jsem si mohl započítat:

DIG UKW Plakette - 2 body

DLD - 5 DOKů na 80m (C18, E32, HQ14, THR, 1200HI)

DXCC - 3 pásmové země (40m: GD; 30m: TF; 10m: PJ6) 
RDA - 10 distriktů (AL-10, AO-01, AO-10, HA-10, NO-02, NS-02, NV-05, SP-13, SV-34, TN-01) 
USA-CA - 6 okresů (Camden, NJ; Clark, NV; Dodge, WI; Guilford, NC; Powhatan, VA; Roanoke, VA) 
WDXS - 45 DX stanic 
WPX - 21 prefixů (AG7, BV6, EH5, GA5, HB125, HB2, HB90, HE200, HF0, KC7, KS1, OU4, RC1, RL4, RL80, RM22, RP70, R290, TF8, UD1, WW2) 
W-DIG-M - 3 členové DIG

Potěšily mě také lístky od 3 YL stanic (Rosel DL3KWR, Barbara DJ9YL jako D44TUN a mladá Tiina OH8BBO), posluchače Louise F-16494, řady příležitostných stanic - EH5VCE (80 let cyklistického závodu Vuelta), EM20UCRF (20 let Ukrainian State Centre of Radio Frequencies), GB0MPA (R.M.S. Carpathia), GB0SNB (atomový kryt v Kelvedon Hatch), HB125FMS (125 let lanovky na horu San Salvatore), HB90IARU (90 let IARU), HE200GE (200 let od vstupu Ženevy do Švýcarské konfederace), RL80SV (80 let Sverdlovské oblasti), RM22DX (ZOH Soči 2014), RP70GT (válečná vojenská nemocnice v Boroviči), R100WWS (100 let ruského vojenského letectva), R290ECH (290 let Jekatěrinburgu) a dále QSL od DX stanic, které jsem udělal při mém QRP vysílání z pole (AA3B, JH1GEX, JY9FC, KE4KY, K1ZZ, R9DX). 
 

Výběr z dubnových QSL

SOTA 
Bezkonkurenčně nejlepší dubnovou akcí byla návštěva Radka OK1MRK v jeho domovském QTH a s ní spojený výlet na zajímavé SOTA vrcholy. Do Ústí nad Labem jsem se s Julií rozjel v Zelený čtvrtek a na kopce jsme všichni tři vyrazili hned následující den ráno. Podle předem domluveného plánu nejdřív míříme pod Milešovku OK/US-014. Cestou děláme zastávku ve Stadicích a prohlížíme si pomník Přemysla Oráče. V Řehlovicích mě Radek upozorňuje na antény svého radioamatérského „učitele“ Vládi OK1JLZ a první etapa motorizovaného přesunu končí na parkovišti přes vsí Bílka. Odsud pochodujeme po turistické značce až na vrchol Milešovky. Po předchozích studených a deštivých dnech panuje příjemné počasí a na nejvyšší horu Českého středohoří se nám jde dobře.

Na instalaci dipólu jsem měl zdatnou pomocnici

Na vrcholu nám Julie pomáhá natáhnout dipól na 40 metrů. S Radkovou FT-817ND se usazuju ke stolu a za chvíli už dávám výzvu. Radek mě podpoří spotem na SOTAwatch a za chvilku jako první volá Roy G4SSH. Chvilku potom se na pásmu objevuje nepříjemné QRN v síle S9+, bezpochyby místního původu. Dělám Tonnieho PA9CW a po něm Mirka OK1DVM s ufb signálem. Znovu dávám výzvu a Mirek mě upozorňuje, že mě volá nějaká stanice /P. Bohužel ji neslyším. Rušením prochází signál Chrise F6EAZ a potom se skutečně objevuje Kurt HB9AFI/P. S reporty 559/559 děláme s2s spojení, ale přes rušení nejsem schopen pobrat, z jakého kopce Kurt vysílá. Až po návratu domů zjišťuju, že byl na vrcholu HB/VD-034 La Dôle tyčícím se nad Ženevským jezerem do výšky 1677 m. Po Kurtovi se dovolávají Michel ON7MD a Rob PA0B. Nikdo další nevolá a mě sedm spojení ke spokojenosti stačí. Loučím se a rádio vypínám. Balení za mě bere Radek a já se jdu s Julií pokochat výhledem z rozhledny. Kvůli svěžímu studenému větru se na ochozu rozhledny dlouho nezdržujeme a raději se jdeme ohřát do bufetu. Ke svačině a na zahřátí si dáváme česnečku a po ní ještě píšeme pohled kamarádce Renatě. Před odchodem z vrcholu si užíváme výhled z terasy pod vojenským objektem, a když vrchol opouštíme, potkáváme mého kolegu ze Škodovky. Sestupujeme stejnou cestou, v Bílce házím pohled pro Renatu do poštovní schránky a než se nadějeme, jsme na zpátky na parkovišti.

Výhled z Milešovky

Druhým kopcem na programu výletu je Komáří vížka OK/US-016. Nejdřív míříme na exkurzi do Bžan, kde má Radek zahradu. Pozemek je to pěkný a anténám se na něm určitě bude dobře dařit. Jedeme dál, projíždíme Teplicemi a Krupkou a auto necháváme na parkovišti pod vrcholem Komáří vížky. Stoupáme na vrchol a vzhledem k denní době se ze všeho nejdřív jdeme najíst. Restaurace je ale beznadějně plná a na volná místa se dokonce stojí fronta. Shodujeme se, že nebudeme marnit čas čekáním ve frontě a v bufetu pod restaurací si kupujeme opečené klobásy a obědváme venku na terase. Julii začíná být zima, i když jsme na ní navlékli všechno její oblečení a také mojí mikinu, a tak oběd zbytečně neprotahujeme a přesouváme se do závětří na severní straně vrcholu.

Na Komáří vížce

Radek natahuje anténu, já se s rádiem usazuju do mechu a Julie si osedlává padlou jeřabinu a houpe se na ní. Je tady o poznání příjemněji než u restaurace a Julii je za chviličku zase teplo. Při hledání volného kmitočtu narážím na Jürga HB9BIN/P volajícího výzvu z vrcholu HB/OW-025 Haglere (1949 m). Jürg mě bere na první zavolání a s2s spojení je dílem okamžiku. Navzájem si přejeme hodně štěstí a potom se odlaďuji a dávám výzvu. Chvilku trvá, než na ni někdo reaguje, ale nakonec téměř současně volají Laci HA0HW a Miki HA5OM. Na dalšího lovce čekám tři minuty. Volá Pierre F2LG a po něm nikdo další. V deníku mám čtyři spojení, což na platnou aktivaci stačí, ale rád bych udělal své soukromé minimum, tj. sedm spojení. Ladím po pásmu a nacházím Wolfa DL6JZ/P. Hned se ho dovolávám a dozvídám se, že Wolf právě aktivuje GMA vrchol DA/SX-234 Großstein (360 m) a zároveň WFF oblast DLFF-0012 NP Saské Švýcarsko. Potěšen s2s spojením znovu zkouším štěstí s voláním výzvy. Nakonec se mi daří udělat Chrise ON6ZQ a Karcsiho HA8BJ a mám splněno. Toto vysílání bylo mojí 160. SOTA aktivací a Komáří vížka 120. aktivovaným vrcholem. Rychle balím, abychom s Julií stihli odjezd lanovky. Na chvíli se rozdělujeme, Radek jde k autu, aby s ním sjel na parkoviště poblíž dolní stanice lanovky. Já a Julie sjíždíme nejdelší lanovkou bez mezistanice (délka 2348 m, převýšení 482 m) široko daleko. Počasí nám přeje, svítí sluníčko a nefouká a tak si z výšky nerušeně užíváme pohled do blízkého i vzdálenějšího okolí. Když se znovu setkáváme s Radkem, domlouváme další program. Radek navrhuje, že bychom se mimo plán mohli podívat ještě někam jinam a nadhazuje Varhošť. Času máme dost, počasí je příjemné a tak není nad čím váhat. Jedeme na Varhošť!

Pohodlná cesta z vrcholu

Z Krupky sjíždíme do Ústí a podél Labe pokračujeme do Sebuzína potom přes Hlinnou a Kundratice do sedla pod Varhoštěm. Potřetí stoupáme na kopec. Na cestu nám svítí sluníčko a za nedlouho jsme na vrcholu. Moc se mi tady líbí, možná i proto, že je tu klid. Mezi statné stromy věšíme anténu a daří se nám ji dostat výš než obvykle. Usazuji se s rádiem na prkno z lavičky a na kmitočtu 7031 kHz volám výzvu z vrcholu Varhošť OK/US-031. Radek mě znovu podporuje spotem a potom jdou s Julií na rozhlednu. Tentokrát se konečně rozbíhá solidní pajlap, lovci volají jeden za druhým a za 21 minut mám v deníku 26 spojení. Když vlna zájmu opadla, definitivně se pro dnešek loučím a vypínám rádio. Mezitím se z rozhledny vrátil Radek a ujímá se balení. Julie si také nachází zábavu a já mám čas na rozhlednu. Kromě několika úseků Labe je odsud krásný pohled na řadu kopců. Nepřehlédnutelná je Buková hora s jehlou TV vysílače, typický hřeben Sedla, Lovoš, Ostrý, Milešovka, Kletečná a řada dalších vrcholů, které neumím identifikovat. Když se nasytím pohledem na krásnou krajinu, vracím se dolů. Svačíme, Julie se přitom popelí v ohništi a zkouší psát opáleným koncem klacku. Panuje dokonalá pohoda a mě napadá, že ze všech tří dnes navštívených vrcholů se mi asi nejvíc líbí právě na Varhošti. Po svačině následuje už jenom sestup na parkoviště a návrat do Ústí. Cestou mě Radek v Kojeticích upozorňuje na antény Tomáše OK1FFX a ve Střekově na antény Jardy OK1JIM. Prvotřídní putování po SOTA vrcholech končí večeří u Radka a procházkou k Labi.

Aktivace OK/US-031 (foto OK1MRK)

Další den nám Radek ukazoval zajímavá místa v Ústí. Postupně jsme navštívili Masarykovo zdymadlo, Vaňovský vodopád, Vrkočskou vyhlídku, Větruši, parní vodárnu ve Střekově a hrad Střekov. Na velikonoční neděli jsme z Ústí odjížděli naprosto nadšeni a Julie se okamžitě dožadovala další návštěvy. Radku, moc děkujeme za zajímavý program a prvotřídní péči! Rádi se k Tobě znovu vypravíme.

Masarykovo zdymadlo v akci (foto OK1MRK)

SWL

Na týden před Velikonocemi vyhlásil Československý DX klub Memoriál Vlasty Kubíčka. Cílem této posluchačské aktivity bylo zavzpomínat na dlouholetého aktivního posluchače, jehož doménou byl DXing na středních vlnách za použití jednoduchých antén a přijímačů. Bohužel jsem právě v tomto týdnu mohl věnovat rádiu jenom minimum času. A tak jsem se zapojil spíš symbolicky a poslechu jsem věnoval jediný večer. Poslouchal jsem podobně, jako to dělával Vlasta, tj. jenom na obyčejný přehledový přijímač (Tecsun PL-660) s jeho vnitřní feritovou anténou a na středních vlnách jsem se snažil zachytit a identifikovat co nejvíc stanic. Výsledek odpovídal použitému vybavení a krátké době poslouchání, ale účel memoriálu byl splněn.

Vlasta Kubíček (převzato z webu CSDXC)

Zajímavé čtení

Jedním z dárků, které jsem v dubnu dostal ke čtyřicetinám, byla kniha Volací znak Salakuška o historii a činnosti radiotechnického vojska v Čechách. Těším se, co nového se z knihy dozvím.

Závody

Na krátkých vlnách jsem se jako posluchač krátce zapojil do SP DX Contestu. Na VKV jsem nevynechal FM pohár a z domova jsem na ručku s Háčovkou udělal na dvoumetru pět spojení.

Activity Report – 1/2017

Nejzajímavějším lednovým počinem byl dvoudenní zimní vandr spojený s vysíláním ze tří SOTA vrcholů. Kromě vandrování jsem se věnoval poslechu na středních a krátkých vlnách a radost mi udělaly i další došlé QSL a také CD s časopisy.

Diplomy 
Aktualizoval jsem svůj log aktivovaných vrcholů platných pro Global Mountain Activity a výsledkem byl diplom za dosažení 750 bodů.

QSL 
V prvním měsíci roku 2017 jsem dostal jeden direkt za svoje vysílací aktivity a šest direktů za posluchačské reporty. Námahy a peněz nelitoval Honza OK1YI a za loňská spojení v FM poháru s klubovou stanicí OK1OTM mi poslal krásný lístek, jenž byl zároveň přáním do nového roku. Jako posluchače mě svými QSL potěšili Kees PA0KME, Krzysztof SP6BPY, Jan SP6DMJ (DIG 2785), Joe WA4JUK (Spotsylvania Co., VA), Rich WB4EHG (Broward Co., FL) a ještě Jack PA9RF lístkem od příležitostné vánoční stanice PA6XMAS (a speciální radioamatérskou poštovní známkou na obálce).

První QSL roku 2017

SOTA 
S myšlenkou podniknout zimní vandr jsme si s Radkem OK1MRK pohrávali delší dobu, ale konečný impuls přišel až loni na podzim, když mě Radek upozornil, že v lednu 2017 nastane nepříliš častá konstelace, kdy se druhá sobota (a s ní FM pohár) a třetí neděle (a VKV Provozní aktiv) v měsíci „potkají“ v jednom víkendu. Tentokrát nezůstalo jenom u úvah a domluvili jsme se, že někam vyrazíme. Přizvali jsme ještě kamaráda Romana a z několika možných oblastí a tras pochodu jsme jednomyslně vybrali střední Brdy s tím, že půjdeme z Bohutína přes Závirku OK/ST-009, Prahu OK/ST-001 a Okrouhlík OK/ST-010 a skončíme v Příkosicích. Než jsme se nadáli, byla půlka ledna a nám nic nebránilo vydat se do zimních Brd.

Podle plánu se potkáváme v sobotu 14. ledna ráno na plzeňském centrálním autobusovém nádraží. S krosnami napěchovanými vším, co se může na zimním radiovém vandru hodit, sedáme do autobusu a odjíždíme směrem na Příbram. Jen pár kilometrů za Plzní začíná být cesta kvůli vánici a sněhu na silnici zajímavá a řidič má místy co dělat, aby udržel autobus v pohybu a pokud možno na silnici. Naštěstí to dobře dopadá a v pořádku, i když se zpožděním, přijíždíme do Bohutína. Házíme krosny na záda, procházíme vesnicí a stoupáme k Pilské vodní nádrži. Na její hrázi se rozhodujeme, že si trochu zkrátíme cestu a na vrchol Závirky půjdeme přímo. Roman si nasazuje sněžnice a já s Radkem jdeme na vrchol v jeho stopách. Občas v hlubším sněhu zakopáváme o kameny, ale jinak se pochoduje docela dobře. Na vrcholu Závirky je první vysílací zastávka. Podle plánu k aktivaci využíváme FM pohár. Začíná Radek a s ručkou a Slim Jimem na dvoumetru zobe stanice. Já zatím věším Háčkovku na vedlejší strom a když má Radek splněno, přebírám štafetu. Věřím, že to bude víc odsýpat na výzvu a tak ji na volném kmitočtu dávám. Daří se a na obligátních sedm spojení stačí sedm minut. Jako posledního dělám Honzu OK1YI z Boubínu OK/JC-002 a potom už balíme a opouštíme vrchol.

Závirka - první vysílací zastávka

Při sestupu hledáme pěšinu a trochu se motáme v lese, ale za nedlouho jí nacházíme a hned se jde líp. Uděláme na cestě sotva několik kroků, když se Romanovi na jedné sněžnici utrhne vázání a experiment se sněžnicemi tím končí. Pochodujeme dál na jihozápad ke Skelné Huti a přemýšlíme, kde sníme něco k obědu. Zastavujeme až nedaleko pramenů Litavky a v závětří mladého lesa jíme studený oběd. Po krátkém odpočinku pokračujeme dál na Malý Tok. Cestou míjíme turisty s orazítkovanými obličeji a posléze se od rodinky běžkařů dozvídáme o turistickém pochodu z Nepomuku na vrchol Prahy. Na Malém Toku se kocháme pěkným výhledem a potom míříme na Prahu. Pod vrcholem ještě dohořívá oheň, ale turisté už jsou pryč a je tu klid. Teploměr na vrcholu ukazuje pět pod nulou a poctivé zimě odpovídá i hluboký sníh. Na Radka padá únava a vysílání vynechává, Roman se vydává na vyhlídku na severním okraji vrcholové plošiny a já se brodím sněhem a natahuji mezi stromy dipól na 40m. O další strom opírám krosnu, pokládám na ní rádio, připojuji anténu, pastičku a akumulátor a na 7032 kHz dávám výzvu. Odezva na můj dvouwattový signál tentokrát není moc velká, ale přesto mám za dvanáct minut v deníku deset stanic. Dál vysílání nenatahuju. Jsme unavení a vymrzlí a ještě nás čeká kus cesty na místo, kde přenocujeme. Rychle zabalím, vypiju trochu teplého čaje a můžeme jít dál.

Na vrcholu Prahy

Společně doufáme, že další etapa sobotního pochodu bude etapou poslední a na jejím konci přenocujeme v boudě, o kterém nevíme, jestli bude otevřená a volná. Cestou si děláme srandu z toho, jak utřeme noc a potáhneme dál k seníku. Ale máme štěstí. Deset minut po západu Slunce jsme u prázdné a nezamčené boudy. Po bezmála devatenáctikilometrovém pochodu zasněženými Brdy s chutí pro dnešek definitivně shazujeme krosny ze zad a čas do úplné tmy využíváme k obstarání a přípravě dřeva. Kluci s sebou vzali pilu a dvě sekyrky a tak nám to jde od ruky rychle. Potom už zalézáme do boudy a zatápíme v krbu. Komín dobře táhne a za chvíli vesele plápolá oheň. Na teplotě vzduchu v boudě se topení zatím neprojevuje, ale nevadí nám to. Užíváme si nečekané pohodlí. Sedáme si na lavice k solidnímu stolu a začínáme zasloužené hody. Ze sněhu vaříme čaj a dopřáváme si jídla, kolik kdo sní. Ani dřevem nešetříme a ládujeme do krbu jedno polínko za druhým. U země je teplota ještě pod nulou a na podlaze se drží sníh opadaný z našich bot, ale ve výšce hlavy odhadujeme teplotu na dobrých pět stupňů nad nulou. Sobotní program završujeme miniposlechovkou. Radek po obvodu boudy věší dipól a na rádiu ladíme večerní české vysílání Čínského rozhlasu pro zahraničí (CRI). Po zprávách nás jako vždy potěší kurz čínštiny, i když víme, že se čínsky nikdy nenaučíme. Pěkně je slyšel i německá relace Hlasu Koreje a boudou se linou typické vojenské pochody. Nenecháváme si ujít ani speciální vysílání k výročí německého posluchačského klubu ADDX. Když před půl desátou zalézáme do spacáků, je už v boudě tepleji, na spaní možná až moc. Po celodenní námaze rychle usínáme a hlubokým spánkem spíme devět hodin.

Večerní miniposlechovka

V neděli ráno vstáváme podle plánu před půl sedmou, znovu vaříme čaj, snídáme a balíme. Ještě uklidit boudu a můžeme jít dál. Počasí je podobné včerejšímu (zataženo a teplota mezi pěti a deseti stupni pod nulou). Obdobný je i směr pochodu, stále zhruba na západ. Když na chvíli opustíme les a jdeme po okraji planiny, boříme se do hlubokého sněhu. Naštěstí je tenhle úsek dlouhý jenom něco přes tři sta metrů a potom začíná další les. Než dojdeme k Padrťským rybníkům, ukazuju klukům seník, který jsem měl vyhlídnutý jako záložní místo pro nocleh. Přenocovat by se tu dalo, ale na přepych boudy to nemá. Za hrází rybníka začíná poslední významnější stoupání a po jeho překonání stojíme na vrcholu Okrouhlíku. Z vysokého pařezu si děláme vysílací stolek, na strom věšíme šikmo k zemi Slim Jima a ozýváme se na dvoumetru v Provozním aktivu. Jako první Radek a po něm já. Protože jsme na Okrouhlík došli dřív, než jsme čekali a ani s aktivací není žádný problém, napadá nás, že bychom mohli v Příkosicích stihnout dřívější vlak. Všem se nám ten nápad líbí, a protože do odjezdu vlaku zbývají dvě hodiny, není nereálné ho chytit. Rychle balíme rádio, anténu a hurá do Příkosic. Abychom se vyhnuli brodění sněhem, bereme to z Pančavy po silnici a na zastávku v Příkosicích přicházíme s bohatou rezervou. Máme i dost času na svačinu zaslouženou patnáctikilometrovým pochodem. Motoráček nás odváží do Rokycan, tam se loučíme s Radkem, který jede domů přes Prahu, a s Romanem sedáme do rychlíku na Plzeň. Domů se dostáváme příjemně unaveni víkendovým putováním po kopcích, ale už teď se těšíme na příští společnou akci.

Sluníčko se ukázalo jen výjimečně

SWL 
Několikrát jsem využil SDR přijímač v Haparandě k poslechu nesměrových radiomajáků. Ze Skandinávského poloostrova a Finska hrály majáky pokaždé, ale když jsem se trefil do zlepšených podmínek, mohl jsem do deníku vůbec poprvé zapsat NDB z Kanady (LT-305.0 Alert Bay, NU, QRB 2734 km) a Uzbekistánu (UH-795.0 Buchara, 3845 km). Ze severu jsem slyšel maják z Medvědího ostrova (BJO-316.0 Bjørnøya) a čtyři majáky ze Špicberků (ADV-326.0 Advent; ISD-304.0 Isfjord; NSV-371.0 Svea; NYA-414.0 Ny-Ålesund). Nejvíc úlovků bylo z Ruska, odkud procházely signály od 21 majáků, včetně pěti NDB ze vzdálenosti větší než tisíc námořních mil (KT-730.0 Stavropol-Špakovskoje, 2561 km; U-749.0 Jekatěrinburg, 2169 km; KR-932.0 Krasnoarmejsk, 2053 km; BB-752.0 Berezovo 1903 km; PX-705.0 Perm-Bolšoje Savino, 1869 km). Mezi ruské majáky se zamíchal i jeden ukrajinský (ZK-733.0 Kyjev-Žuljany).

Lednové majákové DXy z Haparandy

Na amatérských pásmech jsem většinou poslouchal provoz příležitostných stanic. V deníku mám stanice DQ70PEINE (70 let DARC OV Peine), DR5LUTHER, DR500MLE (500 let od počátku reformace), EI11WAW, EI33WAW, EI66WAW, EI88WAW, EI99WAW (turistická trasa Wild Atlantic Way), GB2OL (Longhope Lifeboat Museum), GB0HCC (Hull – Město kultury 2017), HG17EYOF (Evropský olympijský festival mládeže v Györu), OZ100DVI (100 let od prodeje Dánské Západní Indie USA), R170VN (170 let od narození „otce ruské aviatiky“ N. J. Žukovského), R75PWO (75 let ruské protivzdušné obrany), TM100WB (1. sv. válka - bitva v Belleau Bois), 3Z17HNY, RW17NY, TM17HNY, YP2017HNY (nový rok 2017).

Nádherná krajina Wild Atlantic Way

Zajímavé čtení 
Nedopatřením jsem zaplatil roční předplatné časopisu OK QRP Info (OQI) dvakrát. S Petrem OK1DPX jsem se bez problémů domluvil, že přeplatek smažeme tím, že pošlu ještě pár korun a dostanu CD s první stovkou vydaných čísel OQI. Takže díky své blbosti mám nakonec další zásobu zajímavého radiového čtiva.

Závody 
Na VKV jsem při zimním vandru rozdal pár bodů v FM poháru a také v Provozním aktivu a na krátkých vlnách jsem v REF Contestu věnoval trochu času lovu francouzských stanic z departementů, které ještě nemám potvrzené. Uspěl jsem u departementů Eure, Gers, Mayenne a Haute-Saône. Uvidíme, jak budu úspěšný při získávání QSL.