Srpen byl na radiové události bohatý a pestrý.
Přišly mi vzácné lístky, viděl jsem spoustu kamarádů i několik pěkných míst a
užil jsem si éter na středních, krátkých i velmi krátkých vlnách při vysílání a
poslechu v přírodě:
Outdoor
QRP
Při Letním QRP závodu na VKV jsem si kopci
připravil i krátkovlnné QRP pracoviště a přestávkách, kdy mě při závodění
vystřídal Honza OK1YI nebo Hanuš OK1THC, jsem na 20m CW udělal spojení
s příležitostnou stanicí TM11FAJ
(26eme Festival d'Astronomie de Fleurance), dvěma aktivátory na SOTA vrcholech
- Guru EA2IF/P vysílal z kopce
Pendella EA1/CR-002 (716m), Tom HB9DPR/P
aktivoval horu Hochwang HB/GR-110 (2534m) a na závěr na moje zavolání reagoval
i Andrej EU4U (ex EW4AM). Bylo to
zajímavé zpestření VKV akce a zároveň dobrá příležitost poprvé otestovat teleskopický
rybářský prut jako lehkou podpěru pro KV anténu.
V srpnové poště byly dvě vzácné zásilky:
Od Vladimíra UA4WHX přišly dva dopisy s lístky z jeho loňského
putování ruskou Arktidou. V prvním dopisu byl rozkládací QSL RI0POL. Pod touto značkou Vladimír
vysílal z paluby ledoborce Michail
Somov a na QSL lístku nezvyklého formátu je vidět celá trasa plavby i
jednotlivé zastávky. Ve druhé obálce byly lístky RI0BV/P (ostrov Golomjanyj
– nová IOTA AS-042, nová ITU zóna 22), RI0QV/P
(Velký Ljachovský ostrov – nová IOTA
AS-029, nová ITU zóna 24), RI0KV (Wrangelův ostrov – nová IOTA AS-027) a
dále QSL O19VB z Jižní Osetie a T10VB z Podněstří.
Na lístky jsem si musel počkat tři čtvrtě roku, ale odměnou byly překrásné QSL
z exotických míst a také vylepšení DX skóre na 73 potvrzených ITU zón (už mi chybí jen zóny 25 a 72) a 300 potvrzených IOTA skupin.
Lístky z expedic Vladimíra UA4WHX
Druhou velkou vzácností byl lístek od
expedice VK0EK na Heardův ostrov. Pouhých deset dnů po
odeslání mého posluchačského reportu jsem měl ve schránce odpověď od QSL
manažera expedice (M0URX) a tím potvrzenou
318. zemi DXCC a také novou IOTA skupinu AN-003. Dále mi posluchačské
reporty potvrdili direktem Dieter DJ1BC
(nový DIG 2292) a Bert N8NN (Marion
Co., FL) a za vysílání digitálními provozy mi přišly direkty od Johna K2WJ (TX) a YL Loli EA9RY.
K srpnu už tradičně patří setkání
v Hrádku u Rokycan a ani letos jsem ho nevynechal. Protože na dopoledne
před setkáním byla naplánována FM aktivita na 6m, vyrazili jsme s Julií na
Rokycansko už ráno. Během dopoledne jsme došli na vrchol Žďáru a po premiérovém
vysílání z přírody na šesti metrech jsme pochodovali dál do Hrádku. Sluníčko od
rána ukazovalo, že léto ještě zdaleka nekončí, a po dvanáctikilometrovém pochodu
přes výrazný kopec nám občerstvení u hrádeckých hasičů přišlo víc než vhod. Na
setkání byla příjemná komorní atmosféra a bylo prima poznat několik nových
amatérů z okolí a také potkat řadu kamarádů, některé po delší době.
SOTA
Hradišťský
vrch OK/PL-054
Letošní letní rodinnou dovolenou jsme trávili
v Konstantinových Lázních a samozřejmě jsem si našel chvíli na návštěvu
Hradišťského vrchu. Na kopec jsme se s Julií vypravili při poledním klidu
s plánem si houbařit a trochu vysílat. Podařilo se obojí. Les byl plný hub
a Julie byla nadšená. Pomalu jsme stoupali na vrchol a taška se nám pěkně
plnila. Potom jsem se na příhodném místě usadil, a zatímco Julie dál sbírala a
přinášela houby, přivázal jsem ke stromu rybářský prut a z jeho vrcholu
jsem natáhl dipól na 20m. Rádio jsem posadil na pařez, sám jsem se uvelebil
vedle a na kmitočtu 14060 kHz jsem dal výzvu. Lovců se ozvalo sedm, a když
nikdo další nevolal a zároveň mě Julie stále pilně zásobovala houbami, rádio
jsem zabalil a pustil jsem se do čištění hub. V houbaření jsme pokračovali
i na zpáteční cestě, při které jsme mimo jiné objevili místo, které Julie
okamžitě pojmenovala Hřibový ráj. Bylo těžké ji odsud dostat. Ale nakonec se to
povedlo a v předem nahlášeném čase jsme se vrátili bohatší o půl tašky hub
a další SOTA aktivaci.
Setkání v Hrádku u Rokycan a 6m FM
aktivita si přímo říkaly o návštěvu některého SOTA vrcholu v okolí. Z několika
málo kopců přicházejících v úvahu jsem rychle vybral oblíbený Žďár. Ráno
jsme s Julií vlakem dojeli do Svojkovic a dál jsme pokračovali pěšky.
Jakmile jsme vešli do lesa, začala Julie hledat houby a protože rostly, nebyla
k zastavení. Moje poznámky o tom, že nemáme houby do čeho dávat a že se
s nimi nechci celý den tahat, ji nechávaly chladnou a sbírala a sbírala.
Nezbylo mi, než obětovat tenkou igelitku, ve které jsme původně měli náhradní oblečení.
Co chvíli mi Julie přinesla několik hub. Pokaždé jsem musel zastavit, odložit
tašku a také rybářský prut, očistit houby, všechno zase posbírat a jít dál.
Dopadlo to tak, jak muselo. Když jsem chtěl na vrcholu Žďáru postavit anténu,
došlo mi, že jsem na některé z mnoha zastávek rybářský prut zapomněl! Dost
mě to mrzelo a to nejen kvůli tomu, že to byl prut klubový a já ho měl
vypůjčený. Měl jsem v plánu poprvé aktivovat SOTA vrchol na šesti metrech
a prut byl jako dělaný na to, abych na něj pověsil půlvlnou vertikální anténu
z kompletu radiostanice RF-10. Naštěstí je na vrcholu Žďáru dost stromů a
anténu bylo kam pověsit i bez prutu. Ve stínu jsem rozbalil celtu a usadil jsem
na ní s IC-703. Nastavil jsem výkon na 1 watt, a když jsem přesvědčil
rádio, aby šlo přepnout na FM, byl jsem QRV. Na moji první SOTA aktivaci na
šesti metrech stačily čtyři minuty provozu. Potěšily mě zejména s2s spojení na
dva další vrcholy: Tomáš OK1JRA/P s Pavlem OK1UGE/P byli na Hradišti OK/PL-056
a Pavel OK1CRS vysílal z Křížového vrchu OK/PL-085. Potom jsem udělal
dalších šest spojení a kromě ztraceného prutu mě mrzelo už jenom to, že se
nepodařilo spojení s dalšími dvěma kamarády – Radkem OK1MRK a Mírou
OK1JEH. Jinak to byla samá radost: s QRPP výkonem a jednoduchou anténou
nebyl problém dělat spojení na vzdálenost 35 kilometrů, v éteru byla
„zelená“ rádia RF-10 a moderní RF-13 a většinu jsem měl za několik hodin potkat
na setkání v Hrádku u Rokycan. Když jsem dovysílal a všechno zase zabalil,
vypravili jsme se s Julií kus cesty zpět, abychom se pokusili najít
ztracený prut. Znamenalo to ještě dvakrát znovu absolvovat nejtěžší úsek cesty
po kamenech do prudkého stoupání. Julie to zvládla bravurně, ale místo
ztraceného prutu jsme našli jenom několik hub, což pro mě byla dost slabá
náplast. Cestou ze Žďáru do Hrádku si Julie odřela koleno a ve spleti cestiček
jsme netrefili správnou odbočku a cestu jsme si o necelé dva kilometry
prodloužili, ale jinak nás už nic špatného nepotkalo. Ale snažil jsem se vidět
podařené stránky jubilejní 150. SOTA aktivace a nekazit si den.
Jeden srpnový večer jsem věnoval poslechu
středovlnných rozhlasových stanic. Když jsme uložili děti, vydal jsem se za ves
na oblíbený radiový posed. Z posedu jsem natáhl čtyřicetimetrovou drátovku
a na IC-703 jsem naladil střední vlny. Nejdřív jsem v rychlosti proladil
majákové pásmo mezi horním koncem dlouhých vln a začátkem středovlnného
rozhlasu. Slyšel jsem jenom dva nesměrové majáky: SBG-382.0 (Salzburg /
Oberndorf, AUT) vzdálený 200 km a RAK-386.0 (Rakovník, CZE) vzdálený 50 km. Na
rozhlasovém pásmu bylo živěji. Ladil jsem od 531 kHz výš a zkoušel, co bude
slyšet. Bylo jenom pár kmitočtů, kde kromě rušení ze sousedních kanálů nic
nehrálo, ale jinak se dá říct, že střední vlny stále žijí. Éteru kralovala
španělština, arabština, angličtina a italština a jazyky z Balkánu. Čeština
byla slyšet na kmitočtech 639 kHz, 954 kHz, 1332 kHz (Český rozhlas Dvojka);
1062 kHz (Country radio) a 1233 kHz (Radio Dechovka). Některé stanice jsem identifikoval
za pomoci seznamu v příručce WRTH, u řady dalších jsem si nebyla jistý, ale nevadilo
mi to, protože cíl krátké večerní poslechovky byl v něčem jiném. Chtěl
jsem zjistit, co a jak je běžně slyšet na středních vlnách, a to se podařilo.
Jedna z SV antén Country Radia
Na rozhlasová pásma, tentokrát na krátké vlny
jsem se vrátil ještě jednou v samém závěru měsíce kvůli kulatému výročí
zahraničního vysílání Československého rozhlasu. Pravidelné vysílání do
zahraničí bylo zahájeno 31. srpna 1936 a u příležitosti 80. výročí této
události se Radio Praha znovu ozvalo na krátkých vlnách s programem v několika
jazycích. Na 9885 kHz jsem si poslechl celou třicetiminutovou relaci v češtině
a po ní relaci v angličtině. Ještě předtím jsem slyšel začátek vysílání v němčině
na 11845 kHz. Radio Praha vysílalo výkonem 100 kW z arménského vysílače
Gavar a na Plzeňsku bylo slyšet solidně.
Naše letní dovolená v Konstantinových Lázních
se kryla s Letním QRP závodem a
vypadalo to, že budu muset oblíbený závod vynechat. Potom se ale ukázalo, že v termínu
závodu pojede několik členů OK1KGT na Bezdružické parní léto jen několik kilometrů
od Konstantinových Lázní a rychle vznikl nápad, že bychom mohli QRP závod odjet
z nějakého místa na Bezdružicku. Domluvili jsme se s Markem OK6MA a na
závod jsme si od něj „vypůjčili“ Ovčí vrch. V neděli ráno jsme se s Hanušem
OK1THC přesunuli na kopec, kde se k nám přidal Honza OK1YI, který tady
přenocoval, a dali jsme se do práce. Postavili jsme stožárek se dvěma
sedmiprvkovými anténami podle DK7ZB, připojili jsme rádio a elektrocentrálu,
nastartovali počítač a obnovená premiéra klubové značky OK1KGT mohla začít.
Střídali jsme se u rádia a u antén a snažili jsme se udělat, co šlo. Já jsem si
ještě o pár metrů dál připravil krátkovlnné pracoviště a v pauzách jsem se
věnoval 20 metrům.
Stanoviště OK1KGT na Ovčím vrchu
Za šest hodin závodu jsme udělali jen 69 spojení a získali za ně 13.598 bodů. Povedlo se i několik DX
spojení, ale ani nejdelší QSO s radioklubem 9A1N nebylo nijak mimořádně dlouhé (QRB 587 km). Před koncem závodu
se na kopci ještě objevil Pavel OK1PUL a rodinka Honzy OK1YI. Dosažený výsledek
nás trochu zklamal, ale všechno ostatní bylo prima a kluci měli radost, že je
značka OK1KGT znovu zpátky v éteru. Po vyhodnocení závodu se ukázalo, že
jsme si vysloužili 15. místo ze
třiceti hodnocených stanic a že nám vyhodnocovatel neškrtnul ani jedno spojení,
což vždycky potěší.
Účastníci obnovené premiéry OK1KGT
Kamarádi z radioklubu OK1RPL letos opět vyhlásili
6m FM aktivitu a tentokrát jsem se
jí zúčastnil. Rádio na tohle pásmo mám (IC-703), anténu mi půjčil Tomáš OK1JRA,
vysílání z kopce jsem měl v plánu a tak zajímavé akci na pásmu, kde
běžně nevysílám, nestálo nic v cestě. S QRPP výkonem 1 watt a jednoduchou
anténou nízko nad zemí se mi povedlo navázat 10 spojení s podobně vybavenými
stanicemi. Protože se nejednalo o závod, bylo dost času na obyčejné popovídání
a experimentování. Moc se mi aktivita líbila a Markovi patří díky za její
uspořádání a stejně jako za originální diplomy, které účastníkům aktivity připravil
a rozeslal.
První vysílání na 6m se povedlo
Žádné komentáře:
Okomentovat