V září jsem byl aktivní od
krbu provozem FT8 a ze tří nových SOTA vrcholů jsem se ozval na telegrafu. Také
jsem poslouchal nesměrové majáky a jeden z nich jsem navštívil a vyfotil.
Digitální
provoz
Po prázdninové přestávce jsem se znovu ozval
v éteru módem FT8. Z Evropy mám deníku nové skandinávské stanice
z Norska (LA1XFA), Švédska (SA0GRS, SA3CFY, SM0EJR, SM4ATA, SM5BVV,
SM5TBH, SM7HZK) a Finska (OH3CV, OH4KA, OH5BQ, OH9MWB) a celou řadu
příležitostných stanic připomínajících např. 500 let od první úspěšné plavby
kolem světa (AO05CVM), 1000 let od první zmínky o městě Brest (EV0BREST), 100
let radioamatérské aktivity v oblasti Cambridge (GB1CAM), 500 let od úmrtí
Leonarda da Vinci, (IB2LV), 75. výročí Operace Market Garden (PA75OMG), 40 let
francouzského Clipperton DX Clubu (TM41CDXC), 60 let British Amateur Radio
Teledata Group (GB60ATG), italské námořnictvo (II0IGTO, II2IARD, II9IADP),
šifrovací stroj Enigma (II0ENG) nebo festival Día de Asturias (EH1SDC, EH3SDC,
EH5SDC). Potěšily mě i tři nové OK stanice (Eda OK1HEH, Evžen OK1ZCF, Pavel OK4RQ),
stejně jako Rosemarie DG5YL a Cesare IK7XNF, jehož nepříliš častý sufix mi
připomněl moji bývalou značku OK1XNF.
QSL
Velkou radost mi udělat Venca OK2PXJ a to
direktem, ve kterém byl QSL potvrzující poslech příležitostné stanice OL75CLAY a ručně psaný dopis
s informací o provozu této stanice a dalších plánech na připomenutí činnosti
paradesantních skupin působících za války na území Protektorátu Čechy a Morava.
Další direkt za posluchačský report mi přišel od Franka K5PHB (Williamson Co., TX).
SOTA
Příznivé okolnosti mě krátce zavedly do míst severně
od Prahy. Díky tomu jsem mohl aktivovat Dřínovský
vrch OK/ST-099 (246 m, JO70EG) a udělat radost pár lovcům, protože
tento SOTA vrchol není v éteru příliš často. V příjemném a ukázněném
pajlapu jsem na 40 m udělal sedmnáct telegrafních spojení. Z domácích
příznivců programu SOTA mě zavolali Petr OK1CZ a Jan OK2PDT a
z přechodného stanoviště se ozval Peter HB9FAI/P. Na aktivaci pro mě bylo
nejzajímavější to, že jsem poprvé vysílal z okresu Mělník (27. okres, na
jehož území jsem aktivoval aspoň jeden vrchol).
Mnohem zajímavější byl jednodenní vandr ze
Zbirohu do Radnic. Ráno jsem dojel vlakem do Kařezu a odsud autobusem do
Zbirohu. Na pochod jsem vyrazil z náměstí a červená značka mě po třech
kilometrech dovedla kolem zbirožského zámku a výcvikového střediska hasičů až
na Čertovu skálu OK/PL-068
(565 m, JN69UU). Cestou jsem pozoroval hřeben Radče, který na jihozápadě
kraloval obzoru a nabízel pro mě nezvyklý pohled, kdy je vrchol Radče s
vysílačem „napravo“ a vyhlídka se zbytky hradu „nalevo“. Za prakticky ideálního
počasí byl pochod na Čertovu skálu spíš procházkou, navíc houbařskou, protože
jakmile jsem na okraji Zbirohu zapadl do lesa, nacházel jsem jednu houbu za
druhou. Bohužel jsem s sebou neměl žádnou tašku a houby jsem neměl kam
dávat. Ale už jenom pohled na ně stál za to.
Na vrcholu Čertovy skály je
skutečně skála. Chvíli jsem na ní pobyl a potom jsem se s rádiem usadil
pod ní. Nejdřív jsem natáhl dipól na 20 m, ale pásmo bylo ještě dost
zavřené. Přidat mezi stromy dipól na 40 m mi zabralo jenom pár minut a za
chvíli už jsem hledal volný kmitočet. Kvůli právě probíhajícímu Scandinavian Activity Contestu se mi to ale nepovedlo a nakonec jsem vrchol
aktivoval deseti závodními spojeními se skandinávskými stanicemi. Radost mi
udělaly zejména OV3X a SE0C, protože to pro mě byly nové prefixy pro WPX CW. Po
aktivaci jsem v krásném lese ještě v klidu posvačil a potom jsem po
červené pokračoval dál přes Chotětín až na křižovatku se zelenou značkou. Tady
jsem odbočil k zaniklé vodní tvrzi Rovný a po její prohlídce jsem se
nechal vést zelenou až pod vrchol kopce Bechlov
OK/PL-061 (599 m, JN69UU). Na kopci jsem znovu vybalil rádio, natáhnul
mezi stromy anténu na 40 m a díky tomu, že v poledne už bylo na pásmu
volněji, mohl jsem dát výzvu. Jako první na moje CQ SOTA zareagoval Colin M1BUU
a po něm dalších čtrnáct lovců včetně Jarka SP9MA/P z nejvyššího vrcholu
Malých Beskyd Czupel SP/BZ-046
(933 m, JN99NS). Po zabalení jsem se na Bechlově dál nezdržoval, abych se
ještě mohl podívat na nedalekou Babskou skálu. Odsud jsem šel na vlak do Radnic.
Konečně jsem si Radnice aspoň zběžně prohlédl a na nádraží mi ještě zbyla
chvíle na svačinu nahrazující oběd.
Se začátkem podzimu jsem se vrátil
k poslechu nesměrových radiomajáků na středních vlnách. Majákům jsem se
věnoval o posledním zářijovém víkendu. První večer začal novinkou ROM-302 z francouzského letiště
Rodez - Marcillac. Ze západu slyším ještě belgické ONL-290 Liège - Bierset,
OB-293 Brussels - National a francouzský WS-291 Grenoble - Isère. Následovala
čtveřice „zelených“ majáků z leteckých základen: Téměř po dvanácti letech
znovu slyším SC-300 ze švédské základny Malmslätt / Linköping. Maják BA-397
z ruské základny Šatalovo jsem poprvé slyšel letos v lednu a teď je
to nejvzdálenější úlovek pátečního večera (1440 km). Vůbec poprvé ale
poslouchám LG-309 ze základny Såtenäs
(SWE) a HOL-315 z Villacoublay - Vélizy
(FRA). Ladím dál a na 317 kHz se o své místo v éteru perou OZ-317 Kärdla
(EST, 1200 km), VS-317 Valenciennes - Denain (FRA) a PPD-317 Poprad-Tatry
(SVK). O kilohertz výš slyším nový švédský maják LP-318 Ronneby. Později slyším ze Švédska ještě další novinku OU-322 Stockholm Bromma (1100 km) a už
dříve slyšené ON-324 Norrköping a VX-329 Växjö / Kronoberg. Poslední tři nové
majáky jsou francouzské AB-323 Albi
- Le Séquestre, LM-326 Le Mans - Arnage
a MVC-327 Merville - Calonne. Do
deníku zapisuji ještě VE-320
Valence - Chabeuil (FRA), TLN-322 Toulon - Hyères a OST-327 Roma / Ostia (ITA)
a potom už jdu spát.
V lovení majáků jsem pokračoval hned druhý
den ráno. A rychle se ukázalo, že se brzký sobotní budíček vyplatil. Po
francouzských MB-330 Montbéliard - Courcelles a TLF-332 Toulouse - Francazal přišel
vrchol v podobě majáků ze Španělska.
Z této země jsem NDB slyšel vůbec poprvé a tak mě velmi potěšily TON-335 Torralba de Aragón (1344 km), PND-340 Valencia / Pinedo (1547 km), GE-421 Madrid / Griñón (1679 km) a LRD-404 Lérida (1310 km). Slyším také
další nový francouzský maják NC-338
Nice Côte d'Azur
a potom druhé překvapení tohoto rána: MN-344
Menorca (1298 km) a IZA-394 Ibiza (1508
km), což jsou moje první majáky z Baleárských
ostrovů. Byl jsem nadšený ze dvou nových zemí a těšil jsem se večer.
Jakmile byly děti v posteli, nasadil jsem
si sluchátka a pokračoval tam, kde jsem ráno skončil. V první hodině
poslechu žádná novinka nepřišla a jediným vzdálenějším majákem v deníku by
norský VAR-319 Stavanger / Sola / Varhaug (1067 km). Nakonec jsem se
ale dočkal. Během čtvrthodinky poprvé slyším ONC-323
Charleroi / Gosselies z Belgie a TUR-331 Tours Val de Loire z Francie.
Další nové majáky na sebe nenechaly dlouho čekat a můžu se radovat z francouzského
TS-423 Toulouse - Blagnac (1104 km),
dánského FAU-334 Bornholm / Rønne /
Fauna, který je umístěn na jižním pobřeží ostrova Bornholm, a dalšího signálu ze
Španělska RUS-424 Reus (1319 km). A
kupodivu ani to ještě není konec. Ze severu přichází nový švédský maják BL-421 Borlänge / Falun (1186 km), ze
západu francouzský MK-418 Calais - Dunkerque
/ Marck a ze západojihozápadu vůbec nejvzdálenější úlovek dne: španělský SNO-417 Santiago (1783 km). Střední
vlny a nesměrové radiomajáky umí vždycky překvapit. Španělsko mi zatím úspěšně
unikalo a teď jsem během jediného dne slyšel hned šest majáků z Pyrenejského
poloostrova a k tomu dva další z Baleárských ostrovů. Poslední
zajímavostí je pro mě příjem švédského majáku OL-415 Linköping / Saab, protože jsem ho naposledy slyšel v listopadu
2007.
Namlsán bohatou žní nových majáku si k rádiu
na chvíli sedám ještě v neděli ráno. Na signálech je znát, že už je slunce
nad obzorem, ale přesto se mezi obvyklou směs blízkých majáků zamíchala novinka
GRN-412 Girona (1157 km) ze
Španělska jako milá tečka za prvním úspěšným lovem majáků v nové sezóně.
Při ladění po majákovém pásmu jsem narazil také
na signál vodochodské bližné (V-416),
kterou jsem necelé dva týdny předtím navštívil s fotoaparátem a přijímačem
v ruce.
Závody
Podle zveřejněných předběžných výsledků Russian DX Contestu 2019 jsem v kategorii
SOAB QRP skončil na 22. místě z 86 hodnocených stanic.
V telegrafní části Scandinavian Activity Contestu jsem z kopců rozdal body šestnácti
stanicím a k vyhodnocení jsem poslal deník se závratným skóre 224 bodů,
což by podle nahlášených výsledků mohlo mezi evropskými QRPíři stačit na krásné
sedmatřicáté místo, hi.
Žádné komentáře:
Okomentovat