Polní den 2010 u OK1KJO

Ani letos jsme s kamarády z OK1KJO nevynechali VKV Polní den. Po loňské premiéře na kótě Výrov (JO60TG) jsme i letos zamířili na stejné místo. V pátek 2. července na kopec dorazili Honza OK1AQB, Josef OK1FKD, Jirka OK1HJZ, Míra OK1JEH, Honza OK1MJA, Jarda OK1WF, Jindra OK1XR, Milan OK9UKI a já. Na Výrově nás ale bohužel čekalo nepříjemné překvapení. Zemědělec, kterému patří pole na vrcholu, koupil a osel kukuřicí i poslední volný kus půdy. A protože právě s tímhle pláckem jsme počítali jako s místem, odkud budeme vysílat, museli jsme náhle řešit otázku, kde postavíme stožár s anténami a vysílací stan. Po krátké poradě a obhlídce vrcholu jsme se rozhodli využít neosetý okraj pole několik výškových metrů pod vrcholem. Jídelní stan, stany na spaní a auta jsme nechali na osvědčeném místě mimo příjezdovou cestu. Klidným tempem jsme se pustili do montáže antén 2x9 el. DK7ZB, stavby stožáru a budování vysílacího pracoviště. Protože panující vedro nedělalo Jindrovi OK1XR dobře, jel si odpočinout do nedalekého Klučku. Omylem se mu povedlo odvézt s sebou třmeny k jedné z antén a tak jsme museli přerušit práci a zajet pro třmeny. Potom už nám v úspěšném vztyčení anténního systému nic nezabránilo. Ale už brzy se mělo ukázat, že není všem komplikacím konec.


S blížícím se večerem přijel na kopec traktor a v něm rozlícený majitel pole. Bez váhání na nás začal hulákat, ať si sbalíme svoje krámy a z kopce okamžitě vypadneme. A policie že už je na cestě. Snažili jsme se rolníka uklidnit a vysvětlit mu, kdo jsme, co na Výrově chceme a že jeho kukuřici nebudeme nijak škodit. Po nějaké době zemědělec trochu vychladl a policii odvolal, ale ještě dlouho nám trvalo, než jsme trpělivým vysvětlováním a jemnou diplomacií přiměli majitele pole, aby nás na kopci strpěl. Když se to podařilo, otřeli jsme si zpocená čela a zasedli k jídlu a pití. Dýchánek si někteří z nás protáhli až do pozdních nočních hodin. :-)


V sobotu po snídani jsem vyzbrojen FM ručkou, mapou a vodou vyrazil na několik kilometrů vzdálený Pískový vrch OK/US-044. Bylo dost teplo a ocenil jsem, že většina cesty vedla ve stínu vzrostlých stromů. Z Pískového vrchu jsem udělal celkem 13 spojení, z toho 11 bylo s kamarády na Výrově, hi, ale platná aktivace dalšího SOTA vrcholu to byla. Na zpáteční cestě jsem koukal po houbách, ale kromě dvou kompletně červivých bedel a jedné holubinky bylo ve vysušeném lese prd. Po šťastném návratu na Výrov následoval oběd, siesta před závodem a klábosení s kamarády. Měl jsme i několik návštěv – postupně se na nás přijeli podívat Milan OK1AMX, Standa OK1MNH, Sváťa OK3CV a Dalibor OK1UKC. (Posledně jmenovaný si vysloužil náš obdiv tím, že v parném počasí přijel z Kadaně na kole.) Po začátku závodu nás potěšil krátkou návštěvou Jirka OK1AEZ a zastavili se také Říhovci, konkrétně Zdeněk OK1AR, Maruška OK5AR a dvě jejich vnoučata.


Vlastní závod měl až do nedělního rána obvyklý průběh. Se sto watty a dvěma anténami se dnes ve velkém závodu na dvoumetru díra do éteru udělat nedá, ale to ani nebylo naším cílem. Jako obvykle jsme se snažili o překonání hranice 100.000 bodů a jako obvykle to bylo marné. :-) Přesně podle předpokladů a zkušeností bylo výživnější ladit po pásmu a hledat stanice, ale ani volání výzvy nebylo úplně marné a body přineslo. U zařízení jsem se střídal s Josefem OK1FKD a k lizu se dostal také Jarda OK1WF. S natáčením antény nám pomáhal ještě Honza OK1AQB. Podmínky šíření byly podle mě průměrné, ale příjemné bylo, že nám žádná z OK superstanic nezpůsobovala nadměrné rušení a i nejsilnější stanice měli signály čisté a přiměřeně široké. Naděje překonat stotisícovou hranici padla definitivně v neděli ráno, když závodní notebook odmítl další spolupráci. Téměř dvě hodiny jsme se s Pepou 1FKD a Honzou 1MJA snažili počítač přivést k rozumu. Pomohla až demontáž pevného disku a jeho následná montáž do záložního notebooku. (Až dva týdny po závodě Jindra 1XR pokusem zjistil a ověřil, že problém byl v nízkém napájecím napětí.) Ulevilo se nám, že přece jen nepřijdeme o deník a hlavně o možnost dokončit závod, a s novou chutí jsme bojovali dál. Nakonec jsme v deníku měli 331 platných spojení, cca 83.200 bodů a stanice ze dvaceti zemí DXCC (9A, DL, E7, F, HA, HB, HB0, I, OE, OK, OM, ON, OZ, PA, S5, SM, SP, UA2, UR, YU). Nejdelší spojení (917 km) jsme udělali s YT2L z KN04UC. Podle nahlášených výsledků na nás v kategorii LP nejspíš zbyde neoblíbená bramborová medaile.


Balení a odjezd proběhly bez komplikací a po prima víkendu na kopci jsme se ve zdraví vrátili domů. Z Výrova jsme s největší pravděpodobností vysílali naposledy a tak příště naslyšenou odjinud!