Hora, jež dala jméno Slezsku: Ślęża SP/SP-001

Jakmile bylo jasné, že letošní podzim strávím ve Wroclawi, začal jsem plánovat aktivaci nějakého místního SOTA vrcholu. Jak známo, Polsko není příliš hornaté a drtivá většina kopců platných do programu SOTA leží poblíž polsko-české a polsko-slovenské hranice. Stačil letmý pohled na mapu polských SOTA vrcholů a bylo mi jasné, že jediné dva vrcholy, o jejichž aktivaci má vzhledem k mým dopravním možnostem a roční době smysl uvažovat, jsou Ślęża SP/SP-001 a Radunia SP/SP-002, obě vzdálené cca 35 km jihozápadně od Wroclawi. Nakonec jsem si vybral Ślężu, protože je to kopec zajímavý geograficky, historicky a radiově.

Ślęża (převzato z Wikipedie)

Plán byl jednoduchý. Autobusem dojet z Wroclawi do některé z vesniček v okolí Ślęży, vyšlápnout na kopec, aktivovat SOTA vrchol na 40m CW, prohlédnout si zajímavé objekty a potom dojít zpátky na autobus a svézt se do Wroclawi. Plán sice byl jednoduchý, ale kvůli mojí blbosti, se mi ho podařilo uskutečnit až na druhý pokus. První pokus ztroskotal na začátku října kvůli tomu, že jsem si s sebou zapomněl vzít anténu a mapu. Naštěstí jsem to zjistil hned, jak se autobus rozjel, a tak jsem na nebližší zastávce (stále ještě ve Wroclawi) vystoupil a vrátil se na kolej.

Na druhý pokus došlo až o měsíc později, ve středu 9. listopadu. Předpověď počasí slibovala, že krásné a nezvykle teplé počasí už nebude mít dlouhé trvání. Nebylo na co čekat. Vzal jsem si uprostřed týdne den volna a vyrazil jsem, tentokrát s veškerým potřebným vybavením. Dojel jsem autobusem do Sulistrowiczek a s mapou v ruce jsem začal stoupat na Ślężu. Z několika možných cest jsem si vybral tu nepřímější a tím pádem i nejstrmější. Cesta vedla pěkným smíšeným lesem, krásně svítilo sluníčko a za slabou hodinku jsem byl na vrcholu.

Osvědčená sestava: QRP transceiver HB-1A, dipól, klíč OK1QO, Pb akumulátor

Jen co jsem se převlékl do suchého trika, pověsil jsem mezi stromy dipól do závratné výšky dvou metrů nad terénem a po propojení antény, rádia a akumulátoru jsem byl QRV. Přesto, že byl všední den a poledne k tomu, nebyl problém vyvolal se čtyřmi watty krátký ale intenzivní pajlap. Protože jsem vysílal pod značkou SP/OK1NF/P a Ślęża má v programu SOTA referenční číslo SP/SP-001, měl jsem pocit, že telegrafuji jen samé SP. :-) Největší radost mi pochopitelně udělala spojení s domovem. Nejdřív mě zavolal Karel OK1HCG a chvíli po něm Richard OK2XRW. Po uspokojení všech zájemců o spojení se Ślężou jsem všechno zabalil do batohu a s chutí se pustil do další části programu - prohlídky vrcholu.

Dominanta vrcholu Ślęży

Ślęża je vysoká jen 718 metrů, ale její vrchol převyšuje rovinaté okolí o více než pět set metrů. Není divu, že byla už od doby bronzové považována místními kmeny za posvátnou horu. Od jejího jména se odvozuje i pojmenování Slezanů a Slezska. Na vrcholové části Ślęży se až do současnosti zachovalo několik starověkých kultovních míst. O mnoho století později přibyl na vrcholu Ślęży kostel a v padesátých letech zde byl vybudován radiový a televizní vysílač. Kromě kostela a vysílače stojí na vrcholu velká turistická chata a také betonová vyhlídková věž. Za krásného slunečného počasí byla radost si všechno v klidu prohlédnout a vyfotit. Když jsem byl s prohlídkou vrcholu hotový, začal jsem přemýšlet, jakou cestou se vrátím dolů pod kopec. Do toho jsem si všiml, že k objektu vysílače přijelo terénní auto. Vystoupili z něj dva kluci v mém věku a ukázalo se, že jsou to Kuba SQ6ILJ a Tomek SQ6NEF. Nevím, kdo byl víc překvapený. Tomek jenom řekl něco v tom smyslu, že jsem všude. A potom dodal: Ještě řekni, že jsi tady vysílal. Když jsem mu to odkýval a ukázal rádio, jenom se smál.

Starobylá socha medvěda

S radostí jsem od kluků přijal nabídku na odvoz do Wroclawi. Jen jsem musel něco přes hodinu počkat, než budou hotoví s prací, kterou jsem přijeli udělat. To pochopitelně nebyl problém. V turistické chatě jsem si koupil kafe a z lavičky před chatou jsem pozoroval, jak Kuba a Tomek lezou na stožár a směrují anténu mikrovlnného spoje. Když byli za hodinu zpátky na pevné zemi, uklidili ve firemním Land Roveru všechny krámy, abych se do auta vešel i já a mohli jsme vyrazit "domů". Ve Wroclawi jsme zamířili do klubu SP6ZDA, kde se sešlo pár amatérů a několik studentů Polytechniky. Rozdělali jsme oheň, opekli buřty a potom už jsme jenom koukali do ohně a kecali o všem možném. Lepší zakončení výletu na Ślężu jsem si nemohl přát ...

Kubovi SQ6ILJ a Tomkovi SQ6NEF děkuju za odvoz do Wroclawi a Maciekovi SQ8MZW za buřt!

Fotky jsou i tentokrát na rajčeti. Další zajímavé fotky ze Ślęży jsem našel zde.