12. 7. 2012

Polní den 2012

Ani letos jsme s týmem OK1KJO nevynechali Polní den. A nelitovali jsme. Sešla se prima parta, přálo nám počasí a výsledek patří k nejlepším, jakých jsme kdy dosáhli.

QTH a výbava
Už dlouho před závodem jsme naplánovali, že Polní den odjedeme z contestového QTH OK5W. K vysílání z Výrova (JO60TG) jsme neměli souhlas sedláka, který má na vrcholu kopce pole, a Poustevnu (JO60PK) jsme zavrhli, protože stromy na kopci už přerostli náš stožár.
I když bylo k dispozici klubové zázemí, dali jsme přednost polnímu pojetí. Vybudovali jsme ležení sestávající ze dvou rodinných stanů (jeden na vysílání a jeden na vaření) a ze stožáru s dvojčetem devítiprvkových antén podle DK7ZB. Novinkou bylo použité vysílací zařízení. Místo klasické sestavy TR-851E a 100 W tranzistorového konce jsme vysílali na holé rádio IC-746PRO. Beze změny byl použitý deník LOCATOR od OK1DUO a osvědčený telegrafní klíč OK1FKD.

 Ležení OK1KJO na vrcholu Lysé hory

Lidé
Na kopci se sešla obvyklá parta. Do vysílání se aktivně zapojili Honza OK1AQB, Josef OK1FKD, já a Jarda OK1WF. Svou nezastupitelnou roli šéfoperátora a šéfkuchaře plnil Jindra OK1XR. Tým doplňoval Jirka OK1HJZ, Honza OK1MJA a Milan OK9UKI. Nechyběl ani Franta OK1AAU a Milan OK1AMX. V sobotu se ukázal Karel OK1CF kvůli přípravě na účast v IARU HF World Championship a v neděli se přijel podívat i Jirka OK1AEZ. (Poznámka k OK1AAU: Svůj první Polní den absolvoval OK1AAU v roce 1956 a bylo skvělé vidět svěžího Frantu na kopci o 56 let později.)

 Tým OK1KJO (zleva OK1XR, 1NF, 1HJZ, 1MJA, 1WF, 1AQB, 9UKI, 1FKD)

Potěšily nás i návštěvy. V pátek se cestou na Klínovec zastavili na kus řeči Michal OK1LOL s Robertem OK1POR a dětmi. Kluci mířili na nejvyšší vrchol Krušných hor, aby se ratolesti mohli zúčastnit Polního dne mládeže. Michala LOL jsem znal jen z vyprávění a jsem rád, že konečně nastala příležitost ho poznat osobně. V sobotu nedlouho před začátkem závodu přijeli na kafe Petr OK1BN s Pavlem OK1GK. Po krátkém pokecu ale museli zvednout kotvy, aby se včas dostali do QTH OK1KIR, a mohli bojovat v Polním dnu na UHF a mikrovlnných pásmech.

Počasí
Počasí nám docela přálo. V pátek bylo slunečno a vedro. Večer přišla bouřka, a proto jsme tábor dostavěli až v sobotu. Sobotní ráno bylo deštivé a pršelo s přestávkami několik hodin, ale stále bylo teplo. Na závod se počasí umoudřilo. Neděle začala mlhou, která se postupně rozpustila, a závod jsme končili za slunečného počasí.

SOTA
Počítal jsem s tím, že před závodem aktivuji nějaký blízký SOTA vrchol. V úvahu připadaly Jelení hora OK/US-001 a Velký Špičák OK/US-002. Na Jelení horu jsem se vypravil v pátek hned po příjezdu do hor a nezbytné snídani. Z vrcholu Lysé hory jsem nejdřív sestoupil k Přísečnické přehradě, abych následně mohl stoupat na Jelení horu. V horkém slunečném dni se mi nepochodovalo nejlépe, ale měl jsem s sebou dostatečnou zásobu vody, kterou jsem ještě doplnil u Karlova pramene, a tudíž jsem mohl cestou pít dle libosti. Na vrcholu Jelení hory jsem nebyl sedm let. Za tu dobu přibyla na vrcholu řada mladých stromků a taky dřevený kříž, ale s místem na vysílání nebyl problém. Měl jsem s sebou rádio HB-1A a dipól a ozval jsem se na 40m. Za dvacet minut provozu bylo v deníku 24 spojení, a protože pajlap opadl a další vysílání na přímém poledním slunci už bylo nad moje síly, sbalil jsem fidlátka a vydal se na zpáteční cestu. S dvaceti kilometry v nohách jsem byl po necelých šesti hodinách od startu zpátky na OK5W.
Velký Špičák jsem si naplánoval na sobotní ráno. Tak dlouho jsem hučel do Jardy OK1WF, až mi slíbil, že půjde se mnou. Bohužel celé sobotní dopoledne pršelo a tak nebylo z Velkého Špičáku nic. Mě déšť mrzel, Jardu nejspíš potěšil. :-) Ale nevadí, aspoň mám cíl na příště.

 Jelení hora OK/US-001

Závod
Na začátku závodu nám chvíli trvalo sžít se s novým rádiem, ale dobře to dopadlo. Vrásky nám dělal špatný kontakt u napájecího kabelu transceiveru. V nejméně vhodné okamžiky zůstávalo rádio bez napájení a pro operátora nebylo úplně pohodlné, když musel kromě vysílání a psaní do deníku zároveň přidržovat napájecí konektor ve správné poloze. Největším problémem ale bylo špatné PSV antén. To jsme zavinili vlastní blbostí. Při stavbě antén jsme omotali konektory plastovou páskou. Toto opatření bylo myšleno jako ochrana před vlhkostí, ale účinkovalo spíš jako ochrana vlhkosti před jejím odpařováním. V důsledku toho rádio odmítalo pustit do antén plný výkon a místo sto wattů jsme vysílali někdy s 50 watty, někdy jen se 30 watty, podle toho, jak se měnila vlhkost a tím i PSV, které kolísalo od 1:2 až po 1:3. Jiné problémy naštěstí nebyly. Dobrým nápadem bylo noční vytápění vysílacího stanu elektrickým teplometem.

 OK1AQB směruje anténu, OK1WF telegrafuje

Na pásmu bylo při závodě jako obvykle živo. Ale řekl bych, že úroveň QRM byla přece jen o něco menší než obvykle. Nevím, jestli to bylo použitím odolnějšího ofiltrovaného rádia nebo jestli QRO stanice produkovaly kvalitní signály, ale bylo to příjemné. Ani podmínky šíření nebyly nejhorší, což potvrzují i první nahlášené výsledky. Těší nás, že jsme i s omezeným výkonem po dlouhých sedmnácti letech opět překonali hranici 100.000 bodů a zároveň je škoda, že jsme nevyužili limitu 100 wattů právě letos, kdy to chodilo. Můžeme jenom hádat, o kolik lepší výsledek šlo udělat se sto watty. Ale nejsme nespokojení. Užili jsme si ufb víkend a vzhledem k použitému vybavení není výsledek 366 spojení, 101.234 bodů špatný.

 Mapa spojení (tnx OK1XR)

Více fotek jako obvykle na rajčeti. Fotil také OK1XR.

Žádné komentáře: