V květnu jsem se objevil v éteru
provozem FT8 a na CW jsem aktivoval dva SOTA vrcholy. O něco bohatší je také
moje sbírka QSL:
Digitální
provoz
Po dvouměsíční pauze jsem si rád zavysílal
provozem FT8. Z Evropy jsem udělal nové skandinávské stanice z Finska
(OH1NHX, OH2ZZ, OH3EX, OH5UQ), Norska (LA3VL, LA6UL, LA9RFA, LA/SP7IDX) a
Švédska (SK0TM, SM2JUR, SM3GFN, SM3LBN, SM5FQQ, SM5LYM, SM6BZV, SM6MDF, SM7GXR,
SM7OYP). V deníku mám také dvě české stanice (OK1NI a OL5DIG), několik
příležitostných stanic s prefixem AM70 (70 let španělské národní
radioamatérské organizace URE) a ještě OM83IHWC (83. MS v ledním hokeji) a
YP1WFF (program WFF).
Kromě Evropy jsem pracoval s dalšími
čtyřmi kontinenty. Z Afriky to bylo po dvou stanicích z Kanárských ostrovů
(AM70URE/8 – 70 let URE, EA8AAH) a Maroka (CN2FA, CN2MA) a jednou stanicí ze
španělské enklávy Ceuta (EA9ABC). Z Asie se podařila spojení
s Izraelem (4Z5PJ), Japonskem (JG0CQK, JI4POR), Kazachstánem (UN7LAY),
Kuvajtem (9K2NO, 9K2OD), Ruskem (R17JSU – Chanty-mansijský autonomní okruh),
Spojenými arabskými emiráty (A65DR) a Tureckem (TC100ATA, TC1919MAY – 100 let
od zahájení bojů za vytvoření Turecké republiky). Ze Severní Ameriky jsem
udělal další stanici z Portorika (KP4JRS), ale hlavně jsem digitálním
provozem vůbec poprvé pracoval s Kalifornií
(K6SRZ) jako 32. státem pro Digital WAS a Britskou
Kolumbií (VE7VQ). Velkou radost mi udělaly také nové DXy z Oceánie.
Dovolal jsem se tří stanic z Austrálie (VK1MA, VK2CA, VK7DD) a jedné
z Nového Zélandu (ZL1CVD). Novými prefixy pro WPX Digital jsou 9A3, A65, AM70,
AM78, DC2, DD5, DF1, DJ4, DK7, EC1, IQ1, JG0, JI4, LA0, MM3, OL5, OM83, ON8,
OO6, PF3, R17, S52, S58, SK0, SP8, TC100, TC1919, UR6, VE7, YP1.
Za začátku měsíce jsem dostal čtvrtletní várku
lístků z QSL služby. V balíčku o váze 385 g bylo prakticky stejné
množství lístků pro OK1NF a pro OK1-34856. Jako posluchače mě potěšily tři nově
potvrzené OK stanice (OK1XBF,
OK2BVX, OK2OCT), dvě pásmové země pro DXCC
(Svatý Tomáš a Princův ostrov na 17m a 12m), pět finských stanic pro OHA (OF1LAR, OF1WR, OF5C, OH3AA, OH88T),
osm nizozemských stanic pro PACC (PA0CT,
PA3MZ, PA4WM, PA5SKY, PD1RO, PD4L, PE1EWR, PE1IMN), šest nových ruských rajónů
pro RDA (AL-79, PS-16, RO-45, SP-03,
VO-16, VR-07) a dvanáct nových prefixů pro WPX
(CR2, CR3, ED8, OF1, OF5, OH88, PD4, R19, RJ19, RM1, SA2, SP40). Moje sbírka
QSL od DX stanic je bohatší o lístky CR3W, ED8X, JA4AVO, JA5CIC, JA5ZL, JA7TZP,
JJ1LWA, RN9N/M, S9YY.
Jako amatér-vysílač mám potvrzeno devět nových prefixů
pro WPX CW (3Z1, C44, EA0, GM7,
LZ532, OE0, RC8, RZ1, SE2), jedenáct prefixů pro WPX Digital (8P9, 9H4, EB1, EG7, J68, JA1, R18, RZ1, SP5, U1, UA0)
a dalších čtrnáct DX stanic: 8P9AE, C44C, HS0ZAR, J68GU, JA1CHY, K1ZZ (CT),
K4BAI (GA), K9QVB (IL), RJ9I, RW0SJ, UA0CA, UN3M, VE3JM, W1ATV (CT). Potěšil mě
také lístek od Matthiase HB9FVF/P za naše SOTA s2s spojení a na VKV mi pro 100-ČS přibyly OK1KUN, OK1ZJH, OK1ZKR.
Kromě balíčku z QSL služby mi ještě přišly
direkty od Olava LA2GKA a Toma W1TEF (SC).
V květnu se mi podařilo navštívit a
aktivovat dva SOTA vrcholy. Den vítězství jsme využili s Honzou OK1YI ke
společnému rodinnému výletu na Hradiště
OK/PL-056. Z Plzně jsme dojeli vlakem do Bezděkova a dál jsme
pokračovali pěšky. Po červené značce jsme došli k zámku Březina a pěkným
lesem jsme vystoupali až na vrchol Hradiště. Usadili jsme se u ohniště
v sousedství altánu a pustili se do přípravy ohně. Jakmile oheň plápolal a
buřty byly na klaccích, nastal čas na vysílání. Mezi dva stromy jsem pověsil
dipól na 40 metrů, připojil IC-703, LiPo akumulátor, pastičku a za chvíli jsem
už telegrafoval CQ SOTA. Rozjel se pěkný pajlap a postupně zavolalo 27 lovců.
Po delší době mezi nimi byly také tři OK stanice (Luděk OK1DLA, Petr OK3EQ a
Roman OK1DSA). Když nikdo další nevolal, vrátil jsem se k ohni a nepohrdl
buřtem, který mi během vysílání opekla Zuzka. Po buřtech jsme dali do popelu
péct brambory a cibule a než se všechno upeklo, prozkoumali jsme nejbližší
okolí. Upečené brambory a cibule jsme rozdělili tak, aby každý aspoň ochutnal.
Děti byly od popela a pečených dobrot krásně špinavé, ale spokojené. Po uhašení
ohně a zabalení jsme šli dál. Sestoupili jsme ke zřícenině hradu Salon, kde byl
kromě dětského hřiště největší atrakcí vor na hladině nádrže ke koupání.
Poslední etapa pochodu vedla přes obec Březina a mezi poli do železniční stanice
Stupno. Ze Stupna nás motoráček dovezl do Plzně, kde jsme se při loučení shodli,
že společný výlet byl fajn a že si ho někdy zopakujeme.
Další příležitost k vysílání z kopce jsem
si připravil o poslední květnové sobotě. Naplánoval jsem výlet s Jakubem a
Gábinou a nebylo náhodou, že trasa vedla přes Radyni OK/PL-067. Vlakem jsme se svezli do Starého Plzence a odsud
začali stoupat na kopec. Sluníčko nepříjemně pálilo a byli jsme rádi, když jsme
na okraji Plzence konečně zapadli do lesa. Hned se nám pochodovalo líp. Jakub
si cestou ještě hrál na autobus a ani nezafňukal, že jdeme stále jenom do
kopce. V lese jsme potkali jenom jednu maminku s malou holčičkou, zato na
vrcholu bylo aut docela dost. Rychle jsme se dohodli na dalším programu –
nejdřív hrad Radyně, potom svačina v jeho stínu a nakonec vysílání na příhodném
zastrčeném místečku. Zbývalo zdolat troje prudké dřevěné schody na nejvyšší
místo hradu a mohli jsme se pokochat výhledem do všech směrů. Škoda, že byl
obzor utopen v oparu a vzdálené vrcholy hraničních pohoří nebyly vidět. Když
jsme se dostatečně vynadívali, vrátili jsme se pod hrad a na lavičce ve stínu
jsme posvačili. Na vysílání jsme popošli o kousek dál na klidné místo mimo
cestu. Vybalil jsem celtu, Jakub si na ní lehl a než jsem si připravil anténu a
vysílací pracoviště, přidala se k Jakubovi i Gábina. Zatímco odpočívali a
posléze spali, udělal jsem na 40 metrech spojení s devíti lovci, potom jsem ještě
rozdal body šesti stanicím v telegrafním CQ WPX Contestu a jako tečku za
aktivací jsem zavolal Håkana SM6EQO/P, který vysílal z přírodní rezervace Lövestads åsar (WFF SMFF-4258). Dál jsem
vysílání nenatahoval a pustil jsem se do balení. Gábina zatím vzbudila Jakuba a
za chvíli už jsme scházeli k bývalému lomu a dál k Plzenecké železnici. Začalo
pofukovat a poprchávat a než jsme došli k hřišti pod lesem, trochu jsme zmokli.
Naštěstí bylo za pár minut po dešti. V areálu Plzenecké železnice se konal dětský
den a největším tahákem byla samozřejmě jízda důlním vláčkem. Tuhle atrakci
jsme nemohli vynechat a nebyli jsme jediní, koho zlákala – u vláčku jsme se
potkali s Pavlem OK1MCS. Potom ještě Jakub chvíli „řídil“ odstavenou mašinku, a
když jsme dojedli zbytky svačiny, vyrazili jsme na vlak do Plzně a dál domů.
Výlet na Radyni byl prima a přemýšlím, kam Jakuba a babičku vytáhnu příště.
Z vyhodnocení loňského telegrafního CQ WW DX Contestu jsem zjistil, že mi
bylo škrtnuto jediné spojení, a z webu závodu jsem si stáhl diplom za 4. místo
v OK v kategorii SOAB QRP.
Žádné komentáře:
Okomentovat