6. 3. 2019

Activity Report – 2/2019

V únoru mi největší radost udělalo posezení s Josefem OK1FKD, Mírou OK1JEH a Daliborem OK1UKC a také jednodenní SOTA vandr na Chýlavu a okolí. Kromě toho jsem trochu poslouchal NDB, vysílal na FT8, nevynechal jsem ani můj oblíbený PACC Contest a jako posluchači mi do sbírky QSL přibyla nová země DXCC.
Digitální provoz
Módem FT8 jsem navázal spojení se stanicemi ze čtyř kontinentů. Z Afriky se povedlo QSO s ostrovem Mauricius (3B8CW), z Oceánie spojení s indonéským ostrovem Jáva (YC1JEA). Nejvíc QSO bylo opět s Asií. Z Uralského federálního okruhu Ruska jsem pracoval se stanicemi z Čeljabinské oblasti (R8AEZ), Sverdlovské oblasti (R9CQ, RK9CW, RV9DC, RV9DD) a Ťumeňské oblast (UA9LIF). Ze Sibiřského federálního okruhu mám v deníku stanice z Chakaské republiky (R0WBH, UA0WW, UF0W), Omské oblasti (RW9MN) a Irkutské oblasti (R0SR). Dále jsem z Asie udělal dvě nové stanice z Japonska (JA1XBX a JS6TWW z ostrova Minami-Daitō, IOTA AS-047) a po jedné stanici z Číny (BD6RN), Izraele (4X1BG), Kazachstánu (UN7FW), Kypru (5B4ALS) a Turecka (TA5FA). Samozřejmě jsem se nevyhýbal ani Evropě. Sbírku skandinávských stanic jsem rozšířil o stanice z Finska (OH1EZB, OH3FVP, OH3JL, OH6FTR, OH6V), Norska (LB3UI) i Švédska (SM3PHM a SE19SKI – Mistrovství světa v alpském lyžování v Åre). Potěšily mě i příležitostné stanice R120MG (120. výročí narození dálkového letce prof. Michaila Michajloviče Gromova) a R30AFG (30. výročí stažení sovětských vojsk z Afghánistánu) a kromě nich ještě Martin OK1WCF jako další OK stanice. Novými prefixy pro WPX Digital jsou BD6, DG9, DJ6, JS6, MI1, R120, R30, RK9, SE19, TA5, UF0, YC1.

QSL
Direkty za moje posluchačské reporty mi poslali Bengt-Hugo SM6UZ a Bob WA6PPX (Butte Co., CA), díky němuž mám potvrzen další americký okres a také nový prefix. A po 111 dnech od odeslání reportu jsem se dočkal lístku od expedice KH1/KH7Z na Bakerův ostrov, což je pro mě 324. potvrzená země DXCC a samozřejmě také nová ostrovní skupina (IOTA OC-089) a nový prefix.
SOTA
Jedním ze zajímavých míst, kam se už dlouho chystám, je přírodní park Buková hora - Chýlava ležící severně od Nepomuku. Proto jsem byl rád, že jsem se tam o třetí únorové sobotě konečně vypravil. Za krásného slunečného a bezvětrného počasí jsem s chutí vandroval pěkným lesem a užíval si klid. Podíval jsem se na Kámen, k památníku amerických letců a samozřejmě na vrchol Bukové hory OK/PL-052. Mezi buky jsem natáhl dipól na 40 metrů a za chvilku jsem byl QRV. V lese ležel sníh, ale na sluníčku bylo krásně teplo a nakonec jsem vysílal jenom v košili. Prakticky po první výzvě se na mě vrhnul chumel lovců a nakonec z toho bylo dvaadvacet telegrafních spojení.

Z Chýlavy jsem si odskočil na nepříliš často aktivovanou Jezevčí skálu OK/PL-060. Také odsud to na 40m CW pěkně chodilo a radost mi udělaly zejména čtyři s2s spojení. Postupně mě zavolali Bruno HB9CBR/P z dvoutisícovky Burgfeldstand HB/BE-138 (2063 m), Jarek SP9MA/P, který aktivoval Turbacz SP/BZ-005 (1315 m), Peter HB9TVK/P z vrcholu Aeugsterberg HB/ZH-012 (829 m) a Patrick TK5EP/P z prvně aktivované hory Punta Sant'Eliseo TK/TK-073 (1271 m). Stejně jako při aktivaci Jezevčí skály v roce 2014 se i tentokrát ozvali neúnavní lovci Fred DL1FU a Mike DJ5AV. Když jsem vypínal rádio, měl jsem v deníku osmnáct spojení. Při zrychleném přesunu do nejbližší železniční stanice jsem ještě stačil navštívit Chocenickou velkou skálu a netradiční Ždíreckou ZOO. Domů jsem se vracel sice utahaný, ale nadmíru spokojený.

SWL
I v únoru jsem několikrát poslouchal nesměrové radiomajáky. První večer s majáky začal novinkou z Ruska SF-410 Čerusti ze vzdálenosti 1938 km, která po zbytek večera zůstala nepřekonána. Dále po několika letech znovu slyším AX-417 Auxerre – Branches (FRA), ZW-418 Zeltweg (AUT) a DVN-418 Split / Drvenik (HRV) a po nich další tři nové majáky: francouzský SAL-418 Sainte-Léocadie (1159 km), chorvatský GS-420 Pula a italský MMP-425 Milan Malpensa. Novinky střídají již dříve zachycené majáky GBG-426 Gleichenberg (AUT), CTX-428 Châteauroux (FRA) a B-429 Brno – Tuřany (CZE). Žeň nových majáku ale nekončí a do deníku zapisuji francouzské PRD-432 Peyrehorade (1259 km) a MV-434 Melun Villaroche. Majáky PRD-432 Peyrehorade a SAL-418 Sainte-Léocadie jsou mými nejvzdálenějšími úlovky z Francie. Věřím, že si někdy poslechnu také majáky z opačné strany Pyrenejí. Na Španělsko zatím stále čekám… Po více než devíti letech slyším srbský BR-425 Brdjani a potom šňůru dalších nových majáků. Nejdřív neidentifikovaný BHL-440 se solidním signálem, po něm ukrajinský ZU-445 Starokostjantyniv (1054 km), ruské KU-449 Tver (1716 km) a MF-478 Larionovo (1920 km) a estonský O-386 Kärdla (1200 km). Jako vrchol večera přichází maják BL-510 BlidaAlžírska, které se tak stává 46. zemí v mém NDB deníku. Vzdálenost 1684 km není příliš velká, ale je to Afrika! Mám velkou radost, protože nesměrových radiomajáků mimo Evropu jsem zatím slyšel jenom pár. Slyším ještě jeden neidentifikovaný maják BHA-520 a přemýšlím, jestli má něco společného s BHL-440. Zajímavostí je také CL-463 Cerklje ze Slovinska. Tento maják se nepoužívá k navigaci, ale slouží výhradně ke kalibračním účelům, a v minulosti jsem ho slyšel s bývalou identifikací CE-463. Tím jsou novinky pro tento večer vyčerpány. Ze vzdálenějších majáků slyším ještě švédský RD-419 Stockholm - Västerås / Haslo (1096 km), francouzský RY-427 Royan-Medis (1110 km) a estonské GO-514 Ämari Air Base (1280 km) a OZ-317 Kärdla (1200 km). Potom už sundávám z uší sluchátka a spokojeně zalézám do postele.

Při dalším lovu majáků jsem se zaměřil na středovlnné rozhlasové pásmo. Poslouchat majáky mezi rozhlasovými stanicemi s výkonem o tři až čtyři řády vyšším než u majáků mi nepřináší takové potěšení jako poslech na kmitočtech mimo DV a SV rozhlas, ale už delší dobu jsem tam neposlouchal a tak mi to nedalo a ladil jsem od 525 kHz výše. Odměnou mi bylo pět nových NDB z Ukrajiny: F-598 Ivano-Frankivsk, KR-600 Červonobirka (1190 km), SR-690 Seredne, KB-825 Kyiv – Boryspil (1303 km), CY-960 Červonyi (1342 km) a jeden nový z Ruska: SW-1285 Savelovo (1795 km). Kromě novinek jsem slyšel ještě ruské BG-745 Karmanovo RUS (1626 km), TU-1290 Belyj, RUS (1511 km), ukrajinský BO-1290 Bohdanivka (1301 km) a po dlouhé době také maják P-888, což je bližná na letišti Pardubice.

Ve druhé polovině měsíce jsem se k majákům dostal už jenom jednou a to zrovna v den, kdy střední vlny dost šuměly a podmínky šíření byly podle mě spíš pod průměrem. Přesto jsem do deníku poprvé zapsal švédský SKS-330 Karlstad, SWE (1052 km) a ruský PK-342 Sankt Peterburg (1562 km). A po jedenácti letech jsem znovu slyšel švédský NN-362 Eskilstuna – Kjula (1084 km).

Závody
Od roku 2009 jsem jako posluchač nevynechal jediný PACC Contest a nejinak tomu bylo i letos. S chutí jsem několik hodin poslouchal pěkný závodní provoz nizozemských stanic a k vyhodnocení jsem poslal deník z 95 spojeními, 39 násobiči a 3705 body.
Příjemně mě překvapili pořadatelé HA-DX Contestu, kterým na jeho vyhodnocení stačilo pouhých deset dní od ukončení přijímání deníků! Z výsledkové listiny jsem zjistil, že jsem si se svými sedmi platnými spojeními brousil zuby na poslední místo v kategorii SOAB QRP marně. Skončil jsem na 40. místě a za mnou bylo dalších sedm QRPířů. Mimochodem počet hodnocených stanic v kategorii QRP je podle mě víc než slušný.

Mrzí mě to, ale nemůžu si odpustit rýpnutí do pořadatelů OK-OM DX Contestu. Proč je možné vyhodnotit HA-DX Contest s 1394 přijatými deníky za deset dní a na výsledky telegrafní části OK-OM DX Contestu s 894 deníky účastníci čekají už čtvrtý měsíc?! Potom se divíme, proč náš národní DX závod nejezdí víc stanic…

6. 2. 2019

Activity Report – 1/2019

V prvním měsíci nového roku se povedla pěkná aktivace jednoho SOTA vrcholu, zajímavá spojení provozem FT8 a příjem nesměrových radiomajáků. Mimo to jsem navštívil radioamatérské setkání a vzpomněla si na mě také QSL služba.
Digitální provoz
V deníku s lednovými digitálními spojeními hrají prim stanice z Asie. Nejvíc jich je z asijské části Ruska. Z Uralského federálního okruhu jsem pracoval se stanicemi z Čeljabinské oblasti (R8AAU), Sverdlovské oblasti (RY8CAA, UA9CGL, UA9CK), Kurganské oblasti (RW9QA) a Ťumeňské oblasti (RA9LY, RL9L). Ze Sibiřského federálního okruhu se povedla spojení s Altajským krajem (R9YQ, UA9YAD), Tomskou oblastí (RA9H) a Irkutskou oblastí (RT0T, UA0SDX, UA0SE). Můj signál doletěl až do Dálněvýchodního federálního okruhu. Poprvé jsem pracoval se stanicí z Židovské autonomní oblasti (UA0DX) a v deníku mám také další stanici ze Sachalinské oblasti (UA0FO). Kromě ruských stanic jsem z asijských zemí udělal hned sedm nových stanic z Izraele (4X1PD, 4X1TI, 4X5AR, 4X6AG, 4X6YA, 4Z1DZ, 4Z1KN), tři stanice z Kazachstánu (UN7AB, UN7AM, UN7IT), po dvou stanicích z Tchaj-wanu (BU2EL, BX5AA) a Turecka (TA4ED, TC5OCK). Jednoho zástupce mají v mém deníku Arménie (EK4JJ), Indie (VU2DED), Japonsko (JH7DFZ), Omán (A41CK), Pákistán (AP2HA), Thajsko (HS0ZIV) a Madagaskar (5R8IC) jako 165. země DXCC, se kterou jsem navázal spojení.
Z ostatních kontinentů jsem s výjimkou Evropy pracoval už jenom s Kanárskými ostrovy (EA8JT), ostrovem Réunion (FR/F1TCV) a mojí první stanicí ze Západní Austrálie (VK6WX), obrovského území, do kterého by se Česká republika vešla třiatřicetkrát. Z Evropy mě potěšily zejména nové stanice z Finska (OG8O, OH8EHY), dvě novinky z domácího éteru (OK1ZOR, OK7MA) a z Ruska moje první čečenské stanice R7PKS a RD7P a také příležitostná stanice RA76SK (Сталинградское Кольцо-76), která připomínala 76 let od Operace Prsten, což byla závěrečná fáze Bitvy u Stalingradu. Statistiku pro diplom WPX Digital jsem v lednu vylepšil o prefixy 4X6, 9A4, BU2, BX5, DJ5, F8, FR0, GM8, IK4, IU0, OG8, RA76, RC1, RM8, RN7, RO5, RT0, RT2, RU7, RY8, US2, TA4, TC5 a UD7.
QSL
Řada radioamatérů z USA pravděpodobně dostala koncem loňského roku várku lístků z QSL služby ARRL. Soudím tak podle toho, že mi od pěti Američanů přišly direkty jako odpověď na moje posluchačské reporty. Nový okres pro USA-CA mi tímto způsobem potvrdili Bill KA1QYP (Newport Co., RI), Jay N7ZUF (Whitman Co., WA), Tom W1TEF (Lexington Co., SC) a Chris WO8USA (Greene Co., OH). Jay N7ZUF ke svému QSL přidal i dopis, v němž mi poděkoval na vůbec první SWL report, který kdy dostal. Direkt mi poslal ještě Phil K1PJR (New Haven Co., CT).
Dostal jsem také obálku z QSL služby ČRK s pětadvaceti lístky a kupodivu byly tentokrát všechny pro OK1NF. Potěšily mě zejména QSL od DX stanic 9M6NA, CR3W, JA3FYC, JH4UYB a T88FT, finských stanic OG60F (60 let radioklubu Pori), OH3NK, OH8GDU, OH8X a příležitostné stanice OL100CSR (100. výročí vzniku Československa).

SOTA
Radost mi v lednu udělal také pěkný výlet na Myslívsko spojený s aktivací kopce Štírka OK/PL-037. Vlakem jsem dojel do Kovčína a odsud jsem vyrazil na západ. Užíval jsem si pěknou krajinu Plánického hřebene i prvotřídní počasí (jasno, bezvětří, teplota lehce pod nulou) a byl jsem rád, že jsem si bez jednoho dne po jedenácti letech jako cíl výletu znovu vybral Štírku. Povedla se i samotná aktivace. Mezi stromy jsem pověsil dipól na 40 metrů, zapojil IC-703 a dal výzvu. Odezva byla okamžitá a za dvaadvacet minut svižného telegrafního provozu jsem měl v deníku 24 spojení, včetně dvou s2s QSO s Juergem DL/HB9BIN/P ze schwarzwaldského vrcholu Blößling DM/BW-640 (1310 m) a Kurtem HB90AFI/P z hory La Châ HB/VD-042 (1397 m). Když zájem lovců opadl, vypnul jsem rádio a dal se do přípravy obědu, která spočívala v ohřátí štěpánské hovězí pečeně z Expres menu. Usadil jsem se na sluníčku a vychutnal si zimní piknik. Po obědě jsem zkontroloval, kolik času zbývá do odjezdu, a jelikož jsem měl solidní časovou rezervu, ještě jednou jsem zapnul rádio a rozdal body několika stanicím v HA-DX Contestu. Potom už jsem všechno zabalil a dal se na zpáteční pochod. Abych se nevracel stejnou cestou, ale naopak se ještě podíval na moje oblíbené místo, vzal jsem to kolem Myslívského rybníka a potom přes Milčice do Kovčína. Domů jsem se vracel nadšený a příjemně vyvětraný.
Setkání
Po několika letech jsem navštívil tradiční setkání radioamatérů z Plzeňska. Po uvítací řeči Ládi OK1LV jsme si minutou ticha připomněli nedávno zemřelého Petra OK1UDC / OK5PM, následovala zajímavá přednáška o loňské expedici TO6OK na Mayotte od jejího organizátora Davida OK6DJ a potom už se rozběhla volná zábava. V příjemné společnosti kamarádů utíkal čas příliš rychle a tak jsem si bohužel nestihnul popovídat se všemi, se kterými bych pár slov rád prohodil. Aby ze setkání měla něco i rodina, odnášel jsem si domů dvě sklenice medu od Zdeňka OK1AR.
SWL
Na středních vlnách (a horním okraji vln dlouhých) jsem několikrát s chutí lovil nesměrové radiomajáky. Poprvé to bylo v pátek 18. ledna, kdy jsem zkoumal úsek 280 kHz až 330 kHz. Postupně jsem do deníku zapsal celkem 9 nových úlovků: z Itálie byly slyšet majáky URB-285 Roma / Urbe, CMP-301,5 Campagnano, OST-327 Roma / Ostia a SRN-330 Saronno, z Francie DO-309 Dole-Tavaux a MB-330 Montbéliard-Courcelles a k tomu ruský BA-297 Šatalovo (1437 km), německý MW-309 Berlin-Schönefeld a jako třešnička na dortu můj pětistý slyšený NDB a zároveň první sicilský maják TRP-317,5 Marsala a díky tomu Sicílie jako 44. země. Po několika letech jsem slyšel majáky MG-296 Ljubljana (SVN), PPD-317 Poprad (SVK), VE-320 Valence-Chabeuil (FRA) a VO-321 Vojens Skrydstrup (DNK).
Majákové pásmo jsem opět proladil v neděli 20. ledna po ránu. Okolo východu Slunce hrál z Faerských ostrovů maják MY-337 Myggenäs (1826 km) a potom už jenom majáky bližší, většinou z Německa a Rakouska. Na své jsem si znovu přišel až ve čtvrtek 24. ledna večer na kmitočtech 330 kHz až 366 kHz. Ze severu poprvé slyším finské majáky V-339 Kokkola / Kruunupyy (1651 km), MI-346 Mikkeli / Korpikoski (1583 km) a norský ULV-360 Brønnøysund / Ulvingen (1744 km). Ze západu je novinkou francouzský maják NG-354 Nîmes / Garons a z opačného směru ruský BD-360 Bogdanovo (1800 km). Pozadu nezůstal ani jih. Z Itálie přilétl signál od BLA-350 Cerrione, z Korsiky RB-365 Ajaccio / Campo del Oro a z Řecka SA-362 Larissa (1381 km). Kromě toho, že je to můj první maják z Řecka (45. země), mě ve vodopádu na monitoru i ve sluchátkách zaujalo kolísání modulačního kmitočtu při klíčování o cca 60 Hz. Nevím, jestli je to závada nebo úmysl (klíčování frekvenčním posuvem), ale s něčím takovým jsem se u žádného NDB ještě nesetkal. Vrtalo mi to hlavou i při zapisování dalších majáků, které jsem už dlouho neslyšel: LT-336 Halmstad (SWE), WA-348 Stockholm / Arlanda (SWE), MAL-364 Gallarate / Malpensa (ITA) a UTH-366 Orland / Uthaug (NOR, 1541 km).
Hned další večer pokračuji v poslechu na majákovém pásmu tam, kde jsem den předtím skončil. A znovu přichází nové majáky. Švédské novinky NB-394 Stockholm / Bromma (1104 km), LM-397 Borlänge / Rommehed / Falun (1177 km) a NM-403 Mora-Siljan, (1236 km) doplňují nové majáky z Dánska HP-376 Esbjerg a Francie OB-395 Marseille Provence. Dalšími vzdálenějšími úlovky jsou norské RG-381 Rygge / Tune (1045 km), YG-396 Rygge / Enge (1051 km), švédské COR-388 Corner, (1082 km), PEO-398 Stockhlom / Skavsta / Peola (1027 km), EN-400 Örebro (1048 km) a zejména finský KEM-373 Kemi-Tornio / Hirmula (1898 km). Když po dvou delší dobu neslyšených majácích NW-364 Stockholm / Skavsta / Nyköping (SWE) a ITR-390,5 Istres-Le Tubé (FRA) přichází z Finska novinka Y-404 Kemi-Tornio / Ketolanperä (1894 km), pouštím se do pátrání po dalších vzdálených finských NDB. A vyplácí se to. Kromě Y-404 a dříve slyšeného KEM-373 poprvé přijímám zbývající dva majáky z letiště Kemi-Tornio a sice AS-324 (1876 km) a G-333 (1888 km). Jsem rád, že mám v deníku kompletní sbírku NDB z tohoto finského letiště vzdáleného přes 1800 km. Z Finska po dlouhé době slyším ještě majáky ESS-398 Kokkola-Pietarsaari / Kruunupyy / Esse (1647 km) a PSJ-352 Seinäjoki (1545 km). Mezi Finy se jako bonus připletl i jeden nový maják z Francie LCT-373 Le Luc-Le Cannet. Cíleně zkouším také NDB z Norska. A s úspěchem. Slyším RSY-378 Stavanger / Sola / Rennesøy (1114 km) a RBU-401 Røros / Rambu (1398 km) a vůbec poprvé poslouchám norské majáky TAT-393 Molde / Årø / Tautra (1456 km), BRS-371 Bremsnes for Kristiansund / Kvernberget (1491 km) a GRK-358 Trondheim / Værnes / Gråkallen (1505 km). Žeň nových majáků uzavřely francouzský PX-389 Périgueux Bassillac (1019 km) a dánský KD-357 Kolding Vamdrup.
Telegrafní provoz
Telegrafních QSO jsem v lednu moc neudělal. Kromě spojení ze Štírky mám v deníku ještě Toma A75GA a díky tomu Katar jako 126. zemi pro DXCC CW. Nový prefix pro WPX CW jsem získal spojením s Draganem 4O4A.
Závody
Jediným závodem, do kterého jsem se sedmi spojeními symbolicky zasáhl, byl HA-DX Contest. Celkových 34 bodů by při troše štěstí mohlo v kategorii QRP hodit první místo. Samozřejmě při počítání od konce výsledkové listiny. :-)

5. 1. 2019

Activity Report – 12/2018

V posledním měsíci roku 2018 jsem aktivoval tři mé oblíbené SOTA vrcholy a zúčastnil jsem se tradičního výročního setkání radioklubu OK1KSO. Kromě toho jsem navázal několik desítek digitálních spojení a do sbírky přidal pěkné nové QSL.

Digitální provoz
Módem FT8 jsem udělal několik dalších DX značek. Z Afriky to bylo po jedné stanici z Madeiry (CT3MD) a Jihoafrické republiky (ZS6C), z Asie po jedné z Ománu (A41KT) a Kataru (A71AE), doplněné o šest stanic z Japonska (JA2ATE, JA5JQH, JA9ALR, JH6VXP, JH9KVF, JR2LJO). Jedinou severoamerickou stanicí v deníku byl Russ VE9FI z provincie Nový Brunšvik. Zážitkem je pro mě každé spojení s Oceánií. V prosinci jsem se mohl radovat z QSO s Garym VK8AW z australského Severního teritoria a Wowonem YB1BML z ostrova Jáva. VK8AW je navíc mojí první stanicí ze zóny 29 (Západní zóna Austrálie).
Samozřejmě nepohrdám ani Evropou. Můj skandinávský deník se rozšířil o další stanice z Finska (OG55W, OH5KT), Norska (LB2WD, LB3NI, LB4MI) i Švédska (SA6BPD, SM3JBO, SM4CJY, SM5IMO). Neodolal jsem ani nové stanici z Islandu (TF3PPN) a z domácího éteru mě potěšil Víťa OK4GP. Z příležitostných stanic jsem se dovolal novoroční HF19NY a dále HF80PGB (80. výročí vítězství polského horkovzdušného balónu v závodě o Pohár Gordona Bennetta) a SX60RAAG (60 let řecké národní radioamatérské organizace). Sbírku prefixů pro WPX Digital mám díky prosincové aktivitě bohatší o EW6, HF19, HF80, IV8, JA2, JA5, JH6, JH9, JR2, LB3, LB4, OG55, OK4, RT5, RZ3, RZ6, SX60, TK5, UT6, UY0, VK8, YB1 a Z36.
QSL
Ve várce 0,29 kg lístků z QSL služby převažovaly lístky pro OK1-34856 nad QSL pro OK1NF v poměru 8:1. Jako posluchač jsem ocenil nové body pro diplomy:
IOTA: NA-128 Île-aux-Coudres
OHC: 243 Vihti, 306 Hausjärvi, 632 Konnevesi, 677 Toivakka
PACC: PA0FVH, PA3BUD, PA3ECZ, PA6NH
RDA: KA-05 Centrální rajón Kaliningradu, SV-17 Bogdanovičský rajón
USA-CA: Jackson Co., MO; Monroe Co., PA; Winnebago Co., IL
WPX: 5P2, DN1, DQ2, IU5, IY1, JL8, LI3, OF100, RN22, SD1, SG8, XL2


Za digitální spojení mi přišly QSL od DX stanic 9M2TO, JK3IJQ (nový prefix) a skandinávských stanic JW2US (Medvědí ostrov, IOTA EU-027), LB5WB (nový prefix), LB9N (nový prefix). Nový prefix na CW jsem si mohl započítat díky lístku TM2Y.
Poslední direkty v roce 2018 mi za posluchačské reporty poslali Ari OH3NU (OHC 301 Asikkala) a Nikolaj R9JAL (RDA HM-01 Chanty-Mansijsk). Třešničkou byl direkt od Davida OK6DJ s lístky z jeho expedic na Mayotte TO6OK (nová pásmová země a nový prefix) a do Kosova Z66D, což je pro mě jako posluchače 323. potvrzená země DXCC. Obdivuhodné je, že od Davida přišly QSL za pouhé čtyři dny od odeslání mých posluchačských lístků!
Setkání
Tři dny před koncem roku jsem se moc rád zúčastnil tradičního setkání a zároveň výroční členské schůze chomutovského radioklubu OK1KSO. V krušnohorském vysílacím středisku se sešlo 14 členů (Franta OK1AAU, Milan OK1AMX, Honza OK1AXK, Karel OK1CF, Josef OK1FKD, Jarda OK1FKH, Milan OK1FMX, Karel OK1JKT, Petr OK1MGJ, Honza OK1MJA, Honza OK1NF, Dalibor OK1UKC, Sváťa OK3CV, Milan OK9UKI) a Líba OK1LYL jako host.
Josef OK1FKD zdědil po Jardovi OK1WF roli šéfkuchaře, uvařil prvotřídní vepřový guláš a také nezbytné kořínky. Nad dobrým jídlem jsme zhodnotili uplynulý rok a probrali plány na rok následující. I když jsem na setkání mohl strávit jenom několik hodin, bylo mi tam s kamarády bezvadně a odjížděl jsem s jediným přáním – ať se za rok sejdeme znovu a nikdo z přítomných ať nechybí.
SOTA
Kromě setkání OK1KSO patří k prosinci také chanuková SOTA výprava. Tentokrát byla jejím cílem Vlčí hora OK/PL-090 tyčící se nad Kosím potokem cca 12 km severozápadně od Stříbra. Den před výpravou k nám přijel Radek OK1MRK a po příjemně stráveném večeru jsme ráno vyrazili vlakem do Ošelína a odsud po svých na kopec. Za bezvětří a slabého mrazíku bylo potěšením stoupat ve sněhovém poprašku od Mže až na vrchol Vlčí hory. Cestou jsme nepotkali živou duši, jen čerstvé stopy od krve. Kapky krve se kupodivu objevovaly výhradně uprostřed cesty. Vrtalo nám to hlavou a teprve při zpáteční cestě Radek nejspíš odhalil příčinu. Prostou a jasnou, jak to u podobných „záhad“ bývá. Na Vlčí hoře jsme se usadili u turistického přístřešku, Radek připravil vysílací pracoviště s FT-817ND a vodorovně nataženou Háčovkou, já jsem mezi třešně pověsil dipól na 30 metrů a mohlo se vysílat. Nejdřív se k rádiu posadil Radek a já zatím sbíral dřevo na oheň. Když měl Radek na dvoumetru aktivováno, vystřídali jsme se. Dal jsem výzvu na 10.118 kHz, ale žádný velký pajlap se nekonal. Postupně zavolali jenom LY2BNL, SA4BLM a F5SAU. To bylo na platnou aktivaci málo a tak mi nezbylo než ladit po pásmu a hledat další stanice. Nejdřív jsem na začátku pásma natrefil na dobře slyšitelnou stanici, která jen rozdávala 599, aniž by operátor aspoň občas zahrál svojí značku. Nechal jsem to být a radši jsem zavolal Olliho OH3UQ. Při spojení mě napadlo, že už jsem hodně dlouho nedělal na CW klasické QSO, při kterém se vyměňují jména, QTH a informace o zařízení a třeba také o počasí. Po rozloučení jsem zavolal ještě příležitostnou stanici LZ532PSO, což byla ona neznámá stanice na začátku pásma. Měl jsem štěstí, že operátor po dlouhé době dal svojí značku. Zahrál jí dost svižným tempem a bez opakování. Zajímalo by mě, kolik volajících ji správně přijalo a kolik jich opsalo trochu složitější značku z DX clusteru...
S platnou krátkovlnnou aktivací v deníku jsem se přeladil na VKV, abych udělal ještě pár dalších spojení v Provozním aktivu. Na 2 m se bez problémů povedla s2s spojení s OK1KAD z Klínovce, OK1KKL z Kozákova a OK1KNF z Korábu, díky čemuž jsem si mohl připsat Koráb jako 21. SOTA vrchol, který jsem aktivoval i ulovil. Dovolal jsem se i OK1KQH, OK1XFJ, OK1RDO, DJ7R a kupodivu i OK2KZO ze Znojma. Ani Radek nezahálel, a zatímco jsem vysílal, rozdělal oheň. Rád jsem vyměnil telegrafní klíč a mikrofon za klacek s buřtem a trochu tepla u ohně. Radka to znovu táhlo k rádiu, aby rozdal body těm několika stanicím, které byly slyšet na sedmdesáti centimetrech. Ani já neodolal telegrafní výzvě OK1KKL a marně jsem přitom přemýšlel, kdy jsem naposledy udělal CW spojení na 432 MHz. Jako posledního jsem zavolal ještě OK4AC. Když jsme dovysílali a dojedli, všechno jsme sbalili a vydali se na další etapu pochodu. Přes dvě vyhlídky (Goethovu a Nad lomem) jsme došli k památníku obětí 1. světové války a potom do Černošína. V infocentru jsme poklábosili s pohlednou slečnou, zakoupili a v teple napsali pohledy a prohlédli si místní muzeum. Na náměstí jsme pohledy hodili do schránky a po žluté značce jsme se vypravili na Volfštejn. Ani tady nikdo nebyl a celou zříceninu jsme měli jenom pro sebe. Po krátké prohlídce a občerstvení nám zbývalo už jenom dojít zpátky na ošelínské nádraží a vlakem se vrátit do Plzně, kde jsme se rozloučili a rozjeli se k domovům. Byl jsem z výletu nadšený a těším se na další společné akce!
Další výlet se povedlo uskutečnit na Štěpána. Na Svatobor OK/PL-089 se mnou šla Julie a kamarád Jirka ze Sušice se svojí neteří Sofií. Pochod jsme zahájili na nádraží v Hrádku u Sušice a díky Jirkovi jsem poprvé vyzkoušel Hraběnčinu cestu a navštívil vyhlídku Poustka. Všechny nás potěšilo, že byl Svatobor pocukrovaný sněhem, kterého s nadmořskou výškou přibývalo. Největší radost z toho pochopitelně měly holky a na každém aspoň trochu nakloněném a zasněženém místě zkoušely sáňkovat na igelitovém pytlíku a mojí karimatce. Kromě toho Julie ve sněhu četla stopy zvířat a já se nestačil divit, co všechno už zná. Další radost jsme si udělali ohněm a opékáním buřtů na krásném místě v závětří skal. Jako vždy nám na čerstvém vzduchu chutnalo. Využil jsem přestávku i radiově a na čtyřiceti metrech jsem udělal 12 lovců, včetně tří, které jsem v SOTA deníku ještě neměl (9A8RA, EB2GKK a SM0OEK). Zároveň jsem konečně mohl Jirkovi předvést telegrafní provoz na krátkých vlnách. Z vrcholu Svatoboru s nejlepšími výhledy a největším množstvím sněhu se nám nechtělo a rychle jsme se usnesli, že se s Julií vrátím do Plzně až o vlak později. Hned jsme měli další dvě hodiny. Ty jsme strávili zčásti venku a zčásti na návštěvě u Jirkových rodičů. Tam jsme kromě sušení oblečení krmili zachráněného netopýra a tím bylo postaráno o další nevšední zážitek. Ze Sušice jsme se s Julií vraceli domů s pocitem, že lépe nešel druhý svátek vánoční prožít.
Jen dva dny po výletu na Svatobor jsem aktivoval svůj poslední vrchol roku 2018. Z Plzně jsem dojel vlakem do Chomutova a potom autobusem do Výsluní, abych se odsud prošel na Lysou horu OK/US-008. V Krušných horách bylo nezvykle málo sněhu, ale na nechráněných místech pěkně foukal ledový vítr. To mi ale nemohlo zkazit radost z toho, že zase jdu po známých místech a navíc mám s sebou rádio. Překvapení na mě čekalo u Nového rybníka. Netušil jsem, že probíhá rekonstrukce hráze, rybník je vypuštěný a jeho východní okraj zplanýrovaný. Až bude oprava hotová a hráz trochu zaroste, bude to tam zase moc pěkné, ale teď to bylo rozbahněné staveniště. Chuť jsem si spravil až v lese za rybníkem, když jsem se mimo pěšinu brodil sněhem a hledal cestu na úpatí Lysé hory. V lese bylo pěkně a nefoukal tu vítr, zato na louce pod kopcem se do mě opřel plnou silou. Navíc s sebou vítr přinášel mlhu a tak jsem stoupal s přivřenýma očima spíš po paměti než podle orientačních bodů. Na vrcholu jsem moc rád zapadl to vytopeného klubového baráku. Zároveň jsem věděl, že čím déle bude sedět v teple, tím méně se mi bude chtít znovu ven vysílat. Tak jsem po chvilce vstal, na pozemku jsem mezi tzv. dřevák a plot natáhnul dipól na 40 metrů a připojil jsem k němu QRP rádio HB-1A. Do nízko zavěšené antény šel jen cca jeden watt výkonu, ale přesto mě za necelou půlhodinku zavolalo 22 lovců. Co víc si s jedním wattem a drátovou anténou ve výšce 0,05 vlnové délky nad zemí přát?! Zajímavé bylo, že s polovinou stanic (F6ACV, G3ILO/P, HA6IAM, I0KHY, I5QNJ, IZ5CPK, LY1SR, M0VKC, PA0INA, RM2C, SV2OXS, UR4PWC) jsem ještě z žádného kopce nepracoval. Po třiceti minutách vysílání jsem měl tak zmrzlé ruce, že bylo načase se pro rok 2018 s programem SOTA rozloučit. Jakmile jsem měl zabaleno, definitivně jsem zapadl do baráku OK5W a s povděkem jsem si od Josefa OK1FKD nechal naservírovat porci výborného guláše a skleničku horkých kořínků. Bylo to téměř nejlepší možné zakončení zimní aktivace.

Přeji všem milovníkům radiových vln ve zdraví a spokojenosti prožitý rok 2019!