1. 9. 2019

Activity Report – 8/2019

Také v srpnu jsem vysílal ze SOTA vrcholů. Kromě kopců jsem navštívil zajímavý vysílač, vyzkoušel jsem svojí FT-817ND na VKV a při té příležitosti rozdal body ve dvou VKV závodech současně:
QSL
Na přelomu července a srpna mi přišel balíček z QSL služby se 180 g lístků pro OK1-34856 a 240 g lístků pro OK1NF. Jako posluchače mě potěšilo pět nových pásmových zemí DXCC (Bhútán na 160 m a 10 m, Kokosové (Keelingovy) ostrovy na 12 m a 10 m a Skotsko na 60 m), šest nových prefixů pro WPX (A5, II0, KN7, ND9, RL6, UB8), tři americké okresy pro USA-CA (Campbell Co., KY; Greene Co., MO a McHenry Co., IL), tři ruské rajóny pro RDA (IR-04 Sverdlovský rajón Irkutsku, MO-02 město Bronnicy a TA-06 Přivolžský rajón Kazaně) a tři stanice pro nizozemský diplom PACC (PA0RRS, PA6T, PD2GSP). Nově mám také potvrzen poslech majáku DK0TEN na 28257,5 kHz.
Mezi QSL pro OK1NF byly posluchačské reporty od Włodka DE1KDC a Michaila UA3-155-75 a také lístky s novými prefixy pro WPX CW (DP6, DQ0, E2, OH4, SF80, SX0, Z60) a WPX Digital (3Z1, DF1, DP6, DQ3, JH4, OE2, OG0, ON8, PF7, RX3, SM3, YL100, YL3).
Kromě zásilky z QSL služby jsem ještě dostal direkty od Kena 2W0KPH, Henryho K1WCC (Barnstable Co., MA) a Roberta PA3GEO (nová stanice pro PACC).
SOTA
O první srpnové neděli jsem vyrazil na Šumavu, abych se konečně podíval na horu Plesná OK/PL-004 (1337 m, JN69PC, též Debrník, Laka, Lackenberg) tyčící se na státní hranici nad jezerem Laka. Devět kilometrů dlouhý pochod vedl ze Železné Rudy nejdřív směrem k hranici a potom podél ní až na místo, odkud se dá odbočit buď na sever na Polom, nebo na jih na Plesnou. Za pochodu jsem zobal maliny, kterých bylo u cesty nepočítaně, a na závěr pro změnu borůvky. Po prohlídce přístupné části vrcholu Plesné (západní část vrcholu je v první zóně NP Šumava) jsem se usadil asi dvacet metrů od státní hranice, na strom jsem vodorovně pověsil anténu Háčovku a vedle ní dipól na 40 metrů. Chtěl jsem využít probíhající VKV závody (Letní QRP závod, Alpe Adria Contest, Sommer BBT) k otestování FT-817ND na 144 MHz, zároveň rozdat body soutěžícím stanicím a samozřejmě aktivovat nový SOTA vrchol.
Jakmile jsem se posadil k rádiu, spadlo z nebe pár dešťových kapek, ale ty rychle vystřídalo sluníčko. Aktivaci na VKV jsem zahájil pěti telegrafními spojeními (OK1DUG, OK1DIX, OK1IM, OK1HAS, OK7CM). Potom jsem musel vzít do ruky mikrofon a pokračovat na SSB. Později se ale povedly ještě dvě další CW spojení s OE5DIN a OK1FPG. Nejvzdálenější stanicí v deníku byl Robert OK1FEN na krkonošské Černé hoře (JO70UP, QRB 243 km). Slyšel jsem větší dálky (stanice ze Slovinska a Chorvatska), ale na ty Háčovka bohužel nestačila, i když jsem vysílal z pořádného kopce. Potěšily mě zejména s2s spojení s Tomášem OK1GTH z Klínovce OK/KA-001 (1244 m, JO60LJ) a Pavlem z Blatenského vrchu OK/KA-004 (1337 m, JO60JJ). Celkem jsem na dvoumetru navázal 24 spojení. Kromě toho jsem si na chvíli odskočil na krátké vlny, kde jsem udělal sedm spojení včetně s2s QSO s Jürgem DL/HB9BIN/P z kopce Kapellenberg DM/BW-856 (699 m, JN48VI). Na Plesné se mi líbilo a klidně bych se tam zdržel ještě několik dalších hodin, ale čekal mě devítikilometrový pochod na vlak do Plzně a tak mi nezbylo, než všechno včas zabalil a vyrazit zpátky do civilizace. Aby mi to nebylo líto, připravila mi Plesná na rozloučenou překvapení. Při sestupu k asfaltce se z trávy zvedla samice Tetřeva hlušce a odlétla na klidnější místo. Byl to pro mě zážitek, jelikož jsem v přírodě viděl tetřeva poprvé v životě.
Další tři SOTA aktivace se povedly v rámci rodinné dovolené v Konstantinových Lázních. Při výletu do Manětína jsme se zastavili v Nečtinech a všichni čtyři jsme se prošli na Špičák OK/PL-051 (610 m, JN69OX) a zpátky. Procházka převážně borovým lesem byla příjemná a všichni jsme bez potíží zvládli i trochu náročnější závěrečné stoupání po úzké pěšince mezi kameny. Když jsme se z vrcholu vynadívali do okolního kraje, přesunuli jsme se na příhodnější místo, na kterém se děti věnovali borůvkám a brusinkám a já vysílání. Na čtyřiceti metrech mě zavolalo devatenáct lovců, mezi nimi Vláďa OK1FII, Jan OK2PDT, Igor OM3CUG a také Andreas DL6AP/P aktivující berlínský zámek Pfaueninsel WCA DL-03916. Do Nečtin jsme se vrátili stejnou cestou a já byl rád, že jsem rodině ukázal další zajímavé místo.
Za dva dny jsme podnikli další výlet. Tentokrát jsme se v Černošíně rozdělili, a zatímco se Zuzka s Jakubem vydali na prohlídku Stříbra, já s Julií vyrazil na Vlčí horu OK/PL-090 (704 m, JN69KT). Na vrchol jsme šli po nejkratší rozumné trase a cestou jsme koukali po houbách. Žádné žně se nekonaly, ale pár babek a klouzků jsme posbírali. Na Vlčí hoře se Julie zabavila geologickým průzkumem a já mohl v klidu natáhnout dipól na 40 m a vysílat. Na moji výzvu zareagovalo osmnáct lovců. Z domácích to byli Josef OK1FMJ, Jan OK2PDT, Vláďa OK1FII, Karel OK2CLL a se slabým, ale čitelným signálem Petr OK1AYU/P z Kamenné hory OK/JC-025 (1057 m, JN69UB) cca pět kilometrů západně od Vimperku. Poslední QSO jsem udělal s Larsem SA4BLM a až později doma jsem zjistil, že to bylo moje 4000. spojení navázané z kopců v programu SOTA. Po aktivaci jsme s Julií došli zpátky do Černošína, kde byl sraz s druhou polovinou rodiny. Následoval oběd v motorestu Vlčák a zajímavá prohlídka místního muzea. Průvodkyně se nám intenzivně věnovala, a když vyšlo najevo, že pochází z Krušných hor, bylo tuplem o čem mluvit.
Aktivace Hradišťského vrchu OK/PL-054 (632 m, JN69LU) je pro mě už několik let po sobě nedílnou součástí dovolené v Konstantinových Lázních. Nejinak tomu bylo i letos. Novinkou bylo jenom to, že se mnou šly na kopec obě děti. Zuzka si díky tomu mohla užívat několik hodin klidu. Pohodovým tempem jsme došli na vrcholovou plošinu a prošli jsme prakticky celou naučnou stezku. Na vysílání jsem si tentokrát vybral mýtinu, kde jsme se mohli pohodlně usadit a kde nebyl problém s natažením antény. Bohužel jsem byl QRV až odpoledne, kdy už probíhal RDA Contest a na pásmu to bylo znát. Nakonec jsem si ale volnější kmitočet našel. Zavolalo mě postupně osm lovců a tím byla moje už šestá aktivace Hradišťského vrchu hotová. Děti mezitím spořádaly svačinu, odpočinuly si a zbývalo jen dokončit kolečko kolem vrcholu a vrátit se do Konstantinových Lázní.
Týden před koncem srpna jsem se ještě jednou vypravil na Šumavu, tentokrát do její jižní části, s cílem aktivovat na česko-rakouském pomezí „dvouhlavý“ vrchol Smrčina OK/JC-004 alias Hochficht OE/OO-069 (1338 m, JN68XR). Po noclehu v Českém Krumlově jsem dojel prvním ranním vlakem do Horní Plané, abych využil jedinečnou možnost přiblížit se ke kopci přívozem. Plavba z Horní Plané přes vodní nádrž Lipno do Bližší Lhoty trvala jenom pár minut, ale i tak to byl nezvyklý začátek cesty na SOTA vrchol.
Z Bližší Lhoty už jsem pokračoval po svých. Nejdřív po Knížecí cestě na hranici NP Šumava, potom podél Schwarzenberského kanálu do míst, kde stával Josefův Důl, a dál údolím Medvědího potoka až na rozcestí Pod Smrčinou. Cestou jsem viděl kvanta nádherných hřibů a dalších jedlý hub, ale z několika důvodů jsem nic nesbíral, i když bylo těžké takové úrodě odolat. Nejhezčí a zároveň nejnáročnější etapou pochodu bylo posledního půldruhého kilometru první zónou národního parku. Těšilo mě, že jsem za celé tři hodiny potřebné na zdolání dvanáctikilometrového pochodu potkal jenom jediného člověka. Také vrchol Smrčiny jsem měl sám pro sebe. V klidu jsem si prohlédl českou i rakouskou stranu a přemýšlel jsem přitom nad rozdílným přístupem k využití a ochraně Smrčiny. Zatímco česká část leží v národním parku a dokonce v jeho první zóně, Rakušané mají na své straně sjezdovky s horní stanicí lyžařského vleku jen třicet metrů od hranice státu (a českého národního parku).
Při prohlídce vrcholu jsem ochutnával borůvky, kterých bylo všude kolem plno, a za chvíli jsem měl jasno v tom, kde se usadím s rádiem. V éteru jsem se nejdřív ozval na kmitočtu 7030 kHz z Hochfichtu pod značkou OE/OK1NF/P a prakticky hned se rozjel pěkný pajlap. Postupně mě zavolalo třicet stanic, mezi nimi také Bernd DL2DXA/P z GMA vrcholu Schanzberg DA/SX-035 (392 m, JO70BX) v Saském Švýcarsku, Jarek OK/SP9MA/P z kopce Kostel OK/MO-018 (952 m, JN99IM) v Moravskoslezských Beskydech a Jürg HB9BIN/P aktivující Le Moléson HB/FR-019 (2002 m, JN36MN) nedaleko Ženevského jezera. S mým vůbec prvním vysíláním z Rakouska jsem byl naprosto spokojený a po malé svačině a přesunu jsem se s chutí pustil do aktivace Smrčiny. Pajlap se opakoval, včetně s2s spojení s Jürgem HB9BIN/P a Berndem DL2DXA/P. Zavolali mě také Giannis SV9RGI (moje první spojení s Krétou ze SOTA vrcholu), Radek OK1FHI a Steffen DL5DXS/P z biosférické rezervace Oberlausitzer Heide- und Teichlandschaft DLFF-0025. Aktivaci jsem končil s devětadvaceti spojeními v deníku. Když jsem všechno zabalil do batohu, zjistil jsem, že na vrcholu už nejsem sám. V duchu jsem se pochválil za nápad prohlédnout si vrchol, ještě když byl liduprázdný. Dál jsem se na Smrčině nezdržoval a vydal jsem na pochod do Nové Pece. Šel jsem podél státní hranice přes Hraničník (1281 m) a Studničnou (1160 m) až na hraniční přechod Plešné jezero / Holzschlag a potom pořád dolů po Rakouské cestě a Koňské cestě až na silnici Jelení – Nová Pec. Časově to vyšlo tak pěkně, že jsem před odjezdem vlaku ještě stihnul navštívit infocentrum v Nové Peci a poslat pohled Radkovi OK1MRK. Přes Černý Kříž a Číčenice jsem se do Plzně vrátil nadšený z vydařeného výletu do míst, kam jsem se chtěl podívat už dlouho.
SWL / Setkání
Cílem jednoho z výletů o rodinné dovolené byly největší sluneční hodiny světa, jimž za gnómon slouží anténní stožár televizního a rozhlasového vysílače Krašov. V pěti patrech kotvený 342 metrů vysoký příhradový stožár je impozantní už zdálky, ale teprve při prohlídce zblízka vyniknou jeho rozměry naplno. Byla to moc zajímavá podívaná.
Po prohlídce vysílače jsme ještě krátce navštívili závodní QTH kolektivky OK1OPT. Přestože jsme návštěvu předem neohlásili, dostalo se nám velmi srdečného přijetí od přítomného Luboše OK5KL  a mrzelo mě jenom to, že se nemůžeme zdržet déle.
Závody
Deník s VKV spojeními z Plesné jsem poslal pořadatelům Letního QRP závodu na VKV a část spojení jsem mohl použít pro Sommer Bayerische Bergtag (BBT). Oba závody už byly vyhodnoceny. V Letním QRP závodu jsem s výsledkem 24 spojení a 3156 bodů skončil na 37. místě ze 43 hodnocených stanic v kategorii Single. V Sommer BBT jsem mezi třiceti stanicemi obsadil s deseti platnými spojeními 27. místo. Kupodivu jsem tak ani v jednom závodě nebyl první (od konce).

9. 8. 2019

Activity Report – 7/2019

Moje červencová radiová aktivita spočívala v aktivaci pěti SOTA vrcholů. Také jsem vyzkoušel příjem digitálního rozhlasového vysílání z nejvyššího kopce NDR.
QSL
Velkou radost mi udělal QSL manažer letošní expedice T31EU na ostrov Kanton. Potvrdil můj posluchačský report a do mojí sbírky tak přidal Central Kiribati jako 326. zemi DXCC. Direkt mi poslal také Frank LX1FF a od pořadatelů nizozemského PACC Contestu mi přišla další vlaječka za účast v závodě.

SOTA
První z červencových státních svátků jsem využil k vandru po Hřebenech. Vlakem jsem dojel do Jinců a dál jsem pokračoval pěšky východním směrem na Písek OK/ST-011 (691 m, JN79AS). Abych poznal i jižní úbočí Písku, vzal jsem to nejdřív podél Litavky do Čenkova a potom hurá do kopce na Komorsko. Na Písek jsem se díky tomu dostal z jiné strany než při předchozích vandrech. Na vrcholu jsem se s rádiem usadil na osvědčeném místě a za chvíli jsem dával výzvu na čtyřiceti metrech. Jako první zavolal Jochen OE/DL4KCA/P z hory Gerlitzen OE/KT-108 (1909 m, JN66WQ) tyčící se nad severním břehem Ossiacher See. Následoval příjemný pajlap lovců a jako pěkná tečka s2s spojení s Patrickem TK5EP/P z Pointe Migliarello TK/TK-015 (2254 m, JN42MD) ve střední část Korsiky.

Z vrcholu Písku jsem sestoupil na modrou turistickou značku a šel jsem podle ní kolem Velké Baby a Malé Baby až do údolí Chumavy k Brdlavce. Potom už zase cesta stoupala až na Studený vrch OK/ST-014 (660 m, JN79AT). Říkal jsem si, že vzhledem ke státnímu svátku by mohla být otevřená rozhledna, ale nebyla. Tak jsem se aspoň rozhlédl po kraji z míst, kde byl vzrostlý les, dokud ho letos dřevaři nezlikvidovali. Na vysílání jsem si vybral místo ve stínu s příhodným pařezem, který mi posloužil jako stolek. Mezi stromy jsem pověsil dipól, zapojil rádio, akumulátor a pastičku a mohl jsem vysílat. Postupně mě zavolalo šestnáct stanic a mezi nimi také Bruno HB9CBR/P z Wandflue HB/FR-012 (2133 m, JN36PN) v Bernských Alpách. Když zájem o spojení opadl, posvačil jsem, zabalil a vydal se na poslední část pochodu. Ze Studeného vrchu jsem zamířil přes Jelení palouky a Velký Chlumec na zastávku Osov, odkud jsem se vlakem přes Lochovice a Zdice vrátil do Plzně.

Kromě Písku a Studeného vrchu jsem na Hřebenech navštívil trampské kempy Fort Benning, Naděje a Lone Star. Měl jsem radost, že jsem kempy bez problémů našel a že všechny tři byly v perfektním stavu. Těším se, až v nich někdy přenocuju.

Další SOTA vrcholy jsem aktivoval během rodinné dovolené, při které jsme z Kadaně podnikli několik výletů do Krušných hor. Cílem prvního výletu byl Klínovec OK/KA-001 (1244 m, JO60LJ) a okolí Božího Daru. Na Klínovec jsme vystoupali po červené značce z Loučné pod Klínovcem. Výšlap do prudkého kopce bez potíží zvládnul i Jakub, což v jeho pěti letech není úplně špatný výkon. Na vrcholu jsme nejdřív navštívili zrekonstruovanou rozhlednu. Potom jsme obešli vrchol dokola a prohlédli si ho. Rozhledna je opravená pěkně, ale je velká škoda, že budova hotelu dál chátrá. Po prohlídce vrcholu jsme se uklidili stranou, rodina se pustila do svačiny a sbírání borůvek a já do vysílání na 40m CW. Na výzvu odpověděl mj. Kurt HB9AFI/P z Mont Racine HB/NE-001 (1439 m, JN37JA) v pohoří Jura a z domácích stanic Igor OM3CUG a Josef OK2PDN. Na závěr jsem ještě proladil pásmo a narazil jsem přitom na Karla OE3KAB/P aktivujícího Bürgeralpe OE/ST-265 (1270 m, JN77PS) v Türnitzských Alpách a na Standu OK1AU/P vysílajícího z Kunštátské kaple OK/KR-063 (1039 m, JO80FF) v Orlických horách. Po zabalení antény a rádia jsem i já musel chvilku borůvkařit, protože Julie prohlásila, že neodejdeme, dokud nenaplníme litrovou lahev. Naštěstí bylo borůvek tolik, že to nebyl žádný problém, a zanedlouho už jsme pochodovali zpátky do Loučné.

O čtyři dny později jsme vyzkoušeli krátkou naučnou stezku od silnice mezi Přísečnickou přehradou a Kovářskou na Velký Špičák OK/US-002 (965 m, JO60NL). Oproti výstupu na Klínovec to byla procházka a ještě jsme se cestou dozvěděli leccos zajímavého o krušnohorských lesích a jejich obnově. Na vrcholu mě příjemně překvapil přístřešek s lavicemi, který tam od mojí poslední návštěvy přibyl. Zatímco pod ním rodina svačila, natáhnul jsem šikmý dipól mezi dřevěný kříž a jediný keř v příhodné vzdálenosti a ve stínu informační cedule jsem se usadil s rádiem. Při mojí jubilejní 200. SOTA aktivaci, která nemohla proběhnout nikde jinde než v Krušných horách, mě zavolalo dvanáct lovců včetně Fritze DL4FDM/P z kopce Lupfen DM/BW-057 (977 m, JN48IA) a dvou OK stanic - Honzy OK1DPU a Vládi OK1ABF. Po vysílání jsem i já něco snědl a pokochal se kruhovým rozhledem po známé krajině. Pod kopec jsme se vraceli stejnou cestou, abychom se mohli přiblížit k další zajímavé hoře.

Tou další zajímavou horou byla Meluzína OK/KA-003 (1094 m, JO60MJ). Trochu opomíjený kopec ve stínu Klínovce s náročnější cestou na vrchol. Nikdo z nás čtyř na Meluzíně ještě nikdy nebyl, ale povedlo se nám trefit správnou pěšinu hned napoprvé. Za výstup ve spleti kamenů a hustého vysokého borůvčí získal můj obdiv Jakub. Ve stínu vrcholové skály jsem mu potom připravil pohodlné ležení, kam se rád na chvíli zavrtal. Já jsem ten kousek stínu využil pro vybudování vysílacího pracoviště, zatímco holky se s chutí vrhly na borůvky. Anténu jsem neměl moc vysoko nad zemí, ale pro telegrafní aktivaci na 40m to bohatě stačilo. Udělal jsem šestnáct spojení a potom jsem rádio vypnul. Byl jsem moc rád, že jsem se na Meluzínu konečně podíval a ještě k tomu za parádního počasí. Podle fotografií jsem čekal, že to na vrcholu bude pěkné, a nebyl jsem zklamán. Pod kopec jsme se vrátili stejnou cestou a potom už jsme zamířili nejkratší cestou do naší oblíbené hospody v Měděnci, kde jsme se za výstup na dva kopce odměnili dobrým obědem.

SWL
O dovolené jsme se vydali také za hranice svézt se parním vlakem po úzkokolejné trati z Cranzahlu do lázní Oberwiesenthal a navštívit Fichtelberg (1214 m, JO60LK). Neměl jsem ambice z Fichtelbergu vysílat, ale zabalil jsem si do batohu malý přijímač Albrecht DR 70, abych zkusil příjem DAB z nejvyšší hory německé strany Krušných hor a zároveň nejvyšší hory Německé demokratické republiky. Výsledek DAB miniposlechovky ze severozápadního okraje vrcholu Fichtelbergu je v následující tabulce. Poslouchal jsem jen na krátkou prutovou anténu, kterou je Albrecht DR 70 vybaven.

Závody
V červenci byly zveřejněny výsledky letošního PACC Contestu. V celkovém pořadí jsem mezi dvaceti hodnocenými posluchači skončil osmý a v rámci OK jsem byl první ze tří účastníků. Mám tento závod rád pro jeho přátelskou atmosféru a od roku 2009 jsem nevynechal jediný ročník.

4. 7. 2019

Activity Report – 6/2019

Na začátku léta mi na radiovou činnost nezbylo mnoho času. O to větší radost jsem měl z navázaných spojení, jedné SOTA aktivace a poslechu speciálního vysílání na vlně sedmnáct tisíc čtyři sta čtyřicet metrů.

Digitální provoz
Díky červnovým spojením můžu napsat, že jsem na krátkých vlnách udělal už víc než dva a půl tisíce digitálních QSO a pracoval jsem se stanicemi s více než devíti sty různými prefixy. Jedinými červnovými DXy byly asijské stanice z Kazachstánu (UN7MAU, UN7ZAI), Kypru (5B19CWC, 5B4AMM), Libanonu (OD5TX), Ománu (A41ZZ) a Turecka (TA8A).
Z Evropy mě potěšily nové skandinávské stanice z Norska (LB5RH), Švédska (SA7CND, SM1IRS, SM6BWH, SM6JWR, SM6/DL1HTW) a Finska (OH8OR), speciální stanice AM70URE/6 (70 let španělské národní radioamatérské organizace URE), EH4MCG (literární maratón vyprávění pohádek a dětských příběhů Maratón Cuentos de Guadalajara 2019), EG5FSJ (slunovratový festival Fogueres de San Joan), EM7EFF (aktivace chráněného území WFF URFF-0245), SO75PW (75. výročí Varšavského povstání) a stanice pracující u příležitosti Světového poháru v kriketu (GB19BAN, GB19CGI, GB19CWC, GB19IND, GB19NZ, GB19SA, GB19SG, GB19SL, GB19WI). Radost mám ze spojení se stanicí OL4ACF, což je značka, pod kterou se před pětapadesáti lety poprvé objevil v éteru Zdeněk OK1AR, a letos ji po půl století oprášil.

Novými prefixy pro WPX Digital pro mě jsou 5B19, AM76, DH9, DK2, DK8, EH4, EM7, F2, GB19, GM5, IU2, IW3, IX1, LX9, OL4, OM4, OZ9, PA9, PD4, RM4, S53, S57, SA7, SM1, SO75, SY9, TA8, UF6, YU7.

Diplomy a QSL
Za spojení se španělskými stanicemi s prefixem AM70 připomínajícími 70. výročí založení Unión de Radioaficionados Españoles jsem si z webu URE stáhl pamětní diplom.
Na QSL službu Českého radioklubu jsem poslal balíček s 0,78 kg lístků OK1NF, OK1-34856 a OK1OTM a ve schránce jsem v červnu měl jediný QSL a to od Carstena DK6MP za můj posluchačský report.

SOTA
O třetím červnovém pondělí jsem využil jedinečnou možnost zavysílat si z kopce ve všední den a na pásmu 40 metrů jsem aktivoval Krkavec OK/PL-081. Protože jsem celou aktivaci musel stihnout v omezeném čase, nezbylo mi než pochodovat na vrchol i zpátky poměrně ostrým tempem. Bylo dost velké horko, ale naštěstí jsem prakticky celou cestu šel lesem. Jakmile jsem mezi stromy pověsil dipól a připojil k němu rádio, ozval jsem se na 7032 kHz. Žádný pajlap se nestrhnul, ale nemusí pokaždé pršet, stačí, když kape. Za třiadvacet minut mě zavolalo deset stanic, což na platnou aktivaci bohatě stačilo. Nejvíc mě potěšilo s2s spojení s Berndem OK/DL2DXA/P, který právě aktivoval Svatý kopeček GMA OL/JM-002 (363 m n. m.) nad Mikulovem a z OK stanic mě poprvé zavolal také Josef OK1FMJ alias OK1-11861. Ovšem zlatým hřebem a vlastně nejkrásnější částí krátkého výpadu na Krkavec bylo závěrečné koupání v Kamenném rybníku. Takhle si představuju letní vysílání z přírody. Bohužel se kombinace SOTA vrchol a blízké místo ke koupání vyskytuje zcela výjimečně a kormě Krkavce se mi to povedlo jenom zatím jenom pod Hradišťským vrchem.
SWL
Dvakrát ročně (o Vánocích a u příležitosti Alexandersonova dne na přelomu června a července) vysílá unikátní švédská stanice Grimeton radio SAQ. Letos připadlo letní vysílání na neděli 31. června a nenechal jsem si ho ujít. Byla to dobrá příležitost provětrat jediné z mých rádií, které přijímá na kmitočtu 17,2 kHz. S dlouhým drátem bylo vysílání SAQ slyšet poměrně dobře a jen s malým QRN. a v 0900z jsem si s chutí poslechl a zapsal následující relaci:
cq cq cq de SAQ SAQ SAQ = This is Grimeton radio / SAQ in a transmission using the Alexanderson 200 kW alternator on 17.2 kHz = Today we are celebrating the hundredth anniversary of the first east to west voice transmission from Europe across the Atlantic, from Marconi station Ballybunion radio / YXQ in Ireland to Louisbourg, Cape Brenton in Nova Scotia, Canada. = Signed: World heritage Grimeton and the Alexander - Grimeton veteranradios vaenner association + = For QSL info please read our website: www.alexander.n.se + = de SAQ SAQ SAQ qrx at 1200z + de SAQ sk

Novinkou je možnost poslat posluchačský report přímo přes formulář na webových stránkách. Vyzkoušel jsem to a jsem zvědavý, jestli za poslech přijde QSL.