16. 7. 2010

Výlet do Friedrichshafenu aneb splněné přání

Na konci června jsem se s kamarády Jardou OK1WF a Karlem OK1CF vypravil do Friedrichshafenu. Důvodů proč se podívat na největší evropskou radioamatérskou výstavu jsem měl několik, ale tím primárním byly zkoušky na americkou koncesi. Tady jsou mé zážitky a dojmy z výletu k Bodamskému jezeru:

Cesta a ubytování

Původně jsme měli jet jen Jarda OK1WF a já, ale posléze se k nám přidal ještě Karel OK1CF, který se nevešel do auta s oficiální delegací ČRK. Obě cesty přes celé Německo odřídil Karel a provedl to bravurně a rychle (na můj vkus až příliš rychle, hi).

Ubytování jsem pro sebe a Jardu WF s dostatečným předstihem zajistil v mládežnické ubytovně Jugendherberge Graf Zeppelin, kde jsme za příznivou cenu měli zajištěno nejen přespání, ale také stravování. Příjemné bylo i to, že z ubytovny je to na břeh Bodamského jezera jen cca 150m a tak jsem měl osvěžující koupání přímo pod nosem. (To, že ubytovna byla plná pěkných mladých holek, na které byla radost se podívat, raději nebudu rozvádět ;-).


Spali jsme na čtyřlůžkovém pokoji a záhy jsme zjistili, že naši dva spolunocležníci jsou stejně jako my radioamatéři. Byli to Jürgen DG3FE a Klaus DL6DCI. Po první noci byl Jürgen trochu rozpačitý z Jardova hlasitého zdravého hornického spánku a neocenil ani Jardovu nabídku utužit mezinárodní přátelství rosou z města Tullamore. Druhou noc už byl Jürgen smířen s osudem.

HAM RADIO 2010

Na výstavě HAM RADIO jsem byl poprvé a doufám, že ne naposledy. K vidění toho bylo opravdu hodně a ne všechno, co by mě zajímalo, jsem od pátečního poledne do nedělního rána stihnul. Kromě výrobců a prodejců radioamatérské techniky zde měly svoje zajímavé stánky také národní organizace a další amatérské spolky. Výstavu doplňovala řada doprovodných setkání a přednášek. Protože čas není nafukovací a přednost u mě měly zkoušky na americkou koncesi a shánění součástek na bleším trhu, stihnul jsem ze zajímavých přednášek jen DX Fórum německé DX nadace (GDXF). Fórum moderoval Enrico DL2VFR a po úvodním slovu a ocenění nejlepších QSL manažerů za uplynulý rok přišel na řadu hlavní bod – trio přednášek o DX expedicích od jejich přímých účastníků. Při první přednášce se u mikrofonu a projekčního plátna střídali Tom N4XP a Joe W8GEX a vyprávěli o loňské expedici K4M na ostrov Midway. Následovalo neméně zajímavé povídání o výroční expedici 3D20CR na Conway Reef přednesené Uwem DJ9HX. Po krátké přestávce vystoupili Nigel G3TXF a Jacques F6BEE s prezentací o expedici TX4T, která se letos v únoru ozvala z Francouzské Polynésie. Pro mě je Pacifik synonymem dálek a exotiky a poslechnout si v podání hvězd DX světa vyprávění o třech pacifických expedicích bylo krásným zážitkem.


Staří známí a noví přátelé

Ve Friedrichshafenu jsem potkal staré kamarády (Rasťa OM3BH, Dietmara DL3DXX, Ondru OK1CDJ se Sašou OK1RS a další), ale hlavně jsem se setkal s řadou amatérů, které jsem znal jenom z pásem nebo literatury. Pozdravil jsem se třeba s Davem K1ZZ (výkonný ředitel a sekretář ARRL), Timem VE6SH (prezident IARU), Colinem G3PSM (prezident RSGB) a dalšími osobnostmi.

Ve stánku ČRK jsem si pěkně popovídal s Hansem PB2T (prezident 1. regionu IARU), od Abdullaha A71CV jsem se dozvěděl kolik je v Kataru koncesionářů (70), kolik z nich je aktivních (10) a kolik jich umí telegraf (3!) a poklábosili jsme také o závodění na KV– Abdullah je členem závodního týmu A73A, já patřím do závodní party OK5W.


Pokládám za čest, že jsem mohl osobně vyseknout poklonu Tomovi W1TP a poděkovat mu za všechno, co dělá pro komunitu zájemců o telegrafní historii. Pokud vám jméno profesora Toma Perery W1TP nic neříká, pak vězte, že je to pravděpodobně největší žijící odborník na elektrický telegraf a jeho historii a též odborník na šifrovací stroje à la Enigma, autor řady publikací a tvůrce on-line muzea telegrafu. Tom Perera W1TP je v oboru historie elektrického telegrafu referenčním pojmem podobně jako byl např. L.B. Cebik W4RNL pojmem v oblasti antén nebo jakým je Joe Taylor K1JT na zpracování slabých radiových signálů.


Nezapomenutelným pro mě byl a je dlouhý rozhovor, který jsme spolu s Karlem OK1CF vedli s Tomim HA7RY o jeho loňských pacifických expedicích na Chesterfieldovy ostrovy (TX3A) a Mellish Reef (VK9GMW), odkud s Georgem AA7JV předvedli fantastický provoz, kterým potěšili DXmany po celém světě. Ve dvou lidech a se skromnou výbavou dokázali strčit do kapsy některé obří DX expedice s mnoha operátory a rozpočty v řádech statisíců dolarů. (Kdo z vás letos vyrazí do Holic, bude si moci zásluhou Karla OK1CF poslechnout Tomiho přednášku tlumočenou do slovenštiny.)


Velkou radost mi udělalo seznámení s Ericem SM6JSM. Ve stánku švédské národní organizace SSA jsem si všiml starých QSL lístků a člověka, který je třídil podle zemí. Okamžitě jsem se s ním dal do řeči. Byl to SM6JSM, správce archivu, pokladník a QSL manažer SSA. Pomohl jsem mu třídit předválečné lístky a báječně jsme si u toho popovídali o sbírce QSL, jíž je Eric správcem, o historii, ale také o závodění, o dlouhovlnné stanici SAQ a o Švédsku. Eric mi ukázal některé raritní lísky a vyzkoušel mě ze znalosti starých prefixů. Rozbušilo se mi srdce, když jsem v ruce držel lístky od stanic jako W6AM, W6KG, KV4AA, G5RV a dalších legend. V příjemné debatě jsme pokračovali ještě v sobotu a také v neděli ráno před naším odjezdem z Friedrichshafenu. Doufám, že budu moci využít Ericovo pozvání k návštěvě a někdy se podívám do jeho QTH v Karlsborgu.


Nad sbírkou QSL ve stánku SSA jsem se v neděli ráno potkal s Wolfem OE1WHC, kurátorem organizace DokuFunk, spravující největší světovou sbírku historických dokumentů týkajících se radiové komunikace (včetně obrovské sbírky QSL čítající několik miliónů lístků). Wolf mě informoval o činnosti DokuFunk a zmínil přání prohloubit spolupráci s Českým radioklubem. Zašel jsem pro Jirku OK1AOZ a ten z pozice předsedy ČRK projednal s Wolfem možnosti spolupráce DokuFunk - ČRK.

Zkoušky na US koncesi

Hlavním bodem mého programu byly sobotní zkoušky k získání americké radioamatérské koncese. Přání mít kromě české také US koncesi mám už řadu let a když jsem na jaře zjistil, že se na konci června sejde ve Friedrichshafenu americká zkušební komise, začal jsem po krátkém přemýšlení organizovat výlet do Německa, připravovat se na zkoušky a zařizovat ostatní potřebné věci (dopravu, ubytování a korespondenční adresu v USA). V současné době existují ve Spojených státech tři třídy amatérských koncesí – Technician, General a Extra. Je možné získat rovnou Extra třídu, ale předchozí třídy nelze přeskočit a uchazeč musí před zkouškou na Extra třídu úspěšně složit zkoušky na třídy Technician a General. Mým cílem byla Extra třída a tudíž jsem se musel naučit zkušební otázky pro všechny tři třídy, což představovalo celkem 1614 otázek. (Zkoušky pochopitelně probíhají v angličtině a její zvládnutí na potřebné úrovni je nutnou podmínkou úspěchu.) Některé zkušební otázky (např. ze základů techniky) jsou primitivní, ale zároveň je celá řada otázek z předpisů upravujících provoz amatérských stanic v USA, které jsou náročné a nezbývá, než se je naučit prakticky nazpaměť. Podle mého skromného soudu je mezi náročností zkoušek na třídy Technician a General na jedné straně a na třídu Extra na straně druhé kvalitativní skok. Kompletní sady zkušebních otázek pro jednotlivé třídy jsou na webu ARRL. Chcete-li si vyzkoušet testy, máte možnost třeba na webu Rona KB0MGA.


Zájemců o zkoušky na US koncesi se v sobotu dopoledne sešlo něco přes čtyřicet. To byl nejspíš větší zájem, než jaký zkušební komise pod vedením Mitche K7DX předpokládala, a část uchazečů tak musela být zkoušena ve druhé místnosti, což komise zvládla bez potíží. Po registraci, zaplacení administrativního poplatku 15 USD a vyplnění FCC formuláře 605 si vzal slovo Mitch K7DX a vysvětlil nám jakým způsobem testy vyplňovat a čeho se vyvarovat. Potom už komisaři rozdali testy a zábava mohla začít. U každé zkušební otázky jsou na výběr čtyři možné odpovědi, správná je vždy jen jedna, ovšem u některých otázek zní správná odpověď „All these answers are correct.“, tj. „Všechny tyto odpovědi jsou správné.“ Samozřejmě je též nezbytné jednotlivé otázky správně pochopit. Časový limit na vyplnění testu není stanoven.


Test na třídu Technician obsahuje 35 otázek a hranice pro úspěšné složení zkoušky je minimálně 26 správných odpovědí. Mým nevyřčeným cílem ovšem bylo 100% správných odpovědí, aby Amíci viděli, že OK amatéři něco umí, a nemohli říkat, že OK1NF testy prošel spíš náhodou. :-)
Co jsem si předsevzal, to se mi podařilo a první test jsem napsal na 100%. Pochopitelně mi to udělalo radost a věděl jsem, že ať se dál bude dít cokoliv, americkou koncesi mám v kapse! Ale místo spaní na vavřínech jsem se soustředil na další test, tentokrát pro třídu General. Počet otázek a hranice úspěchu jsou stejné jako u třídy Technician, tj. šestadvacet z pětatřiceti (a pro mě pětatřicet z pětatřiceti, hi). Poctivá příprava se mi vyplatila i tentokrát a podruhé jsem měl 100% odpovědí správně. To už zkušební komisi zaujalo a komisaři mi začali držet palce, aby se mi i poslední test povedl stejně dobře jako testy předchozí. Test na Extra třídu je náročnější a delší – má 50 otázek a nezbytné minimum je 37 správných odpovědí. Naposledy jsem se soustředil a po vyplnění testu už jen netrpělivě čekal na jeho opravení. Komise můj test z vlastní vůle opravila přednostně, ale s oznámením výsledku komisaři chvíli otáleli. Ovšem podle jejich potutelných úsměvů mi bylo jasné jaká uhodila. Vzápětí se moje domněnka potvrdila. Potřetí v řadě 100%! Následovaly gratulace od zkušebních komisařů se slovy, že takový výsledek se nevidí každý den. Polichotilo mi to a radoval jsem se ze splněného přání i z toho, že jsem neudělal ostudu ani sobě, ani radioklubu OK1KSO / OK5W a koneckonců ani OK amatérům. S dokladem o úspěšném vykonání zkoušek v ruce jsem se po dvou hodinách vrátil do stánku ČRK, abych se o radost podělil s přítomnými kamarády, kterým zpětně děkuji za duševní podporu. A první řadě tímto děkuji za podporu a pochopení pro moje amatérské vrtochy mojí XYL Zuzce!

Americký povolovací orgán (FCC) konal rychle a týden po zkouškách mi vydal koncesi s arizonskou značkou AE7HL.

Bleší trh

Bleší trh byl podle vyjádření pravidelných návštěvníků výstavy rozsahem menší než v předchozích letech. Přesto bylo ve dvou plných halách co prohlížet, a kdo chtěl poctivě projít celý bleší trh, měl o zábavu na řadu hodin postaráno. Já jsem tohle martýrium podstoupil, protože sháním dobové součástky a konstrukční díly na stavbu repliky transceiveru Whaddon MkVII, známého také pod označením Paraset, používaného za druhé světové války paradesantními výsadky v okupované Evropě. Na dva zátahy jsem prolezl celý blešák, ale moc úspěšný jsem nebyl. Jediné, co se mi podařilo sehnat, je elektronka 6V6. Svérázný italský klumpař, od kterého jsem lampu koupil, měl bohužel jediný kus. To sice do jednoho Parasetu stačí, ale chtěl jsem koupil elektronky také pro OK1JRA a OK1XR.


Jinak se na bleším trhu prodávalo všechno od diskrétních součástek přes konektory, telegrafní klíče, antény, měřicí přístroje, mikrovlnnou techniku, radioamatérské a vojenské radiostanice, stará rádia, počítače až po odbornou literaturu. Šla mi z toho hlava kolem a musel jsem si dát klapky na oči a hledat opravdu jen součástky pro Paraset.

Večerní program

V pátek jsme po chutné a bohaté večeři v mládežnické ubytovně vyrazili s Jardou WF k Bodamskému jezeru. Já jsem se po parném dnu s chutí osvěžil v jeho chladivé vodě, Jarda podobné touhy neměl a trpělivě mě sledoval ze břehu. Aby se po dobu mého koupání nenudil, dal jsem mu k dispozici 2m FM ručku. Když jsem vylezl z vody a trochu oschnul, vydali jsme se po břehu jezera směrem k centru Friedrichshafenu hledat příhodnou hospůdku. Uspěli jsme v přístavišti, usadili se na zahrádce s výhledem na kotviště, jezero a krásné hory ve Švýcarsku a nad pivem Memminger jsme s Jardou kecali o věcech amatérských i neamatérských. Kolem desáté jsme vyráželi zpátky do ubytovny. V sobotu večer jsme si páteční program zopakovali s tím rozdílem, že jsme šli najisto.


Výlet do Friedrichshafenu se povedl ve všech směrech a bude-li vhodná příležitost, rád se tam znovu podívám.

Fotky jsem jako obvykle dal na rajče.

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Už jsem to udělal osobně, ale ještě jednou zopakuji své CONGRAST k USA koncesi tady na Tvém webu. Tož teda Honzíku blahopřeji. Jindra OK1XR

Anonymní řekl(a)...

Honziku blahopřeji ke koncesi a k vynikající reprezentaci .
Karel - OK1JKT

Miloš řekl(a)...

Congrats Jeníku!