QSL
Vrcholem prosincové nadílky QSL je lístek od italské
expedice TO2TT na tropický ostrov Mayotte. Díky němu končím rok 2013 se
skórem 295 potvrzených zemí DXCC. Velkou radost mi udělaly čtyři
QSL ze studených končin planety. Z Aljašky mi přišel lístek od Krise AL2F.
Je to moje 27. potvrzená aljašská stanice a zároveň první z městečka
Anchor Point ležícího na poloostrově Kenai. Konečně mám potvrzené také kanadské
teritorium Yukon a to lístkem od Jaye VY1JA z Whitehorse. Yukon
mi podobně jako Aljaška už od dětství voní romantikou drsného severu a z
každého QSL z této oblasti jsem nadšený. Z Kanady jsem dostal ještě lístek z
největšího (téměř 26x větší než ČR) a nejsevernějšího teritoria Nunavut
za poslech majáku VY0SNO/B na kmitočtu 28182 kHz. Posledním „studeným“
lístkem byl v prosinci QSL IA0MZ z italské antarktické základny Mario Zucchelli. Kromě dvacáté potvrzené základny je to můj první lístek z ITU
zóny 71. Tím pádem jsem se dostal na 70 potvrzených ITU zón a můžu požádat
o poslední nálepku k diplomu P75P. Dovršil jsem také sbírání QSL z jednotlivých
částí Austrálie. Lístek od Texe VK1TX z Teritoria hlavního města Austrálie byl posledním chybějícím kamínkem do australské mozaiky.
Vždy spolehlivý Joe W3HNK mi poslal obálku s QSL od FM5WD,
RW9QA, TZ6BB a UA9CUA. Lístek z Mali byl novou pásmovou
zemí a zbylé tři QSL jsou dobré pro DIG Trophy 1000. Téměř každý měsíc mi
přijde alespoň jeden direkt jako odpověď na můj SWL report poslaný přes bureau.
Prosinec byl na takové direkty nadprůměrný. Z Anglie přišly dopisy od Johna G3SAO
(první G na 12m) a Johna M0XIG, který mi poslal lístky speciálních stanic GB2HST
a GB2BT připomínající optický telegraf britské admirality z počátku
devatenáctého století. Alex R3DPM/3 mi svým direktem potvrdil distrikt
KG-22 pro diplom RDA, Sebastian DL1AXX/P mi poslal QSL ze svých aktivací
ostrovů Baltrum (EU-047, nová IOTA) a Warder (EU-128) a direkt přišel ještě od
Heinze HB9BOS. Radek OK1MRK opět zašel na QSL službu a přinesl mi došlé
QSL. Tentokrát jich bylo pouhých pět (CU2/WA1S, M0COP, MO0WAY, OK1FNX, RW3DVV).
Zato opačným směrem putovalo přes Radka na QSL službu 1,7 kg lístků k odeslání.
Abych měl i nadále co posílat, nechal jsem si prostřednictvím Pavla OK1DRQ
vytisknout další dva tisíce posluchačských QSL za speciální předvánoční cenu.
Výběr z prosincových QSL
SOTA
Hradiště OK/PL-056
Po dlouhé době jsem vyrazil na kopec společně s Tomášem
OK1JRA. Chtěli jsme si užít pohodový výlet do přírody a z možných cílů nedaleko
Plzně jsme vybrali Hradiště OK/PL-056. Poloha Hradiště dobře zapadala do plánu
podívat se v jeho okolí po dosud nenalezených radiových semínkách vypuštěných
ze stratosférického balonu. Kromě nás dvou se výletu zúčastnila ještě fenka
Bety. Výlet jsme zahájili snídaní na plzeňském hlavním nádraží. Potom jsme
podle plánu dojeli vlakem do Všenic a dál jsme pokračovali po svých. Šli jsme
chvíli lesem, chvíli po poli, koukali jsme po semínkách a přitom jsme nezavřeli
pusu. Vycházkovým tempem jsme došli na vrchol Hradiště a pustili jsme se do
vysílání. Tomáš aktivoval OK/PL-056 nejdříve na 70cm provozem FM a potom se mu
totéž podařilo i na 10m SSB. Měl z toho zaslouženou radost. Hradiště není těžký
kopec, ale mrazík zesílený silným větrem a sněhovou vánicí se postaral o to, že
vysílání nabylo poctivého zimního rázu. Na mojí poznámku, že pořádná zimní SOTA
aktivace musí bolet, Tomáš reagoval slovy: „Už je to tady zase!“ a myslel si v
tu chvíli nejspíš svoje :-). Já jsem vedle altánu na vrcholu Hradiště natáhnul
mezi stromy dipól a ozval jsem se telegraficky na 40m. Udělal jsem radost
celkem 32 lovcům a kromě pěkných spojení včetně s2s QSO s Juergem HB9BAB/P z
HB/ZH-015 mě potěšilo, že jsem se aktivací Hradiště dostal přes hranici 600
SOTA bodů a také jsem završil 2000 spojení navázaných ze SOTA
vrcholů.
Tomáš OK1JRA při aktivaci Hradiště na 70 cm
Jakmile jsme měli aktivováno, nebyl důvod dál mrznout na
vrcholu. Taky Betyna měla radost, že se budeme znovu hýbat a možná tušila i to,
že se blíží občerstvení u ohně. Sestoupili jsme do závětří jižního úbočí
Hradiště a na chráněném místě jsme rozdělali oheň. Voňavé buřty, praskající
ohýnek a teplý čaj byly příjemnou odměnou za nepohodlí na vrcholu. Po svačině a
uhašení ohně jsme pokračovali v pochodu do Stupna. Čekárna na místním
nádražíčku byla zavřená, ale to už nám nemohlo sebrat dobrou náladu, stejně
jako nám ji nesebral fakt, že jsme cestou nenašli žádné radiové semínko. Výlet
s Tomášem neměl chybu a doufám, že nebude trvat dlouho a společnou akci
zopakujeme!
Zimní pohoda u ohýnku
Sedlo OK/PL-018
Týden po výletu na Hradiště jsme s Radkem OK1MRK a Renatou
oficiálně zahájili zimní SOTA sezónu výpravou na Sušicko. Místo hromadného
startu jsme se tentokrát postupně potkávali ve vlaku. Já jsem do vlaku
nastoupil v Plzni, Renata přistoupila v Nepomuku a Radek v Horažďovicích. To,
že cestou nebudeme trpět hlady, se ukázalo hned v Nepomuku. Renata po nástupu
do vlaku ještě neměla ani svlečenou bundu a už z batohu vytahovala bochník
chleba a výborné sádlo se škvarky. Už tak dobrá nálada mužstva se tím dále
zlepšila. Ani Radek nepřišel zkrátka a pochoutku ochutnal později na kopci. Z
vlaku jsme vystoupili v Sušici a turistickou značkou jsme se nechali vést až na
vrchol Sedla. Teplota vzduchu a krajina bez sněhu zimu téměř ničím
nepřipomínala. Necelých jedenáct kilometrů pochodu pod jasnou oblohou jsme jako
obvykle vyplnili neutuchajícím hovorem o všem možném. Na vrcholu Sedla nás
uvítala pěkná dřevěná rozhledna. Na rozhledně studeně foukalo, ale krásný rozhled
do všech směrů za trochu zimy bohatě stál. Pod střechu rozhledny jsme zavěsili
osvědčeného Slim Jima, Radek zadrátoval IC-7000 a aktivace OK/PL-018 mohla
začít. Využili jsme k ní prosincové kolo VKV Provozního aktivu a na 2m SSB
udělal potřebná spojení nejdřív Radek a po něm já. Každému jsme popřáli k
Vánocům a do nového roku a jakmile jsme měli oba splněno, přišel čas na další
bod programu. Na ohništi v sousedství rozhledny jsme rozdělali oheň a začaly
hody. Jako předkrm se podával chléb se sádlem a škvarky, hlavním chodem byly
buřty a jako dezert posloužily vánoční perníčky. Na zahřátí jsme měli horký čaj
a studenou becherovku. Radek nezapomněl ani na prskavky a tak byla atmosféra
dokonalá. Po první vrcholové hostině nové zimní sezóny jsme se vrátili stejnou
cestou do Sušice a protože do odjezdu vlaku zbývalo ještě dost času, dopřáli
jsme si v kavárně na sušickém náměstí ještě sladkou tečku. Poté následoval pěší
přesun na nádraží a zpáteční cesta vlakem, na jejímž koncem jsme mohli již
tradičně prohlásit, že i tato akce se podařila. Důkazem toho jsou i fotografie
na rajčeti.
Rozhledna na vrcholu Sedla
Velký Špičák OK/US-002
Vánoční svátky jsem trávil s rodinou v Kadani a plánoval
jsem, že se mezi Vánocemi a koncem roku vypravím cca dvakrát s rádiem na kopec.
Plán se mi povedlo uskutečnit a prvním cílem se stal Velký Špičák. Autobusem
jsem dojel do Kovářské, která je vzdušnou čarou jenom něco přes tři kilometry
jihozápadně od Velkého Špičáku. Ke kopci jsem se přiblížil po silnici vedoucí k
Přísečnické přehradě a na vhodném místě jsem z ní odbočil do lesa. Velký Špičák
se z okolní krajiny zvedá poměrně prudce, ale povedlo se mi najít pohodlnou
cestu až na vrchol. Tři dny před koncem roku 2013 nebyl ani ve výšce 900 metrů
nad mořem žádný sníh, zato tam oproti Kadani přikryté inverzní oblačností
svítilo sluníčko a pofukoval slabý větřík. Staré stromy na hřbetu kopce byly
ideální oporou pro zavěšení dipólu a suchá tráva pod nimi dobře posloužila jako
provizorní KV pracoviště. Protože jsem měl v časovém plánu dostatečnou rezervu,
dal jsem šanci všem zájemcům o telegrafní spojení s OK/US-002 a vysílal jsem
tak dlouho, než jsem uspokojil všechny lovce. Bylo jich nakonec 41, včetně tří
vysílajících z jiných SOTA vrcholů: Mirek OK1DVM/P byl na OK/KR-045, Gyula
HA2VR/P vysílal z HA/EM-008 a János HA4FY/P mě zavolal z vrcholu HA/KM-001. Po
půlhodině svižného telegrafního provozu jsem měl zmrzlé ruce, ale dobrý pocit z
aktivace nádherného krušnohorského vrcholu. Když jsem měl veškeré vybavení
zpátky v batohu, podepsal jsem se do vrcholové knížky a pokochal se kruhovým
výhledem. Udělal jsem ještě pár fotek a potom jsem se svačinou v ruce sestoupil
zpátky pod kopec. Pokračoval jsem k Přísečnické přehradě a od ní dál k Rusové a
do našeho klubového QTH na Lysé hoře, kde se ten den konal tradiční klubový večírek
před koncem roku. Může být lepší zakončení povedeného výletu do hor než
posezení se stejně postiženými kamarády u dobrého jídla a pití? I z tohoto
výletu je k dispozici pár fotek.
Vrchol Velkého Špičáku
Havran OK/KA-034
Druhým vánočním a zároveň posledním cílem roku 2013 byl
šestibodový Havran OK/KA-034. Vypravil jsem se na něj předposlední den roku a i
tentokrát mým plánům přálo počasí. Bylo radostí blížit se ke kopci za krásného
rána, kdy byla země ozdobena jinovatkou a jasná obloha srpkem Měsíce nízko nad
obzorem. Z vlaku jsem vystoupil v Kotvině a po předem vybrané trase jsem cestou
necestou stoupal na Havran. V lese jsem kromě zvěře nepotkal živou duši, což v
této oblasti není nic překvapujícího :-). Na vrcholu jsem se dlouho nerozhlížel
a snažil jsem se být rychle QRV na 40m CW. K vyvolání pajlapu stačila jediná
výzva na kmitočtu 7032 kHz a na platnou aktivaci, tj. potřebná čtyři spojení,
nebylo potřeba více než dvě minuty telegrafního provozu. Radost z každého
spojení byla o to větší, že OK/KA-034 dosud nikdo neaktivoval a každému lovci
jsem tak dával nový vrchol doplněný o přání všeho nejlepšího do nového roku.
Povedlo se i jedno spojení z kopce na kopec, když mě zavolal Kurt HB9AFI/P z
vrcholu HB/BE-111. Nápor volajících pominul po třiceti spojeních a protože jsem
chtěl být brzy zpátky v Kadani, o další spojení jsem se nesnažil a začal jsem
balit. Do Kotviny jsem se vracel dost svižným tempem téměř stejnou trasou. Před
odjezdem vlaku jsem ještě nahlásil Radkovi OK1MRK úspěšnou panenskou aktivaci a
potom následovala už jenom hladká cesta vlakem do Kadaně. Protože jsem s sebou
neměl fotoaparát, nemohu z posledního SOTA výletu roku 2013 sloužit žádnou
fotografií.
Setkání
Tři dny před koncem roku se sešlo
na tradičních Kořínkách osazenstvo Radioklubu Viléma Provazníka OK1KSO. V
krušnohorském QTH se postupně objevilo 12 členů a příznivců klubu: Franta
OK1AAU, Jirka OK1AEZ, Milan OK1AMX, Honza OK1AXK, Karel OK1CF, Josef OK1FKD,
Jarda OK1FKH, Milan OK1FMX, Karel OK1JKT, Honza OK1MJA, Honza OK1NF, Jarda
OK1WF. Bylo moc příjemné vidět se a u dobrého jídla a pití si popovídat o
věcech radiových i neradiových. Kromě OK1AEZ, OK1AXK a OK1MJA, kteří se na noc
vraceli domů, si ostatní užili prima večer a zůstali až do druhého dne. Do
příštích Kořínků mám jediné přání: Kéž za rok nikdo z nás nechybí!
Kořínky OK1KSO 2013
Zajímavé čtení
Ke konci předloňského roku vydal Československý DX klub nástěnný
kalendář Vysílače 2013 s fotografiemi radiových a televizních vysílačů, které
pořídili členové CSDXC. Kalendář měl velký úspěch a bylo rozhodnuto vydat kalendář
také na rok 2014. Klub vyhlásil pro své členy a příznivce fotografickou soutěž
s tím, že ten, kdo v soutěži uspěje a jeho fotografie bude vybrána do
kalendáře, dostane jeden autorský výtisk kalendáře zdarma. Poslal jsem do
soutěže dvě fotografie (Svatobor a Ślęża)
a kupodivu jsem s nimi uspěl. Klub dodržel slovo a po vyrobení kalendáře mi
přišel slíbený výtisk.
Štěstí jsem měl také ve vánoční soutěži
International Short Wave League. Správně jsem vyluštil vánoční číselný kris
kros a byl jsem mezi vylosovanými výherci. Díky tomu mi pře Vánocemi z Anglie
přišla publikace RTTY/PSK31 for Radio Amateurs
o dvou nejpopulárnějších druzích digitálního provozu (nepočítaje ten vůbec nejoblíbenější,
tj. starou dobrou telegrafii :-).
Kalendář CSDXC a knižní odměna od ISWL
Víc se
toho u mě v roce 2013 už nepřihodí. Přeji všem pravidelným i náhodným čtenářům
mého webu pevné zdraví, štěstí a hodně radiové i neradiové radosti po celý rok
2014. Mějte se všichni UFB!
Žádné komentáře:
Okomentovat