V recepci hotelu nás vítá Zdeněk Eliáš, vybírá od nás účastnický poplatek a směruje nás do sálu, ve kterém je už pěkně živo. V čase zbývajícím do zahájení sobotního programu setkání si v rychlosti prohlížím výstavku historických a DX materiálů a kochám se QSL lístky, historickými i současnými fotografiemi vysílačů a majáků a dalšími poklady. Ještě se stihnu podívat, co nabízí Libor Václavík v „pojízdné prodejně“ klubového vydavatelství CSDXC, a už je tu zahájení.
Jednání moderuje Vojta OK1JKV a po úvodním slovu předává mikrofon Václavovi OK2PXJ. Ten z pozice předsedy Československého DX klubu přednáší zprávu o činnosti klubu za uplynulý rok a protože je Václav ke své nelibosti současně hospodářem klubu, plynule pokračuje a seznamuje přítomné s hospodařením klubu a stavem klubových financí. Následují krátké příspěvky od dalších členů výboru a poté volby nového výboru a revizní komise. Jak už to v podobných spolcích bývá, tahouni jsou stále stejní lidé a výbor klubu je zvolen ve staronovém složení. Dále se slova ujímá diplomový manažer Jarda Boháč a za potlesku shromážděných předává Václavovi OK2PXJ tři diplomy. Po předání diplomů otevírá Vojta OK1JKV diskuzi.
Dalším bodem programu je přednáška Petra OK1XPJ o příjmu digitálních druhů provozu. Digitálními módy, kterých jsou desítky a desítky druhů, v současnosti vysílají jak profesionální služby od pobřežních stanic, přes řízení letového provozu až po armádu, zpravodajské a diplomatické služby, tak radioamatéři a provoz probíhá od dlouhých vln až po mikrovlny. Petr XPJ pojal svojí přednášku jako přehled možností pro nové zájemce o příjem digitálních módů. Určitě se dají přijímat hodně zajímavé věci, ale pro mne zůstává i nadále tím pravých ořechovým stará dobrá telegrafie. :-)
Po Petrově poutavé přednášce a krátké přestávce přebírá štafetu Martin OK1MJO a přednáší o některých technických aspektech komunikačního systému TETRA. Na rozdíl od předcházející přednášky není Martinovo povídání určeno úplným nezasvěcencům a proto mě tahle přednáška dost míjí. Ale poslouchám a snažím se pochytit alespoň něco málo. Martinova přednáška uzavírá dopolední program a od radiových vln odpočíváme při obědě. Odpočíváme samozřejmě jenom částečně, protože i u jídla diskutujeme s Tomášem OK1JRA a přisednuvším si Tomášem Burianem o věcech radiových i dalších.
Po obědě se sál vyprazdňuje a drtivá většina účastníků setkání se rozjíždí do všech stran na naplánované exkurze po radiově zajímavých místech západních Čech. Já a Tomáš JRA dáváme hlavně z časových důvodů přednost procházce k rybníku Hvížďalka. Před odchodem z hotelu si ještě povídám s Mirkem OK1DUB na jedno neradiové téma (Wallace & Gromit) a Zdeněk Eliáš mě v rychlosti zasvěcuje do problematiky získávání potvrzení poslechových reportů nesměrových majáků. U rybníka Hvížďalka je krásně a procházka je po dobrém obědě moc příjemná. Abychom náhodou netrpěli radiovou absencí, máme s sebou Tomášovu zbrusu novou hračku – dvoupásmovou QRPP ručku Icom IC-Q7. A tak si hrajeme a nezlobíme. :-)
Vyvětráni se ještě na chvíli vracíme na setkání. Podruhé se vrhám na výstavku a prohlížím si část překrásných QSL lístků, které získal Václav OK2PXJ za svojí letitou posluchačskou činnost. V albu jsou lístky od rozhlasových stanic, amatérů, nesměrových majáků a dalších služeb. Z každého lístku dýchá kus historie a lituji, že se na setkání nezdržím déle a nemohu si poslechnout Vencův komentář k jednotlivým úlovkům. Zážitkem je i listování Vencovo posluchačským deníkem ze sedmdesátých let. Nakonec beru do rukou výtisk příručky WRTH z roku 1973. Opatrně obracím jednotlivé stránky, které po letech používání příručky už nedrží ve vazbě, a nasávám radiovou historii. Paráda!
Od výstavky se přesouvám k vedlejšímu stolku, jehož velkou část zabírá přijímač RFT EKD 500. U přijímače se s Jardou OK1JQP a Tomášem OK1JRA bavíme o sovětských vojenských přijímačích. Kdybychom nemuseli odejít na autobus, povídali bychom na tohle téma asi hodně dlouho. Před definitivním odchodem ze setkání si ještě kupuji CD s loňským ročníkem klubového časopisu Radio Revue a Petr OK1FIP mi prodává napájecí zdroj k aktivní anténě MiniWhip. Potom už opravdu musíme jít, máme-li stihnout autobus do Plzně.
Moc se mi ve Spáleném Poříčí líbilo a těším se na další příležitost k setkání. Velký díky patří všem, kdo se podíleli na zdárné organizaci a průběhu setkání!
Žádné komentáře:
Okomentovat