Nedělní ráno je pošmourné a mokré, ale dopoledne už vypadá nadějně. Na Kokotsko jdeme z Bušovic. Cesta je dobře schůdná, teplota ideální a stoupání na Kokotsko je příjemnou procházkou. Na vrcholu Kokotska je oplocená mýtina s pěkným příhradovým stožárkem uprostřed. Na stožáru stále ještě jsou dvě navigační světla, ale už se nepoužívají a navíc se někomu hodil napájecí kabel a tak ho několik metrů od stožáru čistě uřízl.
I tentokrát s sebou máme jednoduchou VKV výbavu sestávající z transceiveru BMT 226 a KRCky od Zacha. Místo expedičního stožárku, který jsme s sebou nebrali, nachází Tomáš klacek příhodné délky a průměru. Po nasazení antény přiděláváme klacek k plotu, na vyvrácený pařez pokládáme rádio a akumulátor a můžeme vysílat.
Při prvních čtyřech spojeních se dovolávám hůř než bych čekal. Po čtvrtém QSO (a tím pádem platné aktivaci) zjišťuji důvod. Vysílal jsem s výkonem 500 mW! Je to moje první QRPP SOTA aktivace, hi. Přepínám výkon na 5 wattů a hned mě stanice berou na první zavolání. Po sedmém spojení mě střídá Tomáš JRA, aby si také on mohl připsat další SOTA skalp a body. Když má splněno, střídáme se a zobeme další stanice v Provozním aktivu. Mezitím se ukázalo sluníčko a vítr vyčistil oblohu. O svoje se začíná hlásit můj žaludek. Zarovnávám počet spojení na dvacet a jdu připravovat ohýnek. Po dešti je dřevo dost vlhké, ale Tomáš nasazuje svoje piditřísky a oheň se neochotně rozhořívá. Opékám si dva buřty a sám se přitom vyhřívám na sluníčku.
Po svačině likvidujeme ohýnek a balíme vysílací cirkus. Z vrcholu šlapeme zpátky do Bušovic a odsud do Sedlecka na lokálku do Chrástu. A jako obvykle už plánujeme další výpravu …
Aktivace dvoubodového Kokotska neměla chybu. Brzy NSL z dalšího vrcholu!
Žádné komentáře:
Okomentovat