V březnu jsem se rádiu
nevěnoval tak intenzivně jako v předchozím měsíci, ale přesto se pár
radiových věcí povedlo:
DIPLOMY
Jakmile jsem se minulý měsíc
přehoupl přes hranici 500 SOTA bodů, požádal jsem o vydání příslušného diplomu.
Barry GM4TOE žádost i tentokrát vyřídil rychle a já si mohl ozdobit hamshack
nejtěžším diplomem, jaký jsem dosud získal. Jeho získání sice nevyžadovalo
prosedět stovky hodin u rádia a shromáždit příslušné QSL, ale než jsem nasbíral
500 aktivátorských bodů, napochodoval jsem s batohem na zádech po kopcích
víc než 750 kilometrů za každého počasí. Vysílal jsem v dešti, za sněhové
vánice, na přímém letním slunci. Aktivoval jsem kopec při teplotě vzduchu -17°C
a zažil jsem i aktivaci, kdy byla teplota o 55°C vyšší, tj. +38°C a ani kousek
stínu, kam bych se mohl ukrýt. Ale ať bylo WX jakékoliv, byla každá aktivace
krásným a neopakovatelným zážitkem. Pro mě je program SOTA ideální kombinací
mých koníčků – radioamatérského vysílání a pěší turistiky.
Diplom za 500 SOTA bodů
QSL
Lístky přicházely i
v březnu. Nejcennějším přírůstkem (285. potvrzená země) je QSL od
expedice ZL9HR na Campbellovy ostrovy. Mike GM0HCQ mi potvrdil dva reporty ze svého putování po moři do
Antarktidy a zpět na palubě výzkumné lodi James Clark Ross (GM0HCQ/MM a VP8CMH/MM). Zajímá-li vás výzkum Antarktidy a/nebo radioamatérský
provoz z námořní lodě, doporučuji návštěvu Mikova webu.
North Shore Radio Club ze
severního předměstí Chicaga mi poslal QSL za příjem jejich klubového majáku NS9RC/B, který vysílá výkonem 5 wattů
ERP na kmitočtu 28 297 kHz ze čtverce EN62DC. Zlepšené podmínky
šíření na 10m přinesly signál NS9RC/B ze vzdálenosti 7246 km v pěkné
síle.
Direkty mi poslali Milan OK2ZMB, Dick SV0XBN/9, Theo PD0ROC,
Mirek OK2CV a Trevor G1JZY. Další pěkné lístky mi přišly
v balíčku z QSL služby. Jarní várka bývá z hlediska kvantity QSL
slabší, ale na kvalitu to vliv nemá. Nejvíc mě potěšily lístky A52AB, BD4CQ, HB0CC, IG9W (AF-019), J79WE, OZ8MW/P (EU-088), PJ5/SP6IXF, SV8/IZ4JMA (EU-052), TO3A, a taky QSL od
Vildy OK7AW (ex OK2VVN) za můj
report z konce roku 2011. Vilda je mojí první potvrzenou OK stanicí. Mám
lístek OK2VVN z 80m CW s datem 25. 7. 1995 a teď OK7AW
z 27. 11. 2011 opět na 80m CW. Je prima slyšet po více než 16ti
letech tu samou stanici, byť s novou značkou.
Březnové QSL
SOTA
Týden před koncem března jsme s Radkem OK1MRK vyrazili na další
kopec. Tentokrát padla volba na Hřeben
OK/ST-031, nenáročný kopeček ležící cca 3 km jihovýchodně od Kařezu. Lehký
terén nám příroda ochotně kompenzovala dost studeným počasím a aktivace
dvoubodového vrcholu byla nakonec možná náročnější než leckterá zimní aktivace
vyšších kopců. Ledový vítr zesiloval slabý mráz takovým způsobem, že pocitová
teplota mohla být o dobrých osm až deset stupňů nižší. Přesto se nám ve zdraví
podařilo splnit oba hlavní cíle výletu – naladit dva nové SOTA dipóly a
aktivovat vrchol. Jakmile jsme došli z Kařízku na vrchol Hřebenu, pustili
jsme se do instalace a ladění antén. V ledovém větru to nebyla příjemná
práce. Po ladění antén došlo na vysílání. První se ozval Radek na 40m SSB a
jelikož mu spojení přibývala rychleji než kdy jindy, byl nadmíru spokojen.
Potom jsem nastoupil já na telegrafní část aktivace. Ani já si neměl (kromě
zimy) nač stěžovat. Když jsem uspokojil čtrnáct lovců, usoudil jsem, že jsme si
na vrcholu užili dost, a vyslal jsem QRT. Ztuhlými prsty jsme s Radkem
rychle sbalili radiostanici i obě antény a hurá najít vhodné místo na rozdělání
ohně. Příhodný plácek jsme objevili na úpatí Hřebenu a za chvilku už plápolal
malý ohýnek a pekly se buřty. Teplá svačina a horký čaj završily naší radost
z pěkného výletu. Pochod jsme zakončili tam, kde začal – na nádraží
v Kařízku.
SWL
Radek OK1MRK/P při aktivaci OK/ST-031
Zasloužená odměna (foto OK1MRK)
I přes omezený čas strávený na
pásmech jsem slyšel pár zajímavých stanic. Nejlepšími březnovými DX úlovky jsou
dvě nové země. Z Temotu (#292) se
pod značkou H40T ozvali Sigi DL7DF a
jeho expediční parta. Signál H40T nebyl nejsilnější, ale tak to má u DXů být,
hi. Výrazně lépe procházel signál z jižního Pacifiku od anglické expedice XR0YG na Velikonoční ostrov (#293). Michael G7VJR, Nigel G3TXF, John G4IRN a
Martin G3ZAY předvedli jako obvykle vynikající telegrafní provoz, který bylo
radost poslouchat. Jako kluk jsem hltal knihy Ing. Pavla Pavla a Thora
Heyerdahla o rozpohybování obrovských kamenných soch na Velikonočním ostrově a
od té doby je pro mě Velikonoční ostrov alias Rapa Nui jedním z nejexotičtějších
míst na Zemi. Teď jsem ho konečně slyšel v éteru ...
Z ostatních slyšených stanic
stojí za zmínku expedice 9M4SLL na
Spratlyovy ostrovy, japonská expedice 3B9DX
na ostrov Rodrigues a také dvě jednomužné výpravy – z Bangladéše vysílal
začátkem března Vadim UT6UD jako S21XV
a ze Srí Lanky pracoval Petr OK1CZ jako 4S7TRG.
Dále mám v deníku stanice CP4BT,
DS3HWS, DU1IST, DU1/LA6FJA, FG8NY, HC2AC, HL2/KU1CW, J5UAP, KL2YV, PJ7AA, SU9VB, TZ6BB, V31LJ, 5N7M, 9X0NH a ze vzácnějších evropských stanic HV0A a RI1FJ.
Sochy na Rapa Nui (převzato z webu XR0YG)
Závody
V březnu jsem se účastnil jediného závodu. V ARRL
Weekend DXCC Contestu pořádaném ISWL jsem pár hodin poslouchal na 20m a 40m
s cílem zachytit co nejvíce amerických států, kanadských provincií a zemí
DXCC. Skončil jsem s výsledkem 252 spojení, 98 násobičů a
24 696 bodů.
Žádné komentáře:
Okomentovat