V dubnu šlo rádio stranou. První tři dubnové týdny jsem
věnoval učení a ve zbytku měsíce jsem doháněl věci, které jsem kvůli učení
odkládal. Zpráva o činnosti tudíž bude stručnější než v předchozích
měsících.
QSL
K odesílání QSL jsem se v dubnu nedostal, ale pár
lístků přišlo. Nejvíc potěšily QSL z chladných končin Země. Erik JW2US mi potvrdil report za poslech arktického
Medvědího ostrova a do sbírky lístků z Antarktidy mi přibyl QSL od
japonské základny Syowa, která používá značku 8J1RL. Kromě nové základny je to pro mě také nová potvrzená země na
10m. Z domácích luhů a hájů mi poslali direkt Jozef OM1AJM a Karel OK3KW.
Karel do obálky přidal i svůj posluchačský lístek ze značkou OKL 13 a připsanou poznámkou: „Čau
Honzo, já taky rád poslouchám!“ Čtyři QSL přiletěly ze Spojených států,
konkrétně od Johna WB1ASC (NH), Toma
N8EHW (OH), George KG1V (NH) a Vana WE4P (GA).
SWL
Sledování pásem jsem v dubnu bohužel musel oželet. MrzeIo
mě to zejména kvůli dvěma ohlášeným DX expedicím do Pacifiku - 5W0M a ZK3N. Ale
dvě věci se přesto podařily. Pořídil jsem si nový přijímač a s Radkem
OK1MRK jsme uspořádali víkendovou poslechovku v krásné přírodě.
Loni na podzim jsem prodal přijímač Etón E5 a jako náhradu
jsem si chtěl koupit Grundig G3, což v podstatě není nic jiného než Etón
E5 doplněný o dekodér RDS a možnost příjmu v leteckém pásmu 118 až 137
MHz. Potom mě napadlo, že by nebylo špatné zjistit, jaké alternativy ke G3
existují, a narazil jsem na čínské přijímače značky Tecsun. Mým požadavkům
nejvíc odpovídal Tecsun PL-660 a po
přečtení řady pozitivních ohlasů na tento přijímač jsem se rozhodl, že si
nekoupím Grundig G5 ale Tecsun PL-660. Protože jsem v OK nenašel žádného
prodejce přijímačů Tecsun, koupil jsem si PL-660 v Hong Kongu.
Tecsun PL-660
Na poslední dubnový víkend jsme s Radkem OK1MRK
připravili poslechovku v polním, resp. lesním provedení. Z několika
možných QTH jsme si vybrali okraj lesa severně od Přebudova ve čtverci JN69UM a
podle místa dostala akce označení PŘELEP
(PŘEbudovská LEsní Poslechovka). Sraz byl v pátek odpoledne na plzeňském
nádraží. Následovala cesta vlakem do Životic, odkud jsme pokračovali po svých
s plnou polní na zádech. Předem jsme vytipovali dvě možná místa
k utáboření s tím, že se rozhodneme podle aktuální situace. Ta byla
taková, že jsme zvolili vzdálenější tábor. Cestou k němu jsme u studánky
doplnili zásobu vody, což trochu komplikovala nízká hladina vody ve studánce, a
potom hurá k táboru. Abychom si cestu aspoň trochu zkomplikovali, vzali
jsme to přes bažinatou louku a les. Doplatil na to Radek, když mu na okraji
bažiny do nevábně vonícího bahna zajela noha až po koleno. Ale vzal to
sportovně a náladu mužstva to nenarušilo.
Někde ta voda být musí!
V táboře jsme s chutí shodili krosny ze zad a
začali jsme se zabydlovat. Radek vybral místo na spaní v „podkroví“ největšího
přístřešku a za necelých 24 hodin se ukázalo, že to byl velmi prozřetelný výběr.
Páteční program jsme ukončili obligátní večeří (buřty) u táborového ohně. Noc
proběhla v klidu a hlavně v suchu. S budováním poslechového
pracoviště jsme začali v sobotu ráno tím, že jsme mezi stromy pověsili
dipól a zhruba 50 metrů dlouhou LW anténu. Dlouhý drát jsme připojili
k IC-703 a dipól k IC-E90. Energii IC-703 dodával olověný akumulátor,
ručka si vystačila s interním akupakem. Uvelebili jsme se na louce a
poslech mohl začít. Tentokrát neměla poslechovka žádné speciální zaměření.
Chtěli jsme brouzdat na krátkých vlnách a užívat si všeho, co éter dá. Stav
geomagnetického pole sice nesliboval žádné zázračné podmínky šíření, ale to nás
neodradilo. Podle připravených seznamů stanic, kmitočtů a rozpisů vysílání jsme
monitorovali radiové majáky (KV, 6m, IBP, SLB), časovky VOLMETy, číselné
stanice a částečně také rozhlasová a amatérská pásma. Úlovky jsme zaznamenávali
pomocí Radkova fotoaparátu.
Poslechové pracoviště pod širým nebem
K sobotnímu obědu jsme si připravili Nasi Goreng z balíčku
Travellunch. Při obědě jsme se vyhřívali na sluníčku a přitom jsme poslouchali
české vysílání China Radio International (CRI). Bohužel ani sobotní lekce
čínského jazyka naši neznalost čínštiny nezmenšila. A lepší to kupodivu nebylo,
ani když jsme naladili vysílání CRI v maďarštině. Zajímavý byl také
poslech vysílání Hlasu Koreje v ruštině a němčině. I v přírodě jsme
tak měli zajištěn přísun korejských revolučních písní a informací o posledních
událostech v KLDR a činech drahého maršála Kim Čong Una. Odpoledne jsme
pokračovali v poslechu majáků a služeb a postupně sílící QRN ohlašovalo blížící
se změnu počasí a zhoršení příjmových podmínek. Nad námi ale zatím svítilo
sluníčko a Radek využil posledních hodin pěkného počasí a vyrazil ke studánce
pro vodu. Já jsem si hlídání tábora krátil tím, že jsem poprvé vybalil Tecsun
PL-660 a učil jsem se ho ovládat a zjišťoval jsem, co nový přijímač umí. Do
toho přišlo největší překvapení víkendu. Sluníčko vylákalo ze skromné chatrče
urostlého domorodce. Asi nás už delší dobu pozoroval, a když pochopil, že jsme
sice zvláštní, ale nikoliv nebezpeční, osmělil se a přišel se na mě podívat. Přes
jazykovou bariéru jsme se rychle spřátelili a nakonec se domorodec nechal i
vyfotografovat. Jenom škoda, že u toho nebyl Radek. Ten by koukal!
Přátelský domorodec
Bouřka, která svůj příchod ohlašovala v éteru typickým
praskáním, dorazila po půl šesté. S prvními kapkami jsme popadli stolek
s přijímači a přenesli jsme ho pod střechu. Potom už to šlo ráz na ráz –
citelně se ochladilo, zvedl se vítr a začal slejvák. To všechno jsme čekali,
ale překvapilo nás, když na střechu zabubnovaly kroupy. Krupobití bylo dost
intenzivní a kroupy nebyly nejmenší. Bez přístřešku by nám asi bylo ouvej. Ale
ani pod střechou jsme nebyli úplně v suchu. Vítr foukal dešťové kapky pod
přístřešek a důkladně nám namočil přehledy stanic i papírové logy. A svojí
dávku dostalo i rádio. Kromě toho se pod přístřešek začala valit i voda, která
stékala ze střechy na zem. Bránili jsme tomu tím, že jsme klacky narychlo
hloubili okolo přístřešku strouhu. Pomohlo to jenom částečně, ale lepší než
nic. Zároveň bouřka téměř znemožňovala příjem na KV, o nižších kmitočtech ani
nemluvě. Když bouře ustala, usoudili jsme, že je čas trochu se ohřát u ohně.
Protože se ohniště pod širým nebem proměnilo v rybníček a na jeho hladině
plavaly uhlíky a zbytky ohořelého dřeva, udělali jsme oheň pod sousední
stříškou, pod kterou jsme včas schovali něco dřeva. Jakmile zaplápolaly
plameny, bylo hned radostněji a zprvu nám nevadila ani další bouřka, která
začala po setmění. Ale dlouho jsme se neradovali. Najednou jsme si všimli, že
oheň plynule uhasíná, aniž by jakkoliv prskal nebo syčel. Rozsvítili jsme
čelovky a hned bylo jasné, co se děje. Po zemi tekl proud vody přímo do
ohniště. Obranu už jsme měli nacvičenou. Klacky do rukou a rychle hloubit
strouhu pro odvedení vody. To se podařilo a oheň byl zachráněn. Půda pod
stříškou se ale před očima měnila ve vodní plochu a za chvíli téměř nebylo kde
stát.
První bouřka s krupobitím
Ale nakonec jsme přestáli i druhou bouřku a mohli jsme zase
chvíli poslouchat. Těšil jsem se, že večer proladíme střední vlny a budeme
lovit pobřežní stanice a nesměrové majáky, ale silné atmosférické rušení to
znemožňovalo. Na krátkých vlnách to bylo o něco lepší, ale opravdu jen o něco.
Kolem jedenácté večer jsme rádio vypnuli a zalezli jsme na kutě. Radkův spacák
byl příliš blízko okraje střechy a tak byl trochu mokrý. Ve spacácích jsme
ještě počkali na začátek večerní relace českého vysílání CRI, ale na středních
vlnách to tak praskalo, že bylo rozumnější jít spát. Ve vlhkém vzduchu jsme prospali
noc bez větších obtíží. Ráno už nepršelo, ale všude kolem bylo vody dost a
dost. Posilněni snídaní jsme zapnuli rádio, znovu jsme brouzdali po krátkých vlnách
a poslech jsme prokládali ohříváním se u ohně. Po obědě jsme začali balit a
chystat se na zpáteční cestu. S dostatečnou časovou rezervou jsme vyrazili
na vlak a tentokrát jsme bažinatou louku i les uctivě obešli. Radka to asi
mrzelo a tak na lesní cestě rozježděné od lesáků aspoň hupnul do naplaveného
bahna a jemného písku. Po sedmi kilometrech jsme došli na zastávku do Životic a
před odjezdem vlaku jsme se ještě stihli osvěžit studeným nápojem v prášku
z MRE. Nápoj byl barvou i chutí dokonale chemický a rádi jsme ho zapili
čistou vodou. Po přestupu v Nepomuku jsme šťastně dojeli do Plzně, kde
jsme PŘELEP oficiálně ukončili. Radek pokračoval dál do Prahy a já do Vejprnic.
Přes částečnou nepřízeň počasí a průměrné podmínky šíření vln jsme shodně konstatovali,
že se PŘELEP vydařil, a že jsme strávili krásný radiový víkend v přírodě.
Vyblbli jsme se dosyta ...
Stručný výběr slyšených stanic:
Časovky
CHU Ottawa (CAN), RWM Moscow (RUS), BPM Xian (CHN), The Pip
Rostov (RUS), ItalCable (ITA), OK0EPB (CZE)
VOLMETy
RAF VOLMET Ascension (ASC), RLAP Rostov na Donu (RUS), WSY
70 New York (USA), VFG Gander (CAN), EIP Shannon (IRL), AXQ 421 Brisbane (AUS)
Majáky
80m – OK0EU
60m – DRA5
40m – IK1HGI/B, OK0EPB, OK0EU
30m – DK0WCY, SK6RUD
20m – OH2B
10m – ED4YAK/B, ER1TEN, OH9TEN, PY2WFG, SV2HQL/B
SLB – C, D, P, S
Číselné stanice
E07A, E11, M03
Ostatní
radioamatérský provoz na KV a na 6m, China Radio
Internationa (CHN), Voice of Korea (KRE)
Zajímavé čtení
O dvě
nové knížky se rozšířila moje radiová knihovna. K narozeninám jsem dostal Dokumenty
z histórie rádioamatérstva v ČSR a na Slovensku do roku 1952.
Tato publikace, kterou sestavil Tono OM3LU, mapuje historii radioamatérského
hnutí v Československu od skromných počátků ve dvacátých letech až do
zásadních změn na počátku let padesátých. Knihu je možné prolistovat
v on-line náhledu. Nákup knížky od objednání až po doručení proběhl bez
jediného zádrhelu. Jaký příjemný rozdíl oproti nákupu v e-shopu RSGB, kde
jsem si koupil brožuru Radio Propagation - Principles &
Practice. Tam mojí objednávku sice přijali, ale poté se několik týdnů
nic nedělo. Na mailové dotazy ohledně aktuálního stavu objednávky se nikdo
nenamáhal odpovědět. Když po dlouhé době kniha přišla, chybělo na obálce moje
jméno! Byla tam jenom adresa (ulice a město) a měl jsem štěstí, že se ke mně
dopis vůbec dostal. Další nepříjemné překvapení nastalo po otevření obálky.
Kniha byla zabalená dobře, ale evidentně to byl výtisk, který měli v RSGB vystavený
k prohlížení. Radost mi hoši z Anglie neudělali, ale aspoň vím, jakému
obchodu se příště zdaleka vyhnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat