Už cestou z první zimní SOTA výpravy jsem si začal pohrávat s myšlenkou využít volno o Vánocích a aktivovat další kopeček. Věděl jsem, že budeme s XYL trávit Vánoce v rodném Chomutovsku a tak jsem vylovil příslušnou mapu a začal přemýšlet, na jaký kopec bych se mohl projít. Do užšího výběru postoupilo pět kopců včetně jednoho příhraničního SOTA vrcholu v DL. Potom přišla úvaha, jestli stojí za to pochodovat do hor s těžkou krosnou kvůli jedinému kopci. No jasně, jeden kopec je málo, vylezu ještě na druhý! A vybral jsem si Volyňský vrch OK/US-021 a Poustevnu OK/US-015. Datum výpravy za mne určili pořadatelé Vánočního závodu – půjdu do hor na Štěpána.
Ráno šestadvacátého prosince se z Kadaně přesouvám autobusem do Prunéřova a odsud začínám pochodovat na Volyňský vrch. Sotva za Prunéřovem zapadnu do lesa a ujdu několik set metrů zastavuje mě čísi otázka: „Co tady děláte?!“ Otáčím se a po chvilce vidím, jak se mezi stromy objevuje človíček s flintou přes rameno. Nevím, kdo koho víc překvapil. Dozvídám se, že jsem vpadnul do lesa uprostřed honu. Domlouváme se, že projdu lesem společně s honci. Sice to pro mě nakonec znamenalo téměř hodinové zdržení, ale lepší dojít na kopec později se zdravou kůží než riskovat odstřel, hi.
Na domluveném místě se odpojuji a pokračuji ve stoupání na Volyňský vrch. Hustý les, terén a inverzní oblačnost dost komplikují orientaci, ale po dvou hodinách jsem na vrcholu utopeném v lese. S radostí shazuji na zem těžkou krosnu a začínám montovat anténu – osvědčenou KRCku. Stožárek nahrazuji klackem, který přivazuji k pahýlu stromu. Ještě pospojovat anténu, rádio a akumulátor a může se vysílat. Na pásmu je díky Vánočnímu závodu příjemně živo, ale mám problémy s dovoláváním. Nejdřív podezírám okolní stromy obalené námrazou, ale rychle zjišťuji, že problém je spíš v tom, že mám výkon BMT 226 stažený na 0,5 W. Po přepnutí na 5 W stačí jedno zavolání a protistanice mě okamžitě bere. Protože mám v plánu aktivovat ještě jeden kopec a nevím, jak dlouho v mraze akumulátor vydrží, dělám z vrcholu OK/US-021 jenom 7 QSO a vypínám rádio. Balení mi jde celkem rychle, ještě pár fotek a můžu vyrazit dál. Potřebuji dojít na silnici pod Volyni. Viditelnost je mizerná, ale dostávám se na pastvinu a podle zvuku nacházím vn vedení, které míří k silnici a tak se mám konečně čeho chytit. Jakmile jsem na silnici u Volyně, dávám si pauzu, svačím a měním plán. Je už skoro jedna hodina po poledni a zhruba o polovinu blíž než Poustevna OK/US-015 je Lysá hora OK/US-008. A tak místo na Poustevnu mířím přes Volyni na Lysou horu.
Volyně je těsně nad horní hranicí oblačnosti a krásně tu svítí sluníčko, které vidím poprvé po téměř dvou týdnech. Fotím si třpytící se namrznuté stromy a užívám si modrou oblohu. Cesta na Lysou horu je hned veselejší a příjemně ubíhá. Jak se blížím na vrchol Lysé hory, začínají zpoza obzoru vykukovat větrné elektrárny. Vyrostlo jich tady za krátkou dobu opravdu hodně. Ještě kousek cesty a už vidím contestové QTH našeho radioklubu OK1KSO/OK5W, které je přímo na vrcholu. Antény se proti modré obloze hezky lesknou, námraza na nich je minimální a vypadá to, že jsou všechny v pořádku. Vysílací pracoviště buduji u plotu ohraničujícího pozemek klubového QTH. Na nařezané dřevo pokládám rádio a akumulátor. Provizorní stožárek i tady dělám z klacku a ten přivazuji k plotu. Před prvním spojením si dávám trochu horkého času, nastavuji na rádiu výkon 5 wattů a už lovím stanice. Potřebná čtyři spojení pro platnou aktivaci vrcholu OK/US-008 mám za pár minut hotová a protože už nikam nespěchám a sluníčko zatím hřeje, vychutnávám si v klidu další vánoční spojení a s nimi přání do nového roku, které si vyměňuji se stanicemi z celé republiky.
Po hodině provozu mi začíná být chladno. Slunce už se sklání k obzoru a je pomalu čas přemýšlet o návratu. Po zvážení všech možností jak se dostat zpátky do Kadaně vítězí pěší pochod. Sice těch třináct kilometrů nemám šanci zvládnout za světla, ale mám s sebou čelovku a cestu dolů znám, tak by to neměl být problém. Šlape se mi dobře, mám radost z krásného vánočního výletu a chvílemi si prozpěvuji. Nová čelovka dostatečně osvětluje cestu a za dvě a půl hodiny od startu z Lysé hory jsem v Kadani. Unavený, ale maximálně spokojený. Sváteční SOTA výprava a zároveň poslední radiová výprava v roce 2007 se povedla na jedničku. Ať žijí kopečky, rádio a příroda i v roce 2008!
Žádné komentáře:
Okomentovat